Planeta Lykantů
Jean-Pierre Garen (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12300/bmid_planeta-lykantu-Ctx-12300.png
4
56
7
Generál Khov sražen autem, generálova sekretářka zmizela a Mark Stone je prozatímně jmenován generálem. Pozoruhodná směs náhod. A proč má firma Jamerson tak velký zájem o planetu Soda?
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1992 , NajádaOriginální název:
La planète des Lykans , 1991
více info...
Přidat komentář
Zatím nejlepší díl. Děj není tak šablonovitý jako v předchozích dílech a navíc začíná jako detektivka. No a že Stone přitahuje nejen ženy ale i chobotnice, je zajímavá změna :D
Tak to bylo opět rychlé. Taková svižná jednohubka na jedno odpoledne (a to nepatřím mezi nejrychlejší čtenáře). V podstatě zůstává vše při starém, jen ty myslící bytosti jsou tentokrát chobotnice. Zase nějaký ten vesmírný pirát, nějaký ten únos a tradiční happyend se sklenkou whisky v ruce. Nemám co vytknout.
„Šok,
pocit dušení,
bolestivé chřupnutí
a pak –
konečně sladké nic.“
Co ještě napsat o této sérii? Kdo si zvykl, ten jí má rád. Komu to nesedlo, ať nečte dál. Opět jednoduchý příběh, jednoduchá osnova. Vlastně vás už skoro nic nepřekvapuje. Jen ty bytosti na vzdálených planetách jsou prostě jiné. Děj je vesměs stále stejný, osnova je daná. Zde jsou to chobotnice a nějací dinosauři. Opět zajímavá zápletka, trochu strachu o hlavního hrdinu, vrcholné překvapení a zasloužený odpočinek. Jednoduché, rychle čtivé a dobrodružné.
Malá ochutnávka:
„Tak mluv, kde držíte Stonea?“ zeptal se už maximálně vytočený Ray tím stále stejně klidným hlasem. Pro Marka mohla být každá vteřina tou poslední.
Vybral jsem pět citátů, což je na tak krátký románek celkem hodně. Ale nejsou to nějak světoborné citáty a do dějin asi nevstoupí. Už je má pan spisovatel Jean Pierre Garent na zdejším profilu. A opět jsem nedal pět hvězd. Na straně 60 si totiž pan spisovatel spletl Stonea s Rayem. Není to nic význačného, ale trochu vás to zasekne ve čtení. Ale - nikdo není dokonalý a tak hurá na další příběh.
Citát: I když jsem teď generál, ještě jsem nezapomněl, co kde v domě je.
Mark Stone je sci-fi kultovní klasika. Přestože jednotlivé díly (byť od různých autorů) mají šablonovitý děj a jsou to v podstatě hlouposti, zatraceně dobře se to čte.
U tohoto dílu se mi moc líbily ty poetické potvůrky, které Mark zachraňoval. Jo a i ten způsob, jak to dělal, byl dobrý. Svojí nově nabytou moc využil tak jak se patří. Fajn díl. :)
PS: Nevím proč, mě na mysl pořád chodilo, kde pak jsou ti vlkodlaci. :D
Autorovy další knížky
| 1991 |  V zelené pasti Rhulů |
| 1998 | Poslední obyvatel z planety Zwor |
| 1992 | Astronef Merkur |
| 1993 | Zajatci démona |
| 1995 | Železný král |
Tentokrát jsme se obešli bez rytířů a soubojů na meče, ale zase se tu objevili dinosauři a inteligentní chobotnice. Mark Stone je dočasně povýšen na generála, jelikož jeho nadřízený měl podezřelou nehodu, a vůbec všichni okolo tak nějak mizí, čimž se rozjíždí pátrání, kdo a proč za tim všim stojí. Dopadne to jako vždycky, pác když má někdo skoro superschopnosti, tak je téměř k neporažení :)
Dobrá knížka na zabavení při nudnej noční.