Kosti Mraza
Alžběta Bílková
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445106/bmid_kosti-mraza-nc8-445106.jpg
4
174
174
Siva dokáže přežít i ty nejtužší zimy. Je totiž jednou z Dětí Mraza… vlastně byla. Její lid byl vyhlazen, ona jediná zůstala. Teď musí žít mezi vrahy svých nejbližších a čelit požadavkům kněžky Jedwigy, které ji dovedou až do vězení. Tam potká Bogobora – tvora, kterého kletba připravila o vlastní vůli a nutí ho zabíjet – a uzavře s ním dohodu. Společně se vydají hledat kosti Mraza, mocný artefakt, který může zabránit Jedwize, aby otevřela bránu samotné Nicoty a zničila severní království, jedno po druhém. Podaří se jim najít pozůstatky boha a zkáze zabránit?... celý text
Přidat komentář
Dobré čtení :-) Líbila se mi inspirace ruským folklórem a mytologií a myslím, že hlavní postavy Siva a Belek se povedly. Jen konec mi přišel trochu useknutý, zrychlený a příliš nepotěšil ten kousek hluboce skrytého romantika ve mně.
Kniha mě zaujala naprosto boží obálkou a anotací. Přesto mě neuvěřitelně zklamala.
Autorka vypracovala skvělý svět, který ovšem nebyl moc dobře popsán a rozebrán, což dělalo jen škodu. Podle mého by si zasloužil příběh klidně dvě knihy, jen abychom se více seznámili se světem a hlavní hrdinkou. Také mi chyběla mapa, svět nebyl v knize v podstatě nijak popsán, občas bylo zmíněno nějaké místo na jihu, na severu, ale jinak mi autorka nedopřála, abych věděla, kde se příběh odehrává.
Přijde mi, jakoby autorku v jednu chvíli něco napadlo a do knihy to zapracovala, aniž by čtenáři nějak osvětlila, co to v tom světě dělá a co to umí.
Je neuvěřitelně těžké mé zklamání popsat. Přijde mi, že kniha byla v podstatě o ničem, neustále se tam opakovaly ty stejné věci a myšlenky, nebyly tam žádné překvapující momenty. Když už se objevily, byly špatně popsány a čtenář je jen tak bez zájmu přelétl očima.
Musím ale vyzdvihnout, jak autorka pracovala s podstatou "magie". Myšlenka, že nic není zadarmo, dávala smysl a ze začátku jsem z toho byla nadšená. Přijde mi ale, že autorka vždycky začne do příběhu něco zapracovávat a najednou to vzdá a nic z toho není. Jakoby neuměla dotáhnout myšlenky až na ten skvělý vzrušující napínavý vrchol.
Co se týče postav, tak hlavní hrdinka Siva byla zvláštní. 1. vůbec netuším kolik jí je let, 2. její myšlenkové pochody jsem moc nepobírala, 3. autorka mi nijak nedala prostor, abych se do ní vžila. Možná se o to snažila tím, že byla mrzačka, ale moc to nepomohlo, 4. strašně mi vadilo, jak jí bolela noha, pak najednou mohla běžet, pak omdlela, pak jí zase bolela noha a takhle to šlo stále dokola a bylo to strašně předvídatelné a otravné. Zajímavou postavou byl ovšem Bogobor, jehož příběh byl poutavý a měl vývoj. Další postavou byla Jedwiga, kterou jsem se snažila pochopit, ale její příběh byl málo rozpracovaný. A to jsou v podstatě všechny postavy a jsem u toho, že mi vadilo, jak jich je málo. Vzhledem k tomu, že Siva nikoho moc neměla, to chápu. Ovšem právě díky málo postavám byl příběh tak... jednotvárný a občas nudný.
Romantická linka byla stejně jako mnoho dalších věcí taková nedokončená. Buď měla být rozpracovaná více a nebo vůbec.
Konec se vyhnul typickému klišé, což jsem uvítala. Na druhou stranu byl na mě moc rychlý, vzhledem k táhlosti střední části.
Kniha měla velký potenciál, který ovšem nenaplnila. Takhle jsem četla knihu, která mi nic nedala a rychle na její děj zapomenu.
Snad nikdy jsem nečetla nic, co by se mi na jednu stranu tak strašně líbilo a zároveň mě to tak hrozně moc nebavilo, jako Kosti Mraza.
Líbili se mi neobvyklé nadpřirozené bytosti a svět, místy mi přišel parádní jazyk a jindy mě zase neskutečně iritoval.
První polovina byla jako za trest, hrozně se vlekla a s každou kapitolou jsem se rozmýšlela, jestli to prostě nevzdat, snad nikdy jsem se do čtení nemusela takhle nutit. Za polovinou se to o trošku zlepšilo, zato konec byl moc fajn. Svým způsobem byl konec tak moc fajn, že kdyby to končilo jakkoli jinak (myšleno běžně), tak bych vážně litovala, že jsem knihu neodložila hned po prvních třech protrpěných kapitolách.
Už nechci v YA fantasy potkat nic jiného než mrazivý, propracovaný světy a postavy, které se v průběhu knihy vyvíjejí a obmotají si vás okolo prstu. Text knihy mi pod rukama rychle ubíhal, stránky mi mizely pod rukama jedna báseň, naopak příběh plynul pomalu a to mi moc vyhovovalo. V téhle knize nenajdete zvrat za zvratem, milostné osmiúhelníky a další klasické dějové linky v YA fantasy. Kosti Mraza jsou pomalou knihou s postavami, které postupně stránku za stránkou poznáváte a bud si je oblíbíte nebo ne, ale stejně vás fascinují. Svět kde se kniha odehrává mě moc bavil, byl propracovaný a sálala z něho mrazivá atmosféra. Autorka na čtenáře nevychrlí všechny informace o světě, ale naopak svět poznáváme postupně s všemi jeho zákoutími, potvůrkami a magií. Magie, ta byla úžasná. Nebyla to věc, kterou některé postavy jen tak používají a nemá na ně žádný vliv. Ale za slovotepectví hlavní hrdinka platí. Svou energií, vzpomínkami. A to bylo oproti všemu, co jsem četla naprosto úžasné a chtěla bych to vídat i v dalších knihách. Postavu Sivy jsem si moc oblíbila, fascinovala mě. Bogobor byl taky úžasnou postavou, ale úplně nevím jaký mám z té postavy pocit. Styl psaní se mi moc líbil. Nebyl napěchovaný líbivými citáty, což je dle mého u YA zvykem, byl místy popisný a místy takový lyrický a krásný. Celkově mě kniha nadchla. Po půl roce jsem zas sahla po nějaké YA fantasy a nebyla jsem zklamaná což je skvělé.
Musím říct,že to se mi líbilo moc,moc,moc. Jsem velká fanynka fantasy,ale nevím proč, české tvorbě jsem se vždy vyhýbala. Osud tomu chtěl jinak a do cesty mi přihodil tuto krásnou knížku do které jsem se začetla od první stránky a přečetla jsem jedním dechem. Propracovaný svět plný úžasných stvoření, napínavý děj, příjemné čtení. Opravdu můžu jen doporučit. :)
Knížka má krásnou obálku a úplně jsem si zamilovala krátké úvodní texty ke každé kapitole, které se vztahují k historii světa, krásně dokreslují tajemnou atmosféru. Jenže...
A teď musím zdůraznit, že já čtu knihy PŘEDEVŠÍM pro zábavu a moje hodnocení je tak hodně subjektivně zkreslené tím, na kolik jsem se musela do čtení nutit. Intelektuální strana příběhu je pro mě vždycky až bonusem navíc.
V případě Kostí Mraza jsem se nudila prostředních dvě stě stran tak moc, že jsem musela knihu odkládat a odpočinout si u jiné, protože najednou bych to prostě nedala. V konečném důsledku mám pocit, že kdybych si přečetla tři první a tři poslední kapitoly, o nic bych nepřišla. Proč?
Putování Sivy a Bogobora do Samodivy bylo sice zajímavé, ale vývoj jejich vztahu byl nijaký. Buď se autorka měla romantické linky vzdát úplně nebo ji víc propracovat. Navíc mi do poslední chvíle nebylo jasné, kolik Sivě může být let, občas vypadala na dvanáct, jindy na dvacet, nedokázala jsem se do ní ani trochu vcítit a vlastně až do samotného konce pro mě byly její myšlenkové pochody absolutní záhadou. S Bogoborem to bylo lepší - jeho dějová linka byla v knize tou, která mě nejvíc bavila. Potom byla fajn Jedwiga-záporák, ale Siva? Ne ne.
Závěrem? Jsem zklamaná. Těšila jsem se na víc. Nicméně nápad je fajn, atmosféra je skvěle vykreslená, Bogobor mě potěšil, rozuzlení chtělo víc prostoru. Za sebe bych ocenila míň Sivy, víc Jedwigy a taky lepší vysvětlení toho kým a proč Jedwiga je, protože mi její motivace přišla taková nedotažená. Celkově mezilidské vztahy jsou pro autorku asi oříškem, ale beru v úvahu, že jde o českou autorku s potenciálem, takže 3,5✳️z 5.
http://leandrasold.cz/trosku-nudny-vylet-za-kostmi-mraza/
Ehm ... bude film? Reálně, tohle se více hodí vidět než číst a strašně moc bych to viděla zrežírované. Což je fakt divné, že to říkám.
Tak jo, vzpamatuj se, musím se zabývat knihou.
Reálně, dlouho jsem tomu chtěla dát něco mezi 2/5 a 3/5, občas 3,5/5. Já jsem člověk, co miluje jak svět, tak i postavy a tak mi je trošku líto, že nejzajímavější postavou je náš hlavní záporák, zatímco hlavní postavy jsou nejzajímavější až na konci. Taky fakt, že Siva a Belek hodně často přemýšlí podobně asi není úplně ideální. Svět je nádherný, takový ... prostý. V dobrém slova smyslu. Jsem ráda, že není nijak komplikovaný, takhle mi to nějak víc sedělo. Snad jen bych si více přála více bytostí okolo, třeba jenom, že je sem tam zahlédli, nemusí s nimi hnedka mluvit.
Nejlepší je stejně ten konec. Ano, jsou tam nějaká ta klišé a podobně, ale konec je víceméně úplně zabije. Já jsem do knihy šla, že to bude taková ta dobrodružná romanťárna se šťastným koncem z Ameriky. Ale tenhle konec mi tedy sednul víc.
Jasně, mohla bych tady víc brblat o tom, kde co nedává smysl. Ale víte vy co? Tahle kniha si nehraje na to, že má být komlikovaná a já to po ní ani nechci. Krásně a poutavě se čte, jazyk je jednodušší (možná bych si přála trošku květnatější, vzhledem k prostředí) a za den dva to bez problémů přečtete (pokud samozřejmě neděláte referáty a prezentace a seminárky do školy, jako někdo nejmenovaný ...). Těším se na další knížku.
Zimní knížka. Moc se mi líbilo prostředí a námět knihy. Siva mi byla že začátku trochu divná. Ale potom jak se začal příběh rozvíjet, jsem to pochopila. Přišla mi trochu přehnaná víra ale to taky už chápu. A ten konec? Škoda že to autorka trochu víc nedopadla. Jinak bezva kniha. Moc se mi líbila.
Na české YA fantasy hodně slušný výkon. Skvělý svět, magie i některé postavy, šikovně uchopené slovanské legendy.
Zatímco Belek byl pro mě velice zajímavou postavou, u Sivy jsem měla tak trochu pocit, že se setkávám s dívkou s PMS. :D Tu chvíli byla strašně odvážná, pak najednou plakala, tu jí x stránek strašně bolela noha, že nemohla pomalu ani chodit, chvilku poté zvládla x km těžkým terénem... Sivu jsem si oblíbit nedokázala. Přišla mi... nijaká, taková až "bez charakteru". Oproti tomu SLOVOTEPEC je nádherné slovo. :)
Kdo mi přišel strašně zajímavý, byla Jedwiga. Skvělý a originální záporák!
K příběhu: místy se to zbytečně vleklo, místy mi tam dost chybělo (např. svět byl moc zajímavý, ale tak strašně málo představený). A největší zklamání přinesl konec. Vzhledem k roztahanosti celé knihy byl hrozně rychlý. A hlavně poslední věta mi vůbec k předešlému příběhu neseděla.
Procenty bych knihu hodnotila cca 75 %. Až na ty drobnosti (taky škoda trochu odfláklé korektury...) to bylo velmi zajímavé počtení. :)
Ve spolupráci s Albatros Media.
Mám slabost pro příběhy inspirované slovanskou mytologií. Medvěd a slavík od Katherine Arden? To je má velká láska. V zajetí zimy od Naomi Novik? To jsem si též neskutečně vychutnala. Když jsem se pak doslechla, že i u nás se podobná kniha chystá, s napětím jsem očekávala, jestli se i Kosti Mraza zařadí mezi mé oblíbené.
A s radostí vám můžu říct, že jo! Že jsem od Kostí Mraza dostala příběh přesně podle mého gusta - plný bytostí ze slovanského folklóru, se zajímavým pojetím magie, která má svou cenu, s postavami, které jsou tak nádherně šedé a s příběhem, který sice plyne dosti pomalu, ale je pěkně logicky vystavěný.
Ale pár problémů jsem s tím přece jenom měla. Ten největší vnímám v konci. Přestože mě nadchlo, jakým směrem se autorka v závěru vydala, že se nepoddala YA klišé, ale šla cestou rozumu, avšak bohužel to všechno bylo tak rychlé, obzvlášť vezmu-li v potaz, jak dlouho jsme k tomu směřovali, a pak najednou šup, šup a máte konec. Přitom třeba celá ta linka Bogobora by si zasloužila víc prostoru, určitě by pak ten konec byl pro čtenáře ještě působivější.
Celkově můj hlavní problém je v tom, že bych chtěla víc. Strašně mě mrzí, že ta kniha nebyla delší, protože všechny ty bytosti by si zasloužily víc prostoru. Takhle se tam jen mihnou a víc z toho nemáte... Proto mně osobně nepřišel ten svět stoprocentně ukotvený ve svých reáliích, tu a tam se hodí nějaká informace, která vám dá sice letmé obrysy, ale není tu prostor pro její rozšíření, díky kterému bych měla pocit, že ten svět je skutečný.
A asi do poloviny knihy jsem čekala na i vyprávění Jedwigy, než jsem to vzdala. Přitom její pohled by byl skvělý!
Ale to nic nemění na tom, že jsem i přesto získala čtení, které jsem si užila. Ty postavy dýchají životem, mají své tužby, přání, cíle. Siva není ta vyvolená, co má zachránit svět, přestože se to nabízelo, ona se prostě jen snaží napravit svou chybu. A je Jedwiga vůbec záporák? To je jen na vás.
Zkrátka další důkaz, že česká fantasy teď stojí za to!
(SPOILER)
Hodnotím 90%.
Kniha mě od první stránky zaujala a styl psaní mi vyhovoval. Vytvořený svět byl zajímavý a já osobně knihy inspirované slovanskou mytologii nevyhledávám, přesto se mi to líbilo.
Jsem ráda, že se autorka soustředila na vykreslení postav, než aby knihu přeplnila mnoha různými dějí. I tak však kniha nabízí témata k zamyšlení.
Hlavní dvojice Siva a Bogobor (Belek) byli skvělí. Především Belek byl opravdu skvěle napsán. Rovněž Jedwiga byla originální záporačkou.
Co bych možná vytkla jsou některé linky, které byly zbytečné nebo by chtěly rozepsat více. Spoiler - linka s Ladou mi přišla úplně zbytečná, protože na mě působila stylem - potřebujeme, aby Siva měla důvod donést ji ty kosti, tak tam zničehonic vytáhneme Ladu. Podle mě by její roli mohl zastat Andrej, to by mělo větší smysl a dopad.
No a závěr knihy se mi líbil a přiznám, že i ta slza mi ukápla.
Hodnocení 5⭐/5⭐
Příběh je o dívce jménem Siva. Jako malá bydlela ve vesnici, kterou vyhladili knížectví z blízkých krajů. Její kmen a celou rodinu zabily. Siva byla jako jediná přeživší, jediné ditě boga Mrazu a navíc nástupkyně své babičky v údělu bogoústé. Žila ve vesnici, která je odpovědná za vyvraždění její rodiny. Navíc byla zraněna a stala se s ní mrzačka. Kněžka Jedwiga, která byla taky bogoústá ji uvěznila, protože zjistila, že Siva zná polohu Mrazových kostí. Ve vězení potká Bogobora – tvora, který byl zabijákem díky své kletbě. Siva s ním uzavře dohodu. Společně se vydají hledat kosti Mraza, aby zabránili Jedwize v jejich nalezení a rozpoutání samotné Nicoty, kterou by zničila severní království. Vztah Sivy a Bogobora, kterého pojmenovala Belek se postupem výpravy mění od nenávisti a zlosti k ochraně a lásce. Dokážou ochránit kosti před Jedwigou? A přemoct nástrahy lesa a nestvůry co potkají po cestě?
Tato kniha mě zaujala svou nádhernou obálkou. Je krásná a kvalitní. Tak jako kniha sama. Musím přiznat, že kniha mě opravdu bavila. Od začátku až do konce. Svět je dokonalý, krásně propracovaný a živý. Nestvůry či duchové jsou barvitě vylíčeny a pro mojí představivost jako dělané. Bogové (neboli Bohové) jsou zajímavě vymýšlení a celkově mytologie, magie a kouzelné postavy jsou perfektní. Postava Bogobora se mi obzvlášť líbila. Jeho vnitřní boj a vývoj postavy byl velice zajímavý. „Jmenuju se Belek“ – opravdu zajímavý příběh. Také příběh samotné Jedwigy je zvláštní a moc se mi líbil. Romantická linka se mi moc líbila. Vyústění příběhu do sebe krásně zapadalo a konec byl moc dobrý.
Doufám v pokračování této knihy.
Láme mi to srdce, protože jsem se na knihu opravdu moc těšila, ale bohužel styl psaní mi těžce nesedl. Nedokázala jsem se do příběhu vůbec začíst a k postavám jsem si nevytvořila vůbec žádný vztah. Tím pádem bylo pro mě těžké se knihou prokousat.
Ale jinak, ty bytosti, magie, mytologie... To bylo úžasný! Kdykoliv se tam objevila jakákoliv bájná bytůstka, čtení mě začalo bavit. Protože slovanskou mytologii já můžu!
O tom víc mě mrzí, že mi tolik nesedl styl psaní.
Kosti Mraza jsou srdcovka, nejenom, že jsem měla tu možnost přečíst si ji před oficiálním vydáním. Já jsem také měla možnost ji betareadovat již dávno před tím, než se kniha dostala do nakladatelství.
Miluji jazyk, kterým Bětka píše, je pomalejší, ale nádherný a příjemně se čte. Miluju, jak dokáže ukázat lidské vlastnosti, cnosti a neřesti nejen na hlavních postavách, ale také na různých magických bytostech (Lešij a Liška jsou nejlepší!) =)
Podľa anotácie som sa tešila na mega skvelý príbeh a teraz po dočítaní som plná protichodných názorov Ako nápad skvelý, bogovia a všetky ďalšie stvorenia skutočne zaujímavé a prepracované, najviac ma zaujal Bogobor Belek pri ktorom bolo skutočne vidieť tie jeho myšlienkové pochody, vnútorný boj so samým sebou, a to bolo skutočne skvelé :) proste moja top postava v príbehu
Trochu ma preto mrzela Siva, pretože ona mi vôbec nesadla, chvíľu bola taká potom zas onaká a dosť ma miatli tie jej nálady dospelej a malého dieťaťa, ktoré sa ľutovalo.
Tiež som mala problém začítať sa do príbehu, začiatok bol skutočne ťažký a trvalo mi vyše týždňa, kým som sa pohla.
důkaz, že obálka je zatraceně důležitá a dokáže vás přimět ke čtení knížky od autorky, kterou neznáte... aneb...Šleha, šleha, šleha. Spolu s Písní oceli Míši Merglový asi nejlepší česká fantasy, jaká se mi za poslední měsíce dostala do drápků. A když nad tím přemýšlím, tak je tu několik drobných parael - obě autorky jakýmsi způsobem vytváří přitažlivý mix snoubící fantasy a pohádkou/mýty. Zatímco Merglová se drží takový skotský verze, Bílková jde cestou slovanskou... a zároveň obě autorky ve svých knihách vytváří sympatický dvojce postav, který jsou rozdílný, ale zároveň sympatický a doplňující se. Alžběta Bílková vytvořila velkou akcí nabitou fantasy, kde není nouze o fantasy bytosti, poutavý a propracovaný svět a hlavně příběh, který vás ani na chvíli nepustí. Siva a Beleg jsou tak sympatický postavy se spoustou šrámů na duši, že vás ani na okamžik neomrzí. A to nemluvím o naprosto skvělý a funkční záporačce, kterou Bílková stvořila. Po stránce jazykový to není tak dokonalý jako Barešova Meta ale... užil jsem si to. Moc jsem si to užil. Jestli si chcete přečíst dobrou fantasy, tohle je naprosto skvělá volba. A nemusíte se bát, že by se jednalo o nějakej young adult. Tohle je naprosto poctivá fantasy záležitost.
Boží svět, boží jména, boží mytologie, boží lešij a další bestie, boží hlavní hrdinka, co není hrdinka, boží Zaklínač style prokletý týpek (jakože já jsem si ho představovala jako Cavilla, co moc nemluví, #sorrynotsorry), boží ta celková zápletka a rozuzlení. Mínusy? Nevím, jak umřela Olga. Jedna přeživší postava mi byla dost šumák a ráda bych ji killnula. No a taková ta věc, za kterou půjde Bětka klečet do kouta a přemýšlet o tom, co provedla.
Výborné. Určitě o něco lepší než Z kouře a kamene. Příběh mě chytil od prvních stran a nakonec jsem ho přečetla na jeden zátah. Velmi čtivé, skvěle vymyšlený a popsaný svět, atmosféra, myšlenky i pocity postav.
Je tu inspirace slovanskou mytologií a jistě najdeme také podobnost třeba s pohádkou Kráska a zvíře...
Sivě i Bogoborovi (Belekovi :) ) jsem moc fandila při jejich putování za kostmi mrtvého boga. Bylo to napínavé, nejednou šlo fakt do tuhého.
Líbila se mi postupná proměna Bogobora, jeho části mě bavily asi nejvíc. ❤
A velké plus, nebylo to předvídatelné. Jasně, něco jsem čekala, ale některé momenty mě dost překvapily.
Jediné mínus - našlo by se pár míst, kdy to na mě působilo trochu zdlouhavě, a proto strhávám půl bodíku, jinak nemám co vytknout.
Na samotném konci jsem skoro nedýchala a joo, i slzička mi ukápla.
Ale ve výsledku jsem samozřejmě ráda, že to dopadlo zrovna takhle. Pokud máte rádi příběhy dobrodružné a napínavé, pak určitě Kosti mraza přečíst doporučuji.
4,5⭐/5⭐
(SPOILER)
A sakra! Těšila jsem se, že si konečně něco od autorky přečtu, a nakonec jsem skončila zklamaná. Hodně.
Já bych začala nejdřív pozitivně. Celou knihu provází mrazivá atmosféra, pořádná zima a společně se slovanským folklorem to tvoří silné combo. Fantasy svět má neskutečný potenciál. Tím to ale bohužel u mě končí. Ještě bych vlastně zmínila Bogobora, protože ten byl cool a drsňák, a znáte to (asi něco jako třeba Temnyj nebo Malachiaz).
No zbytek byl pro mě slabým čajíčkem vytaženým z Grishy. Siva pro mě jako postava byla hrozně divná, a nějak jsem ji nepochopila za celou tu dobu. Přišla mi šíleně nevyrovnaná, a měnila nálady, jak když luskáte prstem do rytmu. Lusk, brečí, jak se všeho bojí. Lusk, najednou je naprosto v pohodě, a taková normální. Lusk, najednou je nejsilnější na světě. Lusk, a zase brekot. Člověk ani nestihl zamrkat, a ona už měla jedno tohle kolečko za sebou.
Jak jsem řekla, svět má obrovský potenciál. Jenže je taky hodně rozsáhlý, a když z rozsáhlého světa osekáte dost informací, tak potenciál zmizí asi jako pára nad hrncem. Strašně věcí tam chybělo, ale fakt moc. Zbytečně je tu všechno strašně osekaný. A to vytváří hrozný, ale hrozný zmatek. Já si občas připadala jako kdybych měla kocovinu a snažila si vzpomenout, co se dělo večer předtím.
Vždycky se začalo něco dít, střih a bylo hotovo, střih a Siva najednou byla někde, kde jsem nechápala, jak se tam vyskytla. A takhle pořád dokola.
Do toho tam byla spousta tvorů, nadpřirozených bytostí a různých příšerek. Jenže zase, byly na nás vychrleny, udělaly něco (a vlastně pomalu ani nevíme proč), a zase zmizely. Žádné vysvětlení, kdo to pořádně je, proč, jak a co.
A tohle mi přišlo taaak zbytečný. Protože to krásně šlo roztáhnout do série, pořádně to propracovat, vymyslet detaily a mohlo to být boží. Tohle je zbytečně, zbytečně zrychlený.
Další věc, která mi vadila byla ta, že se v celé knize nestalo prakticky nic, co neslibuje anotace. Oni prostě zdrhnout z vězení, a tři čtvrtě knihy někam jdou, a jdou a jdou. Mezitím je teda zarazí pár těch různých tvorů, ale vidíte v tom furt dokola jeden a ten samý vzorec, nejdřív umírá Siva, pak Bogobor, pak zase Siva a pro změnu zase Bogobor...a když dojdou na místo, tak Lusk a problém solved. Nah!
No a úplné kliše nakonec s naší Sivou, která je x let zavřená v tom vězení, samozřejmě jediná přeživší, jediná, co má určitou moc, a jediná, co má tu možnost zachránit svět. Je po těch letech vysláblá, vyhladovělá, ale za 14 dní zachrání svět! Ale no taaak...
Tohle by možná bodlo o dost mladším ročníkům. Za mě takhle ne. Udělejte mi z toho pořádnou sérii, a ráda si to přečtu znovu. Tohle ne-e.
Štítky knihy
horory česká fantasy pro dospívající mládež (young adult) fantasy slovanská mytologie
Kosti Mraza
Celkem povedený pokus o slovanskou fantasy. Čte se dobře, ovšem žádná zvláštní pecka, takový lepší průměr. Howgh.