Lord John a Ďáblovy ruce

Lord John a Ďáblovy ruce https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394956/bmid_lord-john-a-dablovy-ruce-brP-394956.jpg 4 51 12

Lord John Grey série

< 4. díl

Diana Gabaldon, autorka série Cizinka, která se dostala na čelní příčky žebříčku bestsellerů New York Times, přináší tři fascinující příběhy o válce, intrikách a špionáži, v nichž vystupuje jedna z jejích nejpopulárnějších postav: lord John Grey. V povídce Lord John a Klub pekelného ohně zahlédne lord John ve dveřích klubu pro gentlemany neznámého muže – a rozruší ho zoufalá prosba, aby se setkali v soukromí. To je impulz, který lorda Johna zavede do bludiště politické proradnosti a do rukou nebezpečného zhýralého utajeného spolku. V novele Lord John a sukuba se angličtí vojáci, kteří bojují v Prusku, děsí smrtícího stvoření, které se zjevuje v noci. Lord John je povolán, aby celou záležitost prošetřil, a brzy si uvědomí, že ze všech přízraků, které člověka straší, není žádný děsivější než ten, který vychází přímo z lidského srdce. V novele Lord John a přízrak vojáka se lord John náhle ocitá uprostřed vyšetřování záhadného výbuchu děla na bitevním poli. To ho nakonec přinutí, aby se utkal s vlastními přízraky – a zdrcující možností, že mezi důstojníky ozbrojených sil Jeho Veličenstva se ukrývá zrádce.... celý text

Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: , Omega
Originální název:

Lord John and the Hand of Devils , 2007


více info...

Přidat komentář

Alma-Nacida
11.07.2020 3 z 5

Kniha obsahuje tři útvary, které se zdráhám nazvat povídkami, a sama autorka se k nim v předmluvě vyjadřuje velmi vtipně až sarkasticky.
Nebylo to špatné, ale myslím, že pro někoho, kdo už předtím nepřečetl aspoň polovinu Cizinky a všechny ostatní příhody lorda Johna, by byl zážitek poloviční.

Jido
31.05.2020 5 z 5

Tentokrát nejde o román, ale sbírku tří povídek, které pěkně doplňují sérii. První povídka je nejslabší, ale celkově knihu hodnotím pozitivně. Číst o Johnu Greyovi mě prostě baví.


vera5841
06.05.2020 4 z 5

Johna prostě miluju a tak asi ani nemůžu být objektivní :D
Každopádně první povídka mi přišla nejslabší a postupně to bylo lepší a lepší. Johnovy příběhy se dají číst samostatně. Přesto se občas objeví narážka na jiný příběh ze série nebo na hlavní sérii, proto mě mrzí, že přestože první povídka je chronologicky i první celé série, tak tato kniha vyšla jako poslední. Určitě se k sérii jednou vrátím a příběhy přečtu chronologicky.

milena8281
06.05.2020 3 z 5

Trochu mě mrzelo, že se nejedná o román, ale jen o povídky. Přesto je zde patrný vypravěčský talent Diany Gabaldon. Užila jsem si to, ale úplně mě to neuspokojilo. Asi málo stránek :D

Ilirea25
27.02.2020 4 z 5

Druhá nejlepší kniha po Skotském vězni. Já jsem spokojená

Lucie_1984
28.12.2019 3 z 5

Serie Cizinka je lepší, ale musí se to brát jako větvička od stromu :-)

gleti
06.11.2019 4 z 5

Přidávám se k ostatním, patrně nejslabší kniha, co jsem od Gabaldonové četla. Možná je problém v tom, že ve svých románech nasadila autorka vysokou laťku, které ovšem v novelách nedosáhla. Možná je to částečně i moje chyba, protože knihy nevlastním (půjčuji v knihovně) a chyběla mi správná kontinuita. (přece jen, pamatovat si vedlejší postavy z knihy, co jste četli před třemi roky??)

Chybělo mi to co na Gabaldonové oceňuji nejvíce, plastické postavy, barvitý děj.

Tesset
07.09.2019 4 z 5

Trochu slabší než ostatní povídkové knihy, ale pořád na vysoké úrovni. První povídka určitě mohla být delší, druhá za mě nejlepší - Johna s von Namtzenem přímo miluju, a třetí takový standard. Určitě nikdo nebude litovat, že si to přečte, ale nadšení z toho budou asi jen fanoušci světa Cizinky.

KnihomolkaKatka
24.08.2019 4 z 5

Na to, že se jedná o knížku od mé oblíbené autorky Diany Gabaldon, jsem mírně zklamaná. Ocenila bych, kdyby první povídka byla více rozepsaná. V sukubě mě zklamal konec. Nejlepší je podle mého názoru poslední příběh. Ten se mi četl nejlépe, ubíhal a byl i celkem napínavý. Celkově knížka není úplný průšvih, ale autorce více svědčí psaní románů. Jako oddechovku doporučuju.

Ronnie68
22.08.2019 3 z 5

Kniha se mi líbila nejméně z celé série ...

tatjana1737
16.08.2019 4 z 5

(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY !!!

Jelikož se mi krátkodobě vyčistila karma téměř do průzračna, podařilo se mi tuhle knihu vyhrát v soutěži. Krátce na to pak u KD měli 50% slevovou akci na knihy ze série Cizinka, takže jsem si "jen" dokoupila vše ostatní a zaplnila knihovnu, kterou se jinak snažím šetřit a z kapacitních důvodů spíše redukovat, než rozšiřovat. Ale manželovi to ušetřilo snahu vymýšlet narozeninový dárek, takže spokojeny nakonec byly všechny strany...

Protože jsem v "Sedmi kamenech" důkladně studovala chronologii příběhů ze světa Diany Gabaldon, věděla jsem, že 4. svazek ze série Lorda Johna není samostatnou knihou, ale souborem tří povídek, z nichž byly dvě první původně napsány pro jiné sborníky. K jejich čtení znalost jiných příběhů není nutná, ale pokud má již čtenář za sebou Cizinku + další povídky a příběhy o Johnu Greyovi, je to rozhodně plus, protože mu tak neunikne řada různých narážek a vtípků, které by jinak bezděčně minul.

LORD JOHN A KLUB PEKELNÉHO OHNĚ

Lorda Johna jsem četla na přeskáčku a tak jsem na zmínku o Klubu Pekelného ohně narazila až po docela dlouhé době v první knize série LJG. Díky tomu se mi nyní osvětlilo, něco málo o Georgi Everettovi, a jak doufám, ještě více se dozvím ve "Skotském vězni", kterého si jako oslí můstek k opětovnému čtení Cizinky šetřím na konec.

Povídka jako taková byla na můj vkus docela stručná. Stejně jako v ostatních, chyběl mi zde Hal (pořád u mne vede příběh "Prchavá zeleň" ze Sedmi kamenů), a tak, jako u "Důvěrné záležitosti", vadilo mi vykreslení Quarryho, kterého jsem si na základě čtení jiných příběhů představovala úplně jinak. Samotný příběh jako takový by mne asi nikterak nezaujal, kdybych už neměla něco z tohoto světa "načteno", takže jsem jej vnímala spíše jako malou chuťovečku a bonbonek na úvod.

LORD JOHN A SUKUBA

Gabaldonová má ve zvyku ve svých románech jednotlivé dějové linky a náznaky vždy hezky uzavřít, ale v povídkách tak důsledná není. A tak s jistotou nevím, jestli Stephan von Namtzen byl nebo nebyl 4%... V tomto kontextu mne ostatně fascinuje, kolika homosexuály, ať přiznanými či skrytými, se Anglie Diany Gabaldon hemží. Uvažovala jsem, jestli bych stejně podezíravá byla i tehdy, kdy by hlavní hrdina v každém příběhu a knize řešil svoji erotickou fascinaci nějakou v ději se objevující krasavicí, přičemž by v pozadí stále žhnul jeho cit k osudové ženě, ... a je zjevné, že nikoli. Neřekla bych, že to až tak bude nějakou moji nepřiznanou xenofobií, ale řekla bych, že s ohledem na postavení sodomitů v 18. století je jich v těch knihách a povídkách fakt hodně.

Příběh o sukubě měl zajímavý námět, jako vždy si mne autorka hned zkraje zaháčkovala, ale jako vždy u detektivek s lordem Johnem, rozuzlení mi přišlo přitažené za vlasy a jeho odkrytí mi přišlo lehce zmatečné, neuchopitelné a chvatné. Stejně jako ve třetím příběhu, veškeré pikle se kuly tajně a jejich veřejné odhalení by v konečném důsledku demoralizovalo armádu i vlast, nacházející se ve válečném stavu, takže se vše nakonec zametlo pod koberec, pravdu si pro sebe (ať dobrovolně či nechtíc) nechalo jen pár vyvolených, a oficiální dějeprava o komplotu mlčí. Což osobně považuji za milý autorčin vtípek, protože takhle ji nikdo nemůže nařknout z fabulace. Klidně se to všechno vlastně stát mohlo, jen se to promlčelo. (Ovšem my to víme díky Lordu Johnu Greyovi! ;-))

LORD JOHN A PŘÍZRAK VOJÁKA

Dočetla jsem před chvilenkou a nejvíc mi chybělo rozuzlení toho přízraku z názvu. Ne jen toho před zbrojnicí, který tak nadále zůstává ústně tradovanou legendou, ale zejména toho Listerova, který se minimálně dvakrát mihl okolo. Děj byl chytlavý (to Gabaldonová umí), opět se objevilo několik vedle sebe jdoucích linek (vyšetřování smrti Toma Pilcharda / osudy svedené dívky), pointa se mi zdála lehce přeumělkovaná (viz komentář k sukubě) a v závěru jsem díky tomu měla pocit, že mi něco uniklo. Jinak jsem si ovšem početla dobře a užívala si i povedený překlad. Ač občas nepobírám Dianinu snahu o naturalismus (detailní popisy kojení, intimní "chuti" i pachu hlavních hrdinů či některé opisy násilných činů), většinu jejích obratů, opisů a popisů mám ráda. Viz začátek druhé kapitoly třetí povídky:

Grey věděl, že kapitán DeVane, první manžel jeho matky, byl na pohled nesmírně působivý muž - vysoký, pohledný, tmavovlasý, švihácký, s aristokraticky výrazným nosem a přivřenýma šedýma očima, které mu propůjčovaly vzezření básníka. Grey viděl několik portrétů.
Edgar, stejně jako jeho starší bratr Paul, vykazoval stejné rysy, a to až v takové míře, že na něj mladé ženy ve vesnici zíraly s pootevřenými ústy, ačkoli již dávno překročil čtyřicítku.
Synovská úcta Greyovi bránila vyjadřovat názory na matčin úsudek ex post, ale po půl hodině v Paulově či Edgarově společnosti nedokázal potlačit skryté přesvědčení, že když spravedlivá prozřetelnost viděla, jak dobře jsou DeVaneovi vybaveni fyzickou krásou, rozhodla se, že není důvod svou práci kazit tím, že by jim přidala ještě inteligenci.

Přestože si zpětně říkám, že číst další plnohodnotný román by nebylo na škodu, povídky považuji za cennou součást světa Johna Greye i Cizinky. Autorka různými narážkami pěkně propojuje své příběhy, a já tentokrát oceňuji hlubší seznámení s Greyovou rodinou (většinou je zmiňován zejména Hal, ostatní sourozenci jen formou zmínky) i podrobnější popis některých událostí, které jsou jinde jen nastíněny. A ty pálené dopisy... taky jsem pár takových napsala - a pak je pálila, takže mám pro Greye soucitné a trochu smutné pochopení :-).

"Lord John a ďáblovy ruce" nepatří k vrcholům tvorby Diany Gabaldonové, kdybych ale měla použít citát, tak:

"Nebojte," řekl Quarry a podal mu ruku, aby mu pomohl na nohy. "Bude z toho pěkná jizva."

luculi
13.07.2019 3 z 5

Slabší povídkový díl, který obohacuje příběhy s Lordem Johnem. Přináší další střípky jeho života, ale není nad klasický román se všemi detaily a napínavými částmi.