Hluboké soutěsky

20.04.2024

Minulost, přítomnost....mnoho jmen,člověk se trošku ztrácí.
Jinak čtení dobré.

10.01.2024

Udelala jsem vyjimku, precetla jsem si tuhle knizku, aniz bych znala předchozí dily. A zklamana jsem fakt nebyla. Knizka hrozne rychle utekla a i kdyz rozuzleni mi prislo malinko absurdní, celkovej dojem fajn. Krome toho tykani teda :)

19.10.2023

Bylo to studené, temné, ponuré až z toho mrazilo, to ale jen na povrchu, uvnitř to bylo žhavé jako sopka.
Pomalu se vše sbíhalo k jednomu konečnému vysvětlení. Taková islandská pohádka o kohoutkovi a slepičce, ty mi řekneš něco a já za to povím něco dalšího. Každý věděl něco, ale nikdo nic pořádně a ještě to nechtěl prozradit. A až se našel hloubavý komisař Konrað, který dal vše dohromady, tak se přišlo na to, jak to všechno bylo. Ale jedno tajemství zůstalo ještě nezodpovězeno. Bude někdy, pane Arnaldure?
Četlo se to parádně. Ale!!! Doporučuji, aby se člověk v příběhu neztratil hned u druhé kapitoly, vypisovat si jména postav a vztahy mezi nimi. Protože Marta, Valborg, Eygló, Málfríður, Kristleifur, Hulda, Engilbert, Jóstein, Hansína, Böðvar, Daníel, Stella, Helga, Beta, Erna, Glóey, Mile, EyÞór, Halldór, Hallur, Svanbjörn, Sunnerfa, Einar, Flosi, Henning, Pálmi, Bernodus, Svanhildur, Isleifur, Haukur, Klara i Regína vám udělají v hlavě opravdový islandský guláš. A ještě k tomu všemu, aby se to nepletlo, si všichni tykají.

„Budovy jatek na Skúlagata tonuly ve zvláštním klidu. Konráðův otec podupával nohama, aby mu nebyla ještě větší zima. Udírny byly cítit už zdaleka, vydávaly vůni, která se mu dost zamlouvala. Snažil se vypadat co nejvíc nenápadně, ačkoliv to v podstatě nebylo nutné. Tady už na ulici nikdo nebyl. Benzínová pumpa byla zavřená. Západně od ní čněly pochmurné nádrže s logem BP. Zahleděl se na zátoku. Kamenitá pláž sahá až k silnici, slyšel šumění moře, nad nímž se převalovat chladný mlžný příkrov.
Chvíli ve studeném větru čekal a právě už chtěl odejít, když tu uslyšel, že k němu ze tmy někdo přichází.“

05.08.2023

Tak nějak mě kniha strhla a četla se jedním dechem! Trošku jsem bojovala s pachutí u tykání - zprvu jsem nevěděla, zda se tedy postavy znají, nebo jak to je, ale postupem na to člověk přivykl. Několik různých dějových linií napříč různými dekádami čtenáře záměrně matou a umocňují napětí, aby se pak v závěrečných kapitolách čtenář dočkal překvapivého rozzuzlení.
Moc mě to bavilo.

27.07.2023

Od autora jsem toho přečetl hodně. Znám jeho styl a i jeho vášeň k islandské realitě - k prostředí a i k lidem. Novou řadu jsem se rozhodl číst pěkně popořádku, abych vše pochopil. Pokud bych nečetl první dva díly, nelíbilo mi se to tolik. Zde se vyplatí číst od začátku celé řady.

05.07.2023

Za mě průměrná detektivka, islandské jména se mi pletla, dva prolínající se příběhy mě moc nezaujaly.

23.05.2023

Nevím, já se prostě celou dobu tak nějak nudil. "Detektiv" postupně obešel lidi v celém Islandu - od slepičky ke kohoutkovi. Nevadí mi pomalá detektivka, ale tady se to táhlo moc a postav jak na divadle. Vadilo mi to tykání. Ano chápu, na Islandu si lidi tykají, ale to si tykají na celém světě a překladatelé si dají tu práci s tím zasunout text do vykání. Také přechylujeme ženská příjmení, tak proč tykat.

25.03.2023

Pomalejší detektivka. Konrád vše vyřeší i po mnoha letech. Smutný tragický osud hlavních aktérů.

17.03.2023

Tak jako u skoro každé dobré knihy, dodatečně přemýšlím, jestli jsem vše dobře pochopil a co se dá z jejího textu převzít pro běžný život. Mám pocit, že kdybych tuto knihu četl ve větším klidu, mohla by mi dát více. Ale i tak jsem si docela užil příběh děcka na Islandu předaného k osvojení podivné církvi po jeho nepříliš zdařilém početí a nechtěném porodu. Také podvodníky z oblasti seancí se zemřelými jsem si užil. Závěr je trochu otevřený, možná přijde i další Kondrađ.

26.02.2023

Do této detektivky mi docela trvalo,než jsem se začetla a zvykla si na styl psaní tohoto autora.Je to moje první kniha od něj,nakonec se z toho vyklube zajímavý příběh s tajemstvím z dávné doby.

Islandská krimi, která není tak temná, studená, drastická a krvavá, jak je obyčejně zvykem. Po přečtení ji hodnotím jako skvěle propracovanou detektivku s dvěma souběžně řešenými případy a pátrání po jednom starém tajemství.

Přestože se jedná o třetí díl ze série s detektivem Konrádem, dá se číst bez problémů jako samostatný případ. Poté co konec nepřinese ještě řešení pro Konrádovo osobní vyšetřování, nezbývá než se těšit na další knihu.

Islandský jazyk má několik (pro nás) zajímavých zvláštností. Věděli jste, že Islanďané v komunikaci používají jen neformální tykání a oslovují se výhradně křestními jmény? Podle křestních jmen mají pak řazeny například i telefonní seznamy. A právě tykání bylo to, co mi v průběhu čtení připomínalo, kde jsem se ocitla a chvilku mi trvalo, než jsem si na to zvykla.

Osobně jsem se nemohla přenést přes první kapitolu knihy, která byla pro mě zcela nepochopitelně pojata jako popis. Nesourodý shluk životů několika páru, rodin, osob. I tahle kapitola však měla svůj důvod a byla jednou mnoha skládanek, které do sebe zapadly.

20.02.2023

Smutné a skvělé. Jako vždy.

16.02.2023

Mistrně napsaná a propracovaná detektivka v čele s mým oblíbeným Konrádem.
Bývalý policista, dnes detektiv na volné noze v důchodu, se setkává se ženou jménem Valborg, která ho prosí, aby našel její dítě, kterého se před téměř padesáti lety zřekla. Netuší ani, jestli je to chlapec nebo dívka. Nechce ale uvést okolnosti ani pohnutky, které ji k tomu vedly.
Konrádovi se do případu nechce, nevidí smysl pátrání, tak ženu odmítne.
Jenže za pár dnů je žena nalezena mrtvá a on velmi lituje, že se jí nesnažil pomoci. Obává se, že mohl zabránit vraždě.
Rozhodně se, že se vydá po stopách dítěte a že se ho pro svůj i Valborg klid pokusí najít.
Do cesty se mu přichází jeho známá Eygló, se kterou se zapletl v minulosti díky společnému osudu jejich obou otců. Snaží se pátrat v minulosti, aby přišel na to, proč oba muži museli zemřít. V knize se tedy opět prolíná nevyřešená vražda jeho otce, dozvídáme se zase o něco více než v předchozích knihách. Zdá se, že je Konrád blíž a blíž k rozuzlení. Společně s Eygló najdou najdou dokonce ženu, kterou měl otec i se svým pomocníkem-rádoby médiem-okrást. Konrád ovšem netuší, že i Eygló má zvláštní schopnosti.
Velmi se těším na další díl, zda už se dozvíme, kdo zavraždil Konrádova otce a proč. .
Kapitoly jsou krátké, děj je svižný. Pátrání je zavede do společenství sekty, k lidem různých společenských vrstev i charakterů. Co se stalo s dítětem a jaké osudy si prožilo?
Postavy nejsou černobílé, prostředí je dobře vykresleno. Vše do sebe přesně zapadá. Pachatele jsem neodhalila, což je u mě co říct.
Této knize dávám plný počet hvězdiček, Konrád mě prostě baví. Má smysl pro spravedlnost i pro humor, instinkty, které ho vedou správným směrem.
Severské detektivky mám celkově ráda, zvykla jsem si na severská jména, do této knihy prostě patří. Jen si vždy zvykám na tykání všech, i cizích lidí.
Nicméně s každou knihou od tohoto autora se mi Konrád dostává víc a víc pod kůži a těším se na jeho další osudy a případy, i na pokročení s vyšetřováním smrti otce.

30.01.2023

Mě to nějak nezaujalo. Podle popisku knihy jsem rozhodně čekala něco WAW, což se ani v nejmenším nedostavilo a jsem zklamaná. Četla jsem pár předchozích autorových knih a to bylo rozhodně něco úplně jiného!
Začátek kapitoly vždy navazoval na to, co bylo před několika stránkami. A chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala. A jména některých postav mi unikala až do konce.
Přišlo mi, že půlka knihy je případ a půlka Konrádovo soukromí-případ otce.
Takže za mě průměr.