Kuchař
Martin Suter
Ve svém novém románu kombinuje Martin Suter všechny podstatné ingredience delikátní literární hostiny: příchuť business thrilleru, trochu koření love story a další speciální přísady, které dohromady vytvářejí neodolatelné čtení. Maravan, mladý tamilský uprchlík, krájí zeleninu a myje nádobí v Huwyleru, švýcarské restauraci, kterou navštěvují novináři a finančníci. Není to ale jen obyčejný kuchař, na Šrí Lance, odkud pochází, byl specialistou na ájurvédskou kuchyni. Když mu jeho kolegyně Andrea nabídne, aby společně založili agenturu na přípravu speciálních afrodiziakových večeří, chvíli váhá. Kvůli potřebě zajistit rodinu je však nucen souhlasit.... celý text
Přidat komentář
Po této knize jsme sáhla náhodou v knihovně, díky tématu jídlo a splnění si dalšího bodu Čtenářské výzvy 2018. Četlo se to dobře, zaujaly mne popisy indických chutí, dostala jsem ihned chuť na placku a karí :-)
Doporučuji film Láska na kari. Po celé čtení jsem film měla v hlavě.
mě to dost zaujalo a líbilo se mi seznámení s molekulární kuchyní. Dobře namíchané ingredience :-)
Pokud by tuto knihu napsala žena, bylo by to asi lepší. Muž napsal příběh poměrně strohým stylem, kde místo toho aby se „něco dělo“, tak raději popisuje světovou finanční krizi a kuchařský popis afrodiziakálních jídel.
Zpočátku to sice nevadí – působí to neotřele a zajímavě, jenomže ke konci vás to už omrzí a obávám se, že i spousty čtenářů otráví.
Nicméně i přesto všechno musím uznat, že kniha se mi četla snadno a rychle, ale je to takovéto klasické: neurazí, ale ani si z ní nepadnete na zadek. Takže: půjčit si jí v knihovně proč ne, ale mít jí doma v knihovničce? To ne – přečtete to jednou a pak už nikdy...
Nenadchne a neurazí... Pohodové čtení, ale pro mě moc zdlouhavé popisy jídel, které se stále opakují. Příběh hodnotím kladně a přes veškeré zbytečné "obkecávání" jsem neuvažovala, že knihu odložím a nedočtu. Takže fajn.
Velmi příjemné počtení. Indii vařím často, takže jsem si bezezbytku vychutnala všechny kuchařské popisy, Maravanovi jsem přála blízkou duši a lásku, těm "špatným" co si zaslouží tzn. jen to nejhorší... za mě díky, já dostala, co jsem chtěla a navíc přiměřeně, tak, jak se dostává správných věcí v životě: prostě a neokázale, bez ohňostrojů a širokoúhlého happyendu, z něhož ukapává cukrkandlu, že se jím dají lepit tapety.
Nebyla jsem nijak nadchlá. Děj knihy mi přišel ze začátku velmi zajímavý kvůli tomu, jak Maravan upravoval a zpracovával různá tamilská jídla a potraviny. Bohužel, tohle je jedním z ústředních tématů celé knihy a číst to neustále dokola mi přišlo už opravdu nezajímavé. Kdyby Suter trochu toho vaření v ději vynechal, určitě by to knize neuškodilo a dodalo jí to i určité napětí v hlavním ději...
Knihu jsem přečetla,ale nijak mě nenadchla.