Křivda
Sergej Pavlovič Zalygin
Ačkoliv jde o události z dob sovětské kolektivizace vesnice, autorovi se s uměleckou silou povedlo zachytit onu společneksou situaci, v níž mají lidé sklon jednat tak, že potom jen krčí rameny a omlouvají se: když se kácí les, lítají třísky. Hrdina Křivdy, rolník Stěpan Čauzov, je taková tříska.
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1965 |  Křivda |
| 1964 | Altajské stezky |
| 1976 |  Jihoamerická varianta |
| 1985 |  Festival |
| 1974 | Solná rokle |
Kniha Křivda je v
| Přečtených | 2x |
| Knihotéce | 4x |
| Chystám se číst | 2x |
| dalších seznamech | 1x |
V krátké době "ideologického tání", v polovině 60. let, povedlo se vydat Zaligynovu Křivdu, dílo duchem i tématem spřízněné s tvorou Solženicyna. Dokonce i záložka českého vydání přirovnává Křivdu k Solženicynovu Jednomu dni Ivana Děnisoviče. Bezmoc, míra zoufalství hlavní postavy - rolníka Stěpana - byl jasným dokladem postavení "sovětského" občana ve státě, který údajně patřil jemu. Zoufalé, smutné čtení.