Rychlé šípy
Jaroslav Foglar , Marko Čermák , Jan Fischer
Rychlé šípy je název fiktivního klubu pěti hochů z knih a komiksů spisovatele Jaroslava Foglara. Členy klubu byli Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Rychlé šípy jsou v Česku všeobecně známé. Jméno Mirka Dušína se stalo synonymem bezchybného kladného hrdiny, jeho opakem jsou členové soupeřícího Bratrstva kočičí pracky: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.... celý text
Přidat komentář
Příběh chlapeckého klubu je nejen veselý, plný Rychlonožkova vtipkování, ale také neuvěřitelně poučný. Příběh o kráse přátelství v klubu Rychlé šípy se nezapomíná - jen vzpomíná na krásná léta, která jsme prožili, nebo myslí na to jak krásné by to mohlo být, kdyby takhle šlechetné chování přetrvávalo i dnes...
Úžasný kreslený seriál (komiks) mého dětství. Dobrodružný, poučný, skvělý text a ilustrace. Prostě bomba!
Keď som mal 4 roky, tak som vraj strašne otravoval rodičov, aby mi čítali z Rýchlošípakov... aby som dal pokoj, tak ma mama naučila čítať tlačené písmo, ktoré k zvládnutiu tohto diela je viac než dostačujúce...
človek si nemôže nezamilovať prvú knihu čo na svete prečítal(vtedy to boli nejaké zošity), zvlášť takú ktorá dokáže aj vychovávať a poučiť... ak by chcel byť každý ako Mirek Dušín určite by bolo na svete krajšie... aký je vlastne vzor dnešných detí ?...
Komiks, na kterém jsem vyrůstala. Komentář píšu k tomuto vydání, protože jej již hodně let vlastním. Není to však to moje dřevní. Tatínek mi na konci šedesátek kupoval všechna Pulsácká vydání Rychlých šípů i s přidanými komiksy jiných autorů. Dokonce mi svázal všechna 3 souborná vydání do jedné velké knihy, ale ta se již v průběhu dějin ztratila. Naše děti už rostly na tomto vydání. Doufám, že mravní zásady Rychlých šípů zůstanou v hodnotovém profilu i dalších generací.
Tato kniha by se měla pod tlakem cpát do nynějších malých kluků a holek, aby viděli, že existuje i krásný reálný svět mimo monitory jejich počítačů.
Vrátí do dětských snů všechny generace, mě se kniha líbila tolik, že jsem jí vnutil doma všem k přečtení. Autor je pojem.
Moje první komiksová knížka. Nejdřív jsem ji měla půjčenou ve slovenštině a byla v salátovém vydání, takže jsem nejdřív četla omylem 2. díl a navíc jsem dohledávala některé části. O to větší to bylo dobrodružství. Např. na Maxmiliána Drába si pamatuji dodnes, nebo :"Jak ten Mirek Dušín krásně běží!" A nejlepší byl stejně Rychlonožka, Plantážníci!
Konečně vyšly Rychlé šípy ve všech příbězích v jedné knize.Znovu jsem si přečetl jak klub vznikal a co pěkného spolu prožili a vrátil jsem se do dětských let,kdy jsem ty příběhy hltal z časopisů,které měl můj otec schované na půdě.
K Rychlým šípům mě nepoutá žádná nostalgie. V dětství jsem se potkal jenom s komiksem Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří, ale tohle mě minulo. A bez té nostalgie, či dětského věku, to prostě nefunguje. Alespoň u mě ne. Ale rozumím tomu, že to malé kluky může pořád bavit. Je tam dobrodružství, je tam osvěta, je tam “dobro” a vzhledem k době, kdy to vzniklo, je to úžasně nakreslené. Je ale pravda, že pár jejich dobrodružství bavilo i mě a trošku jsem jim ty jejich výpravy záviděl. Některé jejich dobrodružství mi připomínaly moje zážitky z dětství. Oceňuji také to, že jsou ty příběhy svým způsobem také výletem do historie. Ukazují, jak se tenkrát žilo očima dětí - to mě asi bavilo nejvíc. Trošku mě naopak štvalo pár ideologicky zabarvených dílů a taky ty díly, kdy měly Rychlé šípy neodbytnou potřebu montovat se někomu do života. A taky tam je nečekaně hodně mrtvol :-D
Tuhle naprosto báječnou knihu jsem jako malá holka našla pod vánočním stromečkem a od té doby už jsem ji přečetla tolikrát, až se divím, že obrázky ještě nevybledly. Střežím ji ve své knihovně jako vzácný poklad a těším se, až si ji jednou budu číst s dětmi. Úžasné dobrodružné příběhy o partě kluků, kteří jsou čest a správnost sama, mě bavily tak, že jsem jako dítě zoufale chtěla patřit do podobného klubu. Jejich dobrodružné výpravy dodnes lákají k tomu, aby si člověk v pátek večer sbalil krosnu a vyrazil na víkend do přírody. Pro děti nechybí ani poučný morální kodex (který v dospělosti někdy působí úsměvně, ale stále mile) a když k tomu ještě připočteme vtipné Bratrstvo kočičí pracky a nádech tajemna, které některé příběhy mají, získáme esenci dokonalosti. Nesmím také opomenout úžasné ilustrace (ať už od Jana Fischera nebo obou Čermáků) které příběhy posunují ještě o laťku výš. Pro mě jedna z naprostých srdcovek.
Úplně nejvíc super komiksová knížka co mám ve své knihovně :) Četl jsem to jako malý kluk, když to máti kupovala v 90´ v těch sešitech očíslovaný barevnými čísly a pak koupila tatovi tuto ucelenou kolekci :) Já si ji nyní koupil, aktuální 4. vydání a 4 měsíce si každý večer dal pár dílů... Prostě paráda.
Štítky knihy
zfilmováno komiksy rozhlasové zpracování chlapecké kluby Rychlé šípy Stínadla české komiksy
(SPOILER) Na souborném vydání je skvělé, že jde chronologicky, a obsahuje velkou většinu příběhů. Lze tak sledovat, jednotlivá období, kdy příběh vycházel. Příběhy totiž vycházely týdně v časopise Mladý hlasatel a poté v Vpřed. Lze sledovat, jak aktivně v nich propagují tyto časopisy, čtenářské kluby Mladého hlasatele, jak reagují na aktuální situace, jak příběhy vycházely vždy v příslušném ročním období - tady jarní na jaře atd. Prostě klasický komix v časopise. (i při reedici měnili název časopisu v příbězích)
Zajimavé je sledovat, jak se v nich odráží změna poměrů. V jednom díle vystupují čeští uprchlíci pohraničí. V jiném, který na přání jaroslava Foglara vyřadili, zase jedou po vítězném únoru pracovat na stavbu mládeže.
Důvod, proč jsem nedal vydání plný počet hvězdiček je ten, že jde pouze o souborné vydání v podobě podle autora. Nikoliv o historicky věrný dokument, který by zahrnoval všechny příběhy v původní podobě. Celkem údajně 33 stran v něm tak chybí, a je třeba hledat na internetu. Reálně se jedná o 1 celý příběh, a řadu překreslených a přejmenovaných, kdy třeba hned první díl existuje ve 4 různých verzích. V některých překreslení dochází k podstatným změnám v ději či chování, někde jsou změny jen velmi drobné v textu, jiné byly překresleny jiným kreslířem z výtvarných důvodů, a u některých je důvod překreslení jen velmy nejasný - např. RŠ hrají divadlo byl překreslen stejným kreslířem a změny v textu jsou minimální. Rozhodně doporučuji srovnat si u všech předelaných komixů jejich jednotlivé verze.
Ediční poznámka sice zmiňuje ty nejzásadnědnější případy předělávání příběhů, ale o mnoha jiných zcela mlčí, a mnohé příběhy, které autor nechal předělat nebo chtěl vypustit, uvádí pouze v předělaných verzích, i když alespoň v těch před vítězným únorem. Je pravda, že kniha obsahuje komiks ze stavby mládeže, ale pouze jako ilustraci ve 1/4 velikosti na hranici čitelnosti.
Z hlediska historie tak kniha rozhodně není kvalitním původním pramenem pro studium dané doby a vývoje autora a společnosti, protože například vůbec neobsahuje původní verze prvních 10 příběhů s maskovanými černými jezdci a svázaným Metelkou pověšeným na plotě.
K příběhům: je zřejmé, jak původní, poměrně tvrdé příběhy, kde ani rychlé šípy nešly pro ránu daleko, byly při opakovaných vydávání postupně zjemňovány, a vznikal tak vzor jakýchsi vzorně dokonalých Rychlých šípů. A to jak překreslováním starších příběhů, tak i novými díly. I známý závěr prvního dílu, kde jdou Metelka s Dušínem ruku v ruce, vznikl až dodatečně.
Příběhy z doby před rokem 1948 silně akcentují sociální témata, jako bezdomoveství, syrotky, chudobu, nezaměstnanost nebo týrání dětí a zvířat atd. Příběhy vniklé až v 60. a 70. letech působí značně neslaně a nemastně, jelikož z nich zmizel ten svět drobných živnostníků, sociálních nejistot a chudoby. Navíc jde většinou jen o překraslení příběhů jiného Foglarova komixu - Kilišáků. Shodou okolnistí je také v edici vydané v 60. letech poměrně málo děvčat, jelikož řada z nich byla v příbězích s černými jezdci, které již nabyly publikovány, a naopak řada z nich byla v příbězích převzatých z Kulišáků, které vyšli až v 80. letech.
Zatímco díly RŠ do roku 1948 se vždy odehrávaly v současném světě, RŠ chodily do školy, měli spolužáky (kterým hrozilo vyloučení - je otázka o jaké školy šlo), kolem byla spousta drobných živnostníků atd. (a lze i spekulovat, zda hrdinové přes válečnou pauzu i trochu nevyrostli), tak příběhy z 60. a 70. let se odehrávají tak nějak mimo čas a prostor. Neodehrávají se tady a teď, ale mohli se odehrát kdykoliv. Chápu, že autor to neměl jednoduché a záměrně se snažil některým věcem vyhnout, ale doba tímto ty komixy poznamenala.