Svatojánské ořechy
Lenka Chalupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515358/bmid_svatojanske-orechy-GbU-515358.jpg
5
255
255
Kyselé třešně série
< 3. díl
Lidi ten dům lákal – a současně děsil. V jeho zahradě rostly letité ořešáky, kterým nebylo nikdy dopřáno, aby svůj plod ve skořápce vydaly v čase zralosti. Pro Dluhonické byl svatojánský dům prokletý. „Vždyť je to proti Pánubohu,“ křižovali se, „shazovat ořechy z větví ještě nezralé Je to jako vytlouct nedonošené dítě z lůna matky. Hřích, jenom hřích!“ Jenže Juliana Paukrtová se synem Hanušem a vnučkou Vilemínou neuměli jinak. Stejně jako všichni jejich předci, o svatém Janu ze všech stromů strhali zelené ořechy a naházeli je do sudů. Léta 1958 a 1959 však přinesou dramatické změny. Třináctiletá Vilemína se musí vypořádat s novou životní cestou, během jediného roku se z dětské bezstarostnosti přenést do světa starostí dospělých a bojovat o své místo. Je tíživou situací v rodině vinna její máma Albína, zdatná agitátorka JZD, kterou místní nemají rádi pro její minulost pošpiněnou kolaborací s nacisty? Nebo za všechno může ten prokletý svatojánský dům? Strhující román Lenky Chalupové volně navazuje na úspěšné tituly Kyselé třešně a Páté jablko a završuje tak trilogii z poválečného Přerovska.... celý text
Přidat komentář
Další skvělá knížka mé oblíbené autorky. Ze začátku jsem si musela zvyknout na všechny postavy v knize, a že jich tu bylo kolem Dluhonické pětky docela dost. Ve druhé části se dokonce kniha stává i detektivkou. Postava vraha mě překvapila, nečekala jsem ji. Škoda, že jde o ukončení trilogie. Snad autorka brzy napíše něco nového, stejně dobrého.
Tady bych těch hvězdiček dala aspoň deset. Úžasná, nádherná knížka. Ač jsem nečetla předchozí dvě, vím, že to napravím.
Nemohla jsem se odtrhnout. Děj bez patosu, krásné civilní čtení, nečekané zvraty, všechny dějové linky dokončené i vysvětlené, tady se nedá vytknout vůbec nic.
Každou z postav člověk musel pochopit, asi nebylo hodných a zlých, byli to reální lidé, jejichž počiny měly svůj důvod.
Tahle knížka mi v hlavě zůstane ještě dlouho.
Poslední zastavení ve volné trilogii, tentokrát z vesničky Dluhonice. Příběh vypráví Mína, která žije ve svatojánském domě opředeném tajemstvím. Autorka popisuje život na vesnici v padesátých létech, postavy ožívají a lehce se ponoříme do osudu jedné rodiny. Příběh hezky napsaný, nechybí napětí, dojetí z lidských osudů, okamžiky rozhodnutí a překvapení. Na ovoce z této trilogie budu určitě dlouho vzpomínat a ráda se k příběhům vrátím.
Stejně jako předchozí díly i poslední část trilogie Kyselé třešně nazvaná Svatojánské ořechy přináší poutavý dramatický příběh. Děj románu je situovaný do vesnice nedaleko Přerova a odehrává se koncem padesátých let minulého století. Na pozadí politických a společenských událostí té doby se odvíjí mnohovrstevný příběh, jehož hlavní postavy tvoří pětice bývalých přátel a jejich rodiny. Tzv. "Dluhonická pětka" uzavřela přátelství v dětství, postupem času a různých událostí však blízké vztahy nevydržely. V samém centru dění stojí svatojánský dům, o kterém se říká, že je prokletý a přináší neštěstí. Jeho obyvatelé dodržují po mnoho generací tradici zpracování ořechů, které se sklízí nezralé už o svatém Janu.
Tento román z nelehkých časů popisuje osudy několika rodin. Je to příběh lásky a nenávisti, oběti a sobectví, pokory a hamižnosti, odhaluje spletitost mezilidských vztahů - rodinných, partnerských, sousedských, ale i národnostních. Nad tím vším stále visí všechny křivdy, zrady a utrpení, které přinesla válka...
K přečtení doporučuji celou trilogii. Jednotlivé díly na sebe nenavazují, lze je číst v různém pořadí. Děj knih se vrací do čtyřicátých a padesátých let dvacátého století a je vždy zasazen do nějaké vesnice v blízkosti Přerova. Je to úžasná, strhující četba.
Co dodat po dokončení této volné trilogie... Paní Chalupová zkrátka umí velmi dobře pomalejší příjemné začátky, kde popíše postavy tak, aby se člověk vžil do jejich života a přemýšlení a pak tam začne házet takové bomby, že člověk nemůže knížku odložit. Opět jsem tak do strany 170 měl pocit, že je to hezké počtení, ale na taková procenta to nestačí a pak to přišlo. Vše nastíněné se ukázalo jako podstatné, veškeré detaily a drobné zmínky se postupně doplňovaly a splývaly s příběhem. Zkrátka u vět, které čtete, stojí za to udržovat pozornost, protože pak oceníte, jak je na ně například za 50 stran plynule navázáno.
Všechny tři díly se opakují podle stejné šablony včetně závěrečného skoku v čase, ale je to sázka na jistotu. Cokoliv dalšího od Chalupové budu sledovat, je opravdu nadanou spisovatelkou.
Žasnu, jak to autorka dělá, tato minisérie je naprosto dokonalé čtení. Můžu říct , že jsem z období 50tých let v Československu už toho četla dost a není pravidlem, že mě každá kniha bavila a překvapila. Lenka Chalupová píše o kraji mně blízkém, o okolí Přerova, o kterém se zase tak moc často v knihách nedočtete. Přesto jdou její knihy jedinečné vytáhnou vás do děje cítíte tu opravdovost. Věříte postavám veškeré jejich emoce a prožíváte je s nimi.
Kniha je dokonalá stejně jako dvě předchozí. Název jako vždy přesně koresponduje s dějem.
Skvělé čtení. Nemůžu jinak než knihu doporučit všem. Po jejím přečtení si možná uvědomíte, jak se tady a teď máme dobře. Ať už se máme jakkoliv.
Ještě mě čekají Kyselé třešně na které se moc těším. Trilogie příběhů poválečné doby. Neuvěřitelně napsané osudy lidí a rodin. Svatojánské ořechy obsahují vše.Je to román plný bolesti, lásky obětování, zrady a nelehkého žití našich předků.
Nejhezčí trilogie, co jsem zatím kdy četla. Miluju období první republiky a poválečné období a to jak paní spisovatelka popisuje všechny postavy, dění okolo, city, pocity. Přijde vám, že bydlíte vedle nich, každý den je potkáváte, žijete s nimi jejich život. Nelehká doba, silní lidé, osudy, předsudky. To všechno je v knize barvitě a poutavě napsáno. První láska, svatba s nechtěným mužem, který miluje ochranitelskou silou, ale hlavně ořechy. Sbírané na Jana. Už jsem o té pochoutce kdysi četla, a teď se mi to vrátilo s takovou silou, že se blíží v kalendáři Jan a já budu asi sbírat ořechy.
Hluboce lidské, poutavé, krásné, svíravé. Padesátá léta a život lidí na vesnici u Přerova, dobře vykreslené charaktery. Na závěr jako vždy nečekané rozuzlení.
Nelehká doba i lidské osudy, které autorka opět výtečně zpracovala do velmi poutavého a čtivého příběhu.
Za sebe musím říct, že to bylo super čtení. Strašně se mi líbí jak autorka píše o místě, které zná a mám ráda knihy o komunismu.
Celou tuhle sérii doporučuju. Co mi přišlo trochu přitažené bylo chování postavy německého otce.
Štítky knihy
rodina ořechy socialismus nešťastná láska Přerov Přerovsko historické romány oběti nacismu české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Kyselé třešně |
| 2022 | Páté jablko |
| 2014 | Pomněnkové matky |
| 2016 |  Tyrkysové oko |
| 2018 | Liščí tanec |
Závěrečný díl trilogie Kyselé třešně byl opět nádherně napsaný,plný emocí,smutné historie Československa v letech 1958-59 o obyčejných lidech z vesnice Dluhonice,která nyní patří k městu Přerov.Konec jako v minulých dílech byl překvapivý a zapadl do skládačky.