Den popela
Jean Christophe Grangé
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518294/bmid_den-popela-OeO-518294.jpg
4
74
74
Komisař Niémans série
< 3. díl
Šílená tajemství v srdci uzavřené sekty. Třetí případ komisaře Pierra Niémanse. V alsaském kostele byla objevena mrtvola. Jde o tělo jednoho z vůdců náboženské komunity reformních anabaptistů, která provozuje místní prestižní vinici. Velitel Pierre Niémans se pouští do vyšetřování, brzy však poznává, že do uzavřené sekty nelze zvnějšku proniknout. Jeho asistentka Ivana Bogdanovićová se tedy začne vydávat za dobrovolnici pomáhající se sklizní hroznů a do komunity se postupně infiltruje. To ale ještě netuší, že za informace, které získá, bude muset také draze zaplatit...... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , XYZ (ČR)Originální název:
Le Jour des Cendres , 2020
více info...
Přidat komentář
Další temný případ neortodoxního komisaře Niémanse. Naštěstí jsem zatím sérii Purpurové řeky neviděla a tudíž mi trvalo docela dlouho, než jsem přišla na pachatele zločinů páchaných v uzavřené komunitě mezi Emisary. Pravda, občas tu a tam něco zaskřípalo, něco mělo daleko k realitě, něco tam bylo trochu navíc, ale Grangému takové drobné "podružnosti" ráda odpouštím.
Mrazivý příběh odehrávající se v mrazivém povětří mezi alsaskými vinicemi mě bavil, jako na dlani jsem před sebou měla brigádníky tetelící se v ranním chladném temnu ve vinohradu s nůžkami v ruce...A jak už u Grangého bývá zvykem, rozuzlení případu bylo až - mírně řečeno - úchylné...
U mne za pět a doporučuji. A opět chválím výborný překlad Jiřího Žáka.
(SPOILER) Přímočaré, ale zábavné a hlavně nenudicí. I když je zde opět použita stejná šablona jako v předchozím Niémansovi, tak to vůbec nevadí. Ani chvilku jsem se nenudil a byla to prostě jízda s celou parádou. Jen tak dál. 4*
Grangè je u mňa spisovateľ par excellence, raz darmo kto vie, ten vie.Neskutocne napínavý dej vás od prvej stránky vtiahne a nakonci vypľuje s totálnym chaosom v hlave, či ešte toto fakt môže byť, alebo je to už spisovateľova fantázia.Jedno je isté, anabaptisti existovali, možno ešte aj v nejakej forme existujú, ale či to, čo sa dialo v tomto románe je fikcia, alebo skutočnosť, zrejme necháva spisovateľ na nás.V každom prípade ma to ohúrilo a zaujalo
Milujem romány, kde je jasný dej, jasné postavy, všetko krásne pozvoľna plynie a ja si to všetko vychutnávam a na konci ľutujem, že je uz po. Toto bola úžasná lahôdka a budem túžobne očakávať ďalšiu porciu z autorovej kuchyne . Nemôžem inak ako plný počet * , ak by sa dalo dám určite aj viac .
Na knihu jsem se hodně těšila autora mám ráda píše poutavé příběhy.
Ale tentokrát takový wau efekt nebyl, ale kniha není špatná. Začala jsem číst a najednou zjistím, že příběh znám a vím, kdo stojí za záhadnou vraždou ve zdejší náboženské sektě...
Pár let zpátky jsem viděla některé díly ze seriálu Purpurové řeky a zrovna díl Den popela ( vůbec jsem netušila, že je kniha nebo bude vycházet ) A tím celá atmosféra už není originální, když víte jak to dopadne, ale tohle je můj problém a hodnotím jen 85%
Příběh začíná podezřelým úmrtí muže, který vedl zdejší sektu a je přivolán komisař Niémans. Jeho kolegyně Ivana se potají infiltruje do komunity, kde sbírá hrozny a snaží se zjistit stopu. Děj není komplikovaný , dozvídáme se jak náboženská komunita, která tvrdí, že není sekta žije a jejich tajemství. Postupně k záhadnému příběh, přibude další mrtvý a autor nahazuje indicie, které občas svedou na špatnou cestu vyšetřování...
"V Evangeliu svatého Jana Ježíš Kristus říká: Kdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest, uschne, seberou ji, hodí do ohně a hoří. Kristus je naše sklizeň, chápeš? Všechno, co je zbytečné, at je spáleno. Zítra budou vinice pokryté popelem. Jen tak můžeme poděkovat Bohu za tuto sklizeň a modlit se za tu příští. To je to, čemu říkáme DEN POPELA."
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2001 |  Purpurové řeky |
| 2020 | Poslední lov |
| 2022 | Snoubenky smrti |
| 2018 | Černá linie |
| 2010 |  Miserere |
Sekta (zde tedy spíš staletí stará komunita novokřtěnců, která naopak vzdoruje příchozím zvenku a udržuje si "čistý" genetický rejstřík) je vždycky zajímavé téma - typicky thrilleru. Tady mne to ale trochu zklamalo: celý příběh samozřejmě gradoval děsivě, málo uvěřitelně a krkolomně (zůstalo mi i pár otazníků - jak to odhalený pachatel propána mohl všechno zvládnout, či proč se proti komunitě nikdo v okolí či státních úřadů již dávno nepostavil), a to za šablonovitého zapojení dvou aktérů - on nepříjemný a důrazný, ona vrhající se do nebezpečí, odkud si ale je schopna nějakým zázrakem pomoci sama (ani jeho tak nutně nepotřebuje). Bylo to málo košaté, příliš jednoduché a komorní, asi proto jsem taky přečetla jako jednohubku na jeden zátah.
Dokonce ani těch biblických odkazů v rámci děje a vyšetřování nebylo tolik, kolik by se rozhodně nabízelo, ani tak zajímavých či významných. O Alsasku a výrobě vína jsem se nedozvěděla prakticky nic. Poslední lov se mi líbil v tomto směru podstatně víc. 75%
"Kromě nezvratitelné víry cítil z téhle ženy i naivitu mládí. Tahle myšlenka se mu líbila. Člověk si myslí, že jak stárne, bude silnější a bohatší. Jenomže je to právě naopak. Věk vás vysuší, zničí. Zkušenost otráví vaši vůli a pohřbívá vaše sny. Mládí neví nic, věří všemu a pohrdá stářím. "