Kéž bys tu byl
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/526514/bmid_kez-bys-tu-byl-6556aaaec3222.jpg
4
189
51
Diana O'Tooleová má plán. Ve třiceti se vdá, do pěti let se jí narodí děti, odstěhuje se na předměstí New Yorku a zároveň bude stoupat po kariérním žebříčku v nelítostném světě uměleckých aukcí. Ještě není zasnoubená, ale ví, že její přítel, lékař Finn, se chystá požádat ji o ruku na jejich romantické cestě na Galapágy – několik dní před jejími třicátinami. Naprosto skvělé načasování! Jenže pak se ve městě objeví neznámý virus a v předvečer odjezdu jí Finn oznámí, že musí zůstat. Přesvědčí však Dianu, aby na jejich vysněnou dovolenou odjela alespoň ona... Ta to neochotně udělá, ale vzápětí se vše pokazí. Celý ostrov je v karanténě, kde Diana uvízne. Zcela izolovaná se musí vydat za hranice své komfortní zóny. Pomalu si vytváří vztah ke zdejší rodině, jejich potomkovi, který skrývá tajemství... Diana se tak ocitá v situaci, kdy přehodnocuje své vztahy, svá rozhodnutí i sebe samou – a přemýšlí, zda po návratu domů nebude někým úplně jiným.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2023
,
Ikar (ČR)
Originální název:
Wish You Were Here , 2021
více info...
Přidat komentář
Se zájmem jsem čekala, s čím moje oblíbená Jodi přijde .... Každé její téma je ze života a je dobře zpracované ....
..... Byla jsem na Galapágách .....
Pobyt v krásné přírodní scenérii na exotickém ostrově a seznámení s místními obyvateli mě příjemně naladilo - a hned jsem si našla foto na netu ....
A čekala, s čím mě Jodi překvapí ....
A překvapení opravdu přišlo ....
Druhá část knihy mi otevřela jiné obzory .... o přenosu myšlenek, o alternativním podvědomí a o přehodnocení své životní cesty ....
..... Nemůžeš si plánovat život ..... protože pak máš plán, ne život .....
V době covidu se zde jedná o cestu ze tmy .... o hledání světla ....
A tak trochu jsem tušila, kterou ze dvou cest Diana zvolí ....
Líbilo se - a doporučím.
Svou realitu si možná nemůžete vybrat. Ale můžete ji změnit.
Tak já se přidávám k těm čtenářům, které nový román Jodie Picoultové okouzlil. Nejdříve to byla ta obálka, krásná, něžná, těšící naše oči a duši a pak samotný příběh. Autorka zde popisuje naši nedávnou realitu, smutnou a těžkou, ale dle mého názoru se s tím poprala výtečně. Snové Galapágy, úžasné popisy ostrova Isabela, Dianin život na ostrově a pak najednou bylo všechno jinak. I já jsem zůstala překvapená. Chtěla jsem zpět s Dianou na ostrov ! Nechtěla jsem se vrátit a přesto jsem musela. Fin byl dokonalý partner pro Dianu a já čekala se zatajeným dechem, jaký bude konec ! A prozradím jen, že autorka román zakončila nádherně ! Dala nám šanci snít, dala nám naději, že i když si svoji realitu nevybíráme, můžeme ji změnit. Za mě je to krásný román, o kterém vyprávím přátelům !
Nevím, jestli to je věkem, ale začínám víc číst společenské romány. Velmi jsem si oblíbila Jodi Picoult, tento rok je to od ní už druhá kniha, kterou jsem přečetla.
Každé téma uchopí s velkým nadhledem, ani si nedokážu představit, kolik hodin práce je za každou knihu.. Je až neuvěřitelné jak se se do každého tématu ponoří.
Naposled jsem četla knihu o Egyptě a teď problematika viru. Neříkám, že se vším souhlasím, ale fascinuje mě ja má vše nastudované a vymazlené do posledního detailu.
Nebudeme si nic nalhávat, uchvátila mě překrásná obálka a něco tak krásného jsem prostě chtěla ve své knihovně mít. Děj nás tentokrát zavede na Galapágy, kde se většina z nás za celý život nikdy nepodívá. Je fajn, že aspoň prostřednictvím této knihy se nám to na chvilku podaří. Autorka má dar, umí krásně popsat přírodu daného místa, opět jsem měla pocit, že s Dianou – hlavní hrdinou na Galapágách jsem a vše s ní prožívám. Příběh se čte sám, jen obracet stránky. První polovina byla skvělá, úžasná - druhá trochu slabší, proto jsem nehodnotila plným počtem, ale krásné 4 si kniha určitě zaslouží.
„Když nevidíš světlo na konci tunelu, je těžké si pamatovat, že máš jít pořád dál“
Jodi Picoultová je moje nesmírně oblíbená spisovatelka.
Kéž bys tu byl je její druhá letošní novinka a již desátý román, který jsme od ní četla.
Její první letošní novinka Kniha dvou cest mě celkem zklamala, kdybych byla velká fanynka pyramid atp., tak bych byla nejspíš spokojená, ale pro mě to bylo dost zdlouhavé čtení.
Proto jsem se její novinky Kéž bys tu byl obávala... Ale zbytečně! Tohle bylo skvělé!
Jako takhle, než s do čtení člověk pustí, tak musí vědět, že bude číst příběh z období covidu a pandemie a karanténa v něm hraje velkou roli. Kdybych příběh četla těsně po lockdownu, tak by mi to asi vadilo, ale nyní, s odstupem času a navíc, když se jedná o Jodi Picoultovou, tak jsem neváhala a pustila se do čtení.
Příběh jako celek mě bavil, hlavní hrdinka byla zajímavá a parádní bylo exotické prostředí, ve kterém byla hlavní hrdinka na dovolené. Ani jsem nevěděla jak a byla jsme najednou v polovině knihy, tak dobře se mi četla. Co mě ale naproto šokovalo, byl jeden zvrat (víc neprozradím), díky kterému jsem zůstala v šoku sedět s otevřenou pusou! Jodi mě nikdy takto nešokovala! Skvělý!
Kéž bys tu byl ale i přesto má pár chybek na kráse, ale ve výsledku to byl super společenský román.
Od autorky ale stále nejvíc doporučuju Velké maličkosti a Je to i můj život.
(SPOILER) Tak tohle mi vůbec nesedlo , moc mě to nebavilo . Měla jsem co dělat, abych to dočetla. A jako v Knize dvou cest, zde téměř z ničeho nic opouští ženská skoro dokonalého muže.
Krásný příběh, Jodi prostě umí. Zůstala bych klidně jen na Galapágách a četla dál o jejich příběhu, ale chápu co tím chtěla říct a zaznamenat.
Prvních pár stránek bylo úžasných, přesně jak jsem od Jodi očekávala, ale pak? Hlavní téma knihy v dnešní době stokrát omleté, milionkrát překroucené prostě nemůžu vystát. U Jodi mě to strašně mrzí, jeji knížky byly skvělé, ale už podruhé se trefila do tématu, který mi buď leze na nervy nebo mě nebaví. Čtenáře si určitě najde a já si prostě počkám na další pecku.
Tak to mě fakt nebavilo, knihy od J.P. jsem vždycky měla moc ráda, ale tato velká nuda, měla jsem co dělat ji aspoň zhruba dočíst
Jak už jsem víckrát psala, Jodi pro mě bývá sázka na jistotu. To je důvod, proč má většina jejích knih pevné místo v mojí knihovně.
Ani tentokrát mě Jodi nezklamala. Anotaci jste všichni četli, takže víte, že hrdinka knihy Diana v době první vlny covidu uvízla skoro sama na ostrově. S druhou částí knihy ale přichází tak trochu šok, překvapení, děj se zdramatizuje a vy nemůžete přestat číst. Nechci nic prozrazovat, knihu si přečtěte sami. Podle mě se moc povedla.
Mimochodem, ta obálka je skvostná.
Další velmi povedená kniha od Jodi Picoult, doporučuji k přečtení i zamyšlení. Obojí jsem si velice užila :))
Štítky knihy
Galapágy pro ženy karanténa koronavirus, covid-19
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Kdo by neznal Jodi Picoult? Její knihy, ať už Vypravěčka, Je to i můj život, Velké maličkosti a mnoho dalších, se zapsaly do srdcí mnoha čtenářů, včetně toho mého.
Tentokrát se seznámíme s Dianou, brzy ji bude 30, žije v New Yorku, celý svůj život si naplánovala a pomalu si odškrtává splněné kroky. S přítelem Finnem se chystá na romantickou cestu na Galapágy, jenže svět postihne neznámý virus a Finn musí zůstat. Diana s těžkým srdcem odjede a doslova uvízne na ostrově, který se uzavře pro okolní svět. Poznává tak přírodní krásy, místní obyvatele, ale hlavně rekapituluje nad svým životem, zda je vlastně vše tak, jak má být.
Ač se podle anotace může zdát, že dostaneme obyčejný romantický příběh, nenechte se zmást. Tak, jak to autorka umí, je tu spousta vážných témat jako rodinné vztahy, LQBT, smrt, nemoc, ochrana přírody, láska, budoucnost. A vše je skvěle zpracované a vše do příběhu patří. Budete prožívat to, co Diana, knihu nebudete moci dát z ruky a budete hltat každou stránku. Obzvláště po tom, kdy v druhé polovině knihy přijde nečekaná situace.
Autorka si ráda vybírá různá společenská i historická témata. Zde si zvolila nedávnou celosvětovou pandemii koronaviru. Je to část naší historie, která se v knihách bude objevovat stále častěji. Nejprve jsem z toho měla smíšený pocit, ale poté, co se na mě přenesly veškeré pocity, které jsme zažívali, když jsme nevěděli, co od covidu můžeme čekat a co bude dál, jsem se nechala příběhem strhnout.
Emoce jsou ostatně další silnou stránkou příběhu a všech autorčiných knih. Umí skvěle vyvolat pláč i smích. Rozhodně si nezapomeňte ke čtení připravit kapesníčky. Také tu je skvěle vylíčena atmosféra, ať už ta temná, co se neznámého viru týká, ale i ta krásná, když se ocitáme na malém ostrově bez turistů a poznáváme tak jeho krásy. V tu chvíli jsem na sobě cítila sluneční paprsky i mořskou vodu.
Ať už jste fanoušky Jodi Picoult anebo se s ní teprve chystáte seznámit, tato kniha je rozhodně tou správnou volbou. A navíc, ta obálka