Páté jablko
Lenka Chalupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487513/bmid_pate-jablko-FEQ-487513.jpg
5
418
418
Kyselé třešně série
< 2. díl >
Rodinná sága, odehrávající se v Předmostí u Přerova. Anděla a Fabián Francovi vlastní v srdci úrodné Hané ovocný sad, mají kousek od kostela svaté Máří Magdalény obchod – a spoustu plánů do budoucna. Skončila druhá světová válka, a oni se nadechují svobody. Chtějí pozvednout své sadařské řemeslo i krámek s ovocem, jenže synové Teodor a Eduard mají jiné představy… a ani doba takovým záměrům nepřeje. Nenaplněné sny, bouřlivý osmačtyřicátý rok a nastupující padesátá léta divoce míchají kartami jejich osudů. To, že přijdou o půdu, nasycenou potem a krví předchozích generací, se nakonec v sérii životních událostí ukáže jen jako malá hořkost. Osud pro ně přichystal něco mnohem děsivějšího…... celý text
Přidat komentář
Velmi dobře napsaná kniha o celkem nedávné minulosti, o které se zase tolik nemluví. Autorka skvěle ovládá jazyk a knížka se moc dobře četla. Zápletka se dala tušit, ale požitek z knihy to nijak nezmenšilo. Doporučuji
Další rodinná sága, která popisuje těžké časy Fabiánových v poválečném období. Dobré časy se střídají s těmi horšími. Všichni se musí přizpůsobit době, ale každý to řeší po svém. Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale pak mě knížka bavila. Odhodlání všech postav vypořádat se s režimem a víra v lepší časy byly pro všechny hnacím motorem.
Tak těžké téma, tolik smutku a beznaděje a zároveň nádherně napsáno, čtivá kniha.. Jedna z těch, kterou když dočtete, neumíte se začít do jiné..
Knihu jsem pořídila na doporučení v jedné čtecí skupině na internetu. Zpočátku jsem se knihou trochu prokousavala, nevim proc, ale pořád se mi pletla jména Fabian, Theodor a Eduard. Taky mi úplně nevyhovují delší kapitoly.
Uz někdy v půlce knihy mě napadla souvislost mezi názvem knihy a přikázáními (jak to bylo někdy v začátku příběhu zmíněno), tak jsem se děsila, zda-li budu mít pravdu. A ono jo.
Postavy se mi líbily, příběh je smutný, krutý, ale je mi jasné, ze v teto době bylo takových lidských osudů nepočítaně.
Komunismus je opravdu zlo. Jak tento režim nakládal s lidmi, kteří s ním nesouhlasili...ale vlastně i se svými vlastními lidmi.
Valji mi bylo líto, tehdy se asi na spoustu věcí pohlizelo jinak, v dnešní době by asi bylo jedno, že byla nevěsta odmitnuta, asi by to nebyl takový skraloup.
Překvapilo mě, jak bylo z počátku pohlizeno na Irenu, a ona to vlastně byla velice sympaticka a hodná osoba.
Moc se mi líbilo, jak byla v textu zakomponovana slova místního nářečí. Sice jen sem tam, ale bylo to příjemné oživení.
K Přerovu mám lehce vztah, krátkou dobu jsem tam jezdila pracovně, tak jsem se snažila si vybavit i některa jednotlivá místa, která jsou v knize popisovana, alespoň přibližně, i do mapy jsem se dívala, ale zase tak moc jsem tam nepobyla a částí Predmosti jsem vlastně jen projizdela. Ale díky knize už na Přerov budu pohlížet jinýma očima.
Kniha se mi líbila a určitě budu doporučovat dále a těším se na další příběh od autorky.
Až moc trápeního na jednu rodinu. A zase ta zatracená padesátá léta. Skvělý příběh, za dva dny jsem to přečetl a rezonuje v hlavě stále. Moc se to autorce povedlo.
Skvělá rodinná sága mapující nepěkné období našich dějin. Tentokrát na mě kniha působila dost depresivně (rozhodně víc než Kyselé třešně), ale možná to bylo způsobeno i mým osobním nastavením. Na Lenčiných knihách se mi líbí, že postavy nejsou nikdy černé nebo bílé, ale mají v sobě dobrou i špatnou stránku tak, jak je tomu i ve skutečném životě.
Oproti románu Kyselé třešně pozvolnější, i když ani tento román z poválečného Přerova není příliš optimistický díky době a nástupu komunistického režimu. Symbol jablka, který má více významů provází celou knihu až do samotného závěru. Autorka velmi dobře pracuje s historickými událostmi a obyvatele Přerova musí její knihy obzvlášť potěšit.
Všechny knihy od Lenky Chalupové se mi líbily, přestože jsou každá úplně jiná.
V Pátém Jablku je věrně popsaný krátký úsek našich nepěkných dějin, nástup praktik komunistických špiček - totality. Po každé "čtenářské" zkušenosti s touto dobou jsem ráda, že jsem ji nezažila na vlastní kůži a obdivuji všechny, kteří se ctí přežili tyto roky. Na několika letech jedné rodiny si krásně můžeme udělat obrázek o tom, co je nesvoboda a jak si neumíme vážit současnosti.
Příběh rodiny Francových se odehrává od února 1946 do února 1950, kdy komunisté začali utahovat šrouby. Vedle nepříliš dominantních mužů se projevují silné charaktery žen (ošetřovatelka Irena, Angličanka Betty, nešťastná Valinka, čarodějnice Justina). Zaujal mě název, který v sobě kóduje věci příští.
Příběh rodiny z Hané, která miluje svou zděděnou půdu a má jediné přání, aby v poválečných letech pokračovali jejich synové na rodném pozemku. Jaké je zklamání rodičů, když starší syn má zcela jiné představy, hlavně co se politiky týče, ani mladší syn nemá zájem o rodinné dědictví, stejně ale se hroutí celý systém hospodaření na venkově, zakládají se JZD a majitelé rodné půdy přicházejí o všechny své sny. Smutné osudy.
Je moc hezká kniha o hrozné době. Tohle se mi nikdy nečte lehko, protože si jen těžko dokážeme představit, jak to muselo být strašný, když po válce místo očekávané svobody přišlo veliké rozčarování v podobě kolektivizace a komunistické totality. A každý se s tím vyrovnával po svém.
Opravdu povedená kniha, krásně napsaná, přesto se mi Kyselé třešně líbily trochu víc a jsem ráda za setkání s Lotkou. Byla to nejistá doba, plná strachu, nikdo nesměl vyčnívat, mít svůj názor, věřila jsem každému slovu.
Dobrý příběh, který mi dal zase něco nového. Jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla.
Páté jablko je skvěle podaná rodinná sága - osudy celé rodiny Francových jsou mistrně podané, postavy jsou tak živoucí, jakoby jste je znali. Časově i místně knížka nenásilně navazuje na Kyselé třešně (potěšila postava Loty), ale vůbec není nutné Kyselé třešně znát, aby si čtenář Páté jablko vychutnal. Děj plyne na pozadí bouřlivé doby, které se musí všichni tak či onak přizpůsobit - doba je působivou kulisou, hlavní síla Pátého jablka jsou ale postavy. Autorka je má skvěle popsané, jejich charakteristiky i vývoj, a dějově dokáže překvapit i dojmout.
Konkrétní vylíčení děje ode mě nečekejte - když jsem byla zhruba ve čtvrtině knížky, manžel chtěl vědět, o čem že to je. Tak jsem mu bláhová začala podrobně líčit osudy Francových - zhruba v půlce mého nadšeného vyprávění mě přerušil: "Takže taková historická četba pro ženský..." - tak tenhle názor s ním absolutně nesdílím a nerada bych ho přenesla i na vás. Za mne rozhodně velké doporučení - a nejen něžné části čtenářů :-)
Skvěle napsaný a velmi čtivý příběh.
Zhltla jsem ho na jeden zátah a nemohla se odtrnout.
Za mě ještě lepší než "třešně ".
Krásně napsaný osud jedné rodiny a opět ukázka, jak zhoubná ideologie změní celé generace a manipuluje s jednotlivci.
Příběh rodiny Francovy, jejich děti a sadu v poválečných letech, kdy se k moci dostávali komunisté a ještě doznívaly dozvuky války. Paní spisovatelka je mým objevem roku a vypravěčka par excellence. Myslela jsem, že knihu Kyselé třešně nemůže překonat, ale je naprosto srovnatelná. Jsem naprosto nadšená.
Příběh o tom, jak nástup komunismu zcela změnil život (ne)jedné rodiny. Příběh mě zaujal a čtení bavilo, možná o to víc, že Předmostí znám, i když už v té nové "sídlištní" podobě.
Štítky knihy
rodina 50. léta 20. století kolektivizace ságy Přerovsko oběti komunismu domluvené manželství kolektivizace zemědělství české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Kyselé třešně |
| 2022 | Páté jablko |
| 2014 | Pomněnkové matky |
| 2016 |  Tyrkysové oko |
| 2018 | Liščí tanec |
Kniha měla spád, dobře se četla, osudy postav dobře promyšlené, prostě bavila mě. Mám dvě věcné připomínky, takové drobnosti: dosti pochybuji, že by zbožní katolíci na Hané na Bílou sobotu tak hodovali - klobásky, nádivka, apod., to všechno se patří až po Vzkříšení. A dále, v poválečných letech se nikdo nemohl modlit ke svaté Zdislavě, protože v té době nebyla svatá.
Knížka se mně moc líbila, spisovatelčin styl mně úplně nesedí.