Mága
Jana M. Bauerová , Františka Jirousová
Ústředním tématem Mágy je básník Ivan Martin Jirous. Kniha je neobvyklou kombinací deníkových zápisků dvou lidí: Jirousovy dcery Františky a její kamarádky Jany Bauerové. Záznamy zachycují období let 1997–2011 a zaznamenávají události z Prostředního Vydří, ale i z Prahy a Staré Říše. V řadě případů je každá událost líčena z pohledu obou autorek. Jirousovi pak říkají Mága, podle jeho přezdívky Magor. Deníky zachycují některé momenty Jirousova života, které se jinému médiu uchovat nepodařilo. Záznamy ukazují Jirouse z 90. let v jiném světle, než jak ho tehdy veřejnost často vnímala – jako opilce a provokatéra. Deníky ale popisují i psychologicky náročné až drsné události provázející přípravu každoročního rockového festivalu ve Vydří. Ukazují soužití s Magorem na Smíchově, kam Jana občas přijížděla, a kde byla Františka nakonec svědkem posledních měsíců otcova života, než je v srpnu 2011 rozdělilo stěhování. Jirous pak zemřel v listopadu téhož roku. Mága je neopakovatelným pohledem na neopakovatelného autora.... celý text
Přidat komentář
Vždy, když čtu deníkové záznamy či dopisy, sváří se ve mně pocit blízkosti s pocitem voyajerství.
Zde vystupuje atmosféra, ale spolu s ní se víc ukazuje odvrácená tvář disentu i lidské slabosti.
Více úhlů pohledu, nejbližší ten rodinný. Pohled na Magora až trochu zevnitř.
Jak působil styl života, který mu částečně vnutil režim a částečně vyplynul z jeho povahy, na jeho nejbližší?
Už předmluvou si mě Františka získala. Od prvních stránek jsem si pouštěla VOKATÉ písničky...
Magor ve snaze ustát tlak totality asi často ubližoval nejbližším, ale kdo jsme bez viny . . . .
"Pro mě jsou (deníky): tichým rozhovorem s tátou, poděkováním. A takovým soukromým rozhovorem by měly být i pro čtenáře. Mohly by poskytnout něco jako způsob vidění, vnímání pro lidi, kteří je budou číst. Ne našima očima, ale skrze naše oči." říká Františka v rozhovoru pro protišedi.cz
Pravdou je, že po čase se nepatrně vkrádá únava z každodennosti a tolik moc nablízko se snad ani být nechce. Ale mnoho námětů k úvahám v knize rozhodně je. Za mě jde víc než o underground o zrající vztah dcery k otci. Navíc obě autorky mají svébytný i ostrý, často humorně zlehčující, styl psaní.
Františka i přes nepřízeň doby (nebo dobou posílena?) sdílí s otcem určitou vnitřní poetiku i zbožnost.
Díky. ☀️
Vynikající, není co dodat. Kniha, která by se mohla stát kultovní. Pohled na Jirouse a jeho okolí úplně odjinud, než by člověk čekal. Autorky umí ostře psát, ostře vnímat. Dokonale dojemný závěr Jirousova odcházení. Moc mě to bavilo, i když se v té knize vlastně zdánlivě nic neděje. Současně na mě z ní dýchá i svébytná letní "pohoda" Magorova Vydří, řeky, do které už asi nebude lze nikdy vstoupit. Koho zajímá český underground, je to další drahokam do jeho knihovny, koho téma nezajímá, knihu samozřejmě mine. Za mě sto procent.
Tohle bylo na mě moc velké psycho. Potřebuju pro svou pohodu, aby věci byly aspoň trochu normální. A Mága byl až moc střelenej a nekonformní. Nedokážu o tom číst.