Malý dům
Kjóko Nakadžima
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475436/bmid_maly-dum-5bp-475436.jpg
4
99
99
Na jaře roku 1930 musela dvanáctiletá Taki jako většina chudých venkovských děvčat jít do služby. Nyní téměř devadesátiletá píše své vzpomínky na dobu strávenou v maloburžoazní domácnosti pana Hiraie v „malém domě“ na předměstí Tokia, od optimistických třicátých let do počátků války. Podrobně líčí předválečné zvyky, společenské vztahy, rovněž dosah historických událostí i rostoucího nacionalismu a devastaci po kapitulaci Japonska v roce 1945. Její nostalgický, občas naivní pohled je současně napadán jejím prasynovcem, který si v jejích vzpomínkách čte. Ten po její smrti vypátrá osud rodiny Hiraiů a s ním trpké tajemství své pratety. Malý dům, vydaný v roce 2010, obdržel téhož roku prestižní cenu Naoki. Román byl přeložen do angličtiny, čínštiny, francouzštiny a korejštiny a v roce 2014 byl zfilmován.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , ArgoOriginální název:
小さいおうち (Čiisai ouči) , 2010
více info...
Přidat komentář
Příběh, který mne odnesl do jiné doby, do jiné krajiny, na pozadí nejen války odehrávající se v málem domečku, v Tokiu, v Japonsku.
V mysli se stále vracím na místa, která mi utkvěla v paměti, ať už kvůli prožitku, lidem, vůni. Odnáším si je sebou uvnitř svého srdce.
Suvenýry ke kterým se dotyčné vzpomínky vztahují, ukládáme do "pokladnic", chceme si je udržet, aby se nezapomnělo.
Přesně tohle ve mne tato kniha vyvolala, vzpomínky na vlastní "malý dům", který jsem nikdy neměla.
Asijská literatura mne ohromuje, respektive mne vždy zasáhne na tom správném místě. S citem, s veškerou kultivovaností, která je pro asijskou literaturu, tolik typická. Miluji tu procítěnost a hloubku. Děkuji Kjóko Nakadžimová a Miriam Jelinková, za překlad.
Kdepak ty ptáčku hnízdo máš,krýš a zázemí.
Vždyt ještě léčky málo znáš,málo zdá se mi.
... a v dálce stojí malý dům.
Co ten vám skrývá za příběh.Přitom zdánlivě docela obyčejný,ale o to více nevšední osud.
Dvanáctiletá Taki.Děvčátko nastupuje do služby.Služebná.
Vše se musí naučit.Šikovná milá hodná dívka.Brzy se stane oblíbenou a vše poklidně plyne.Pak začne válka v pacifiku.Vše tak vidíme pohledem z druhé strany.
Z povzdálí válkou téměř nedotčené.Pak však začínají nálety ...
Taki popisuje mile a poeticky,jaké to tenkrát bylo.
Tenkrát v Japonsku.
Komu je to blízké a má rád tehdejší historické reálie,bude určitě mile nadšený.
Za horkých sálajících dnů,přes sněžné závěje,jakoby vypadli z obrázků i výjevů malíře Utagawa Hirošige.
Žádný Soumrak dne nebo Deník komorné ovšem nečekat :) Jsou to vzpomínky a možná i kapánek přikrášlené devadesátiletou Tomi :)
Je v tom krása.Je to příjemný.Kulisa války v pozadí.Pozvolné vyprávění nikterak vyloženě dramaticky přerošované.Natož nějaké násilné scény.Psychologický marast,zde také jistě chybí.
Vše se odehrává v zázemí vnitrozemí v zemi vycházejícího slunce.
Občas je fajn nalézt takovou z mnoha jiných.
Nenápadně,ale svěže působící knížka.
Já pak můžu jít a v duši klid,můžu pak mít.
Pěkné, laskavé vyprávění z Japonska 30 let, kde je vypravěčkou pomocnice v domácnosti Taki .....
Taki je žena, která svůj život věnuje péči o druhé - a dělá to s láskou ....
Je to dobové a informující - a my se v duchu můžeme vrátit do historie této země ....
A po smrti Taki doplní příběh synovec Takaši - z pohledu vzpomínek na svoji tetu ....
Klidné a smířlivé čtení - právě pro tento čas ....
Po dvou týdnech a asi dvaceti stránkách jsem znuděně odložil knihu Kocour, který zachraňoval knihy, a místo ní si vybral tuhle útlou knížku. Bylo to jak pohlazení po duši - hluboce lidské, až dojemné vzpomínky prosté služebné Taki na život v domácnosti na předměstí Tokia. Rozhodně doporučuji k přečtení. Něčím mi to připomínalo působivé vyprávění lidí o životě v Japonsku na začátku dvacátého století v nádherné knize Sláma i hedvábí. Snad jen občasné drobné stylistické neobratnosti a gramatické chyby, vyplývající zřejmě z toho, že paní překladatelka žije od roku 1968 v Anglii, jsou maličkou pihou na kráse... ale to mám za zlé spíš redakci textu.
Štítky knihy
Japonsko zfilmováno japonská literatura vzpomínky tajemství 30. léta 20. století válka v Tichomoří služky, služebné Japonci služebnictvo
Malý dům
To mi bylo, panečku, ale milé počtení! Čte se velmi rychle, okamžitě vtáhne do děje a postavy mají hloubku a příběh (silný) - přečetla jsem za pár hodin během odpoledne. Určitě ráda doporučím všem.
Sice to vypadá jako povrchní vyprávění jednoduché služebné, ale celou dobu se příběhem line i zvláštní napětí a nevyřčené tajemství.
Díky, jen tak dál!