Kéž bys tu byl
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/494764/bmid_kez-bys-tu-byl-SbA-494764.jpg
4
196
196
Diana O'Tooleová má plán. Ve třiceti se vdá, do pěti let se jí narodí děti, odstěhuje se na předměstí New Yorku a zároveň bude stoupat po kariérním žebříčku v nelítostném světě uměleckých aukcí. Ještě není zasnoubená, ale ví, že její přítel, lékař Finn, se chystá požádat ji o ruku na jejich romantické cestě na Galapágy – několik dní před jejími třicátinami. Naprosto skvělé načasování! Jenže pak se ve městě objeví neznámý virus a v předvečer odjezdu jí Finn oznámí, že musí zůstat. Přesvědčí však Dianu, aby na jejich vysněnou dovolenou odjela alespoň ona... Ta to neochotně udělá, ale vzápětí se vše pokazí. Celý ostrov je v karanténě, kde Diana uvízne. Zcela izolovaná se musí vydat za hranice své komfortní zóny. Pomalu si vytváří vztah ke zdejší rodině, jejich potomkovi, který skrývá tajemství... Diana se tak ocitá v situaci, kdy přehodnocuje své vztahy, svá rozhodnutí i sebe samou – a přemýšlí, zda po návratu domů nebude někým úplně jiným.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , Ikar (ČR)Originální název:
Wish You Were Here , 2021
více info...
Přidat komentář
Román z doby nedávnej covidovej. Znova sa mi tie spomienky vracali, čo všetko sa dialo. Zvláštny príbeh, ale bavil ma.
Budu se opakovat tím, že žasnu nad množství diametrálně odlišných příběhu, které autorka píše. Tentokrát je to příběh z Covidoveho lockdownu. A je zase wouw.
Nebyla by to Jodi, aby zde nebylo spoustu vážných a aktuálních témat. Několikrát mě vývoj příběhu hodně překvapil. Zpracování pandemie bylo velice rozumné, ale děsivě reálné. Kromě dvou knih od autorky mám přečtené vše, co u nás vyšlo. Nikdy jsem nebyla zklamaná, vždy mě příběh dostal. A nejinak tomu bylo i u této novinky.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků
Paráda. Jako by se vrátila stará Jodi, která píše, protože chce a nikoli proto, že čtenáři čekají na další bestseler. Doba covidá – období, které jsme prožívali všichni – strachy, bolesti, ztráty... Popsala to skvěle a člověk je svým způsobem šťastný, že o tom pouze čte (ano už je to historie) a zároveň si připomene i tu pokoru a objevování nových hodnot – jestli lze na té době najít něco pozitivního, tak toto.
Jodi rozkrývá v knize krom romantické linky i mnoho aktuálních témat jako je nápor turistů na okouzlující místa kdysi nedotknutelné přírody i to, co to místním obyvatelům (nejen lidským) přináší, téma hledání správného partnera i životní cesty, křehkých vztahů mezi rodiči a dětmi. A v neposlední řadě téma tajemství lidského mozku a naší mysli, která nejsou doposud probádána a která nás stále překvapují. Dá se říci, že ani jedno z témat mi není lhostejné a každé se mne nějakým způsobem dotýká. I proto mě kniha tolik oslovila.
„Mysl je pozoruhodná, když vás chrání před bolestí, kterou bychom jinak mohli cítit“
„Ale většinou jsem fotila katastrofy, abych si připomněla, že nejsem jediná.“
„Není třeba zažít dobrodružství nebo si odškrtávat položky ze seznamu toho, co chceme zažít. Jde o to, s kým jste byli, kdo vám pomůže si vzpomenout, až vám selže paměť.“
...taková krásná dovolená, tučňáci, lachtan, člověk by se tam hned vypravil. A pak přijde zvrat... cože? Mně se příběh líbil, i s tím virem. Tak to prostě bylo
Knihy Jodi mám velmi ráda. A tato měla všechno lásku, nádherné prostředí Galapág (které jsem hned zatoužila navštívit) a zároveň nečekaný zvrat, který Dianě změní život. 5/5*
Nemohla jsem se dočkat další knihy od Jodi Picoultové, je to má nejoblíbenější autorka a pokaždé mě příběhem překvapí. Kéž bys tu byl je hezký příběh, který tak nejak plyne, ale já jsem trochu tápala, kdy se objeví ta typická závažnost nějakého tématu. V půlce knížky přišel naprosto nečekaný a odzbrojujici zvrat. Nemohla jsem přestat číst a dostala jsem přesně to, co jsem chtěla. Opět velká paráda.
(SPOILER)
O autorce vím, že píše dobře a zároveň neskutečně čtivě. I z tohoto důvodu jsem si tedy vybrala její další knihu, přestože téma covidové pandemie mne vůbec nebaví. Musím ale přiznat, že po přečtení anotace jsem netušila, o co přesně půjde - a to byla asi moje záchrana ;-), protože jinak bych se pravděpodobně knize vyhnula obloukem a to by zase byla velká škoda... Bohužel mi ale nesedla hlavní postava, tj. Diana, která těsně před zásnubami se svým přítelem Finnem odletí (bez něj) na jejich společnou dovolenou na Galapágy. Je totiž březen roku 2020 a nákazy covidem se množí, proto on jako lékař nemá šanci se dostat pryč z New Yorku. První část knihy je spíše takové více či méně pohodové vyprávění o tom, co Diana na ostrově Isabela zažije a nakolik to ovlivní její dosavadní život. A právě zde jsem s ní měla tak trochu problém. Není totiž schopná se rozhodnout, zda se má přece jen za Finna provdat, anebo pokračovat v tom, co začala zde na dovolené. Tohle má být dospělá žena, která ví, co chce? No, to snad ani ne... A potom přijde tak nečekaný obrat, že jsem nejdřív sama nevěděla, která bije! :-). O co přesně půjde, psát nebudu, to bych totiž musela prozradit to nejdůležitější v celém příběhu ;-).
Jak už jsem psala výše, kniha je tak dobře napsaná, že se nedá odložit navzdory ne právě příjemnému tématu. Ale protože nějaké malé výhrady jsem měla, dávám tentokrát o jednu hvězdičku méně ;-).
Mám všechny předchozí knihy autorky tak jsem čekala jaké téma zpracuje do knihy teď. V první půlce knihy jsem si říkala... To není klasická Picoultová, ale pak obrat a bylo to přesně to co jsem od této autorky čekala. V této době se mi o covidu sice číst nechtělo, ale nakonec se mi tohle zpracování pohledu na pandemii líbilo. Autorka opět nezklamala.
Krásný začátek - Galapágy, příroda, pohádka. V polovině pro mě nečekaný zvrat a do konce knihy jsem si přála vrátit se na začátek. Těžké témata. Nádherná obálka. Už jsem četla lepší knihy od Jodi, ale možná to bude tím, že jsem knihu s tímto tématem četla v nelehkém čase pro mě.
Nesnáším frázi "čekala jsem něco jiného". (Nesnášíš překvapení? Nečti!) Tady se jí ale nevyhnu... Situace: brutální chřipka - postel, pot, vyčerpané břišáky od kašle a bolavé hroty plic - hledání něčeho lehkého do čtečky - Jodi Picoult, anotace ala Harlequin bílého typu, krásná obálka (a 30% sleva na e-knihy). Dobrá, vyrajbuju si mozek romantikou, ať si zpříjemním bdělé okamžiky a nepláču, když nebudu mít sílu pokračovat, koneckonců tyhle příběhy končí vždycky stejně... A nastalo první obrovské překvapení tohoto roku. Romantika ano, ale asi tak v pětině příběhu, zbytek poměrně syrové líčení nedávného období. Skláním se před těmi, kteří dělají J. P. rešerše - a před ní, jak umí vybalancovat obecné se subjektivním... Diana uvízlá mezi dvěma životy nejen v nabízejícím se smyslu, ale jako "tulačka po hvězdách nad Galapágami". Žena bilancující, vyrovnávající se se vztahem k matce, hledající to správné místo nikoli "vedle někoho", ale "s někým", tápající mezi tvůrčím a striktně plánovacím způsobem existence. Pár dalších nezapomenutelných postav - "zlatý trojlístek" Rodney, bezradně temná Beatriz, fotografka Hannah nebo Kitomi Ito, ochránkyně ikonického obrazu Toulouse-Lautreka... Nakonec jsem mezi popíjením Paralenu Grip a propocováním lůžkovin četla skoro v jednom kuse. Ano, čekala jsem něco jiného. A tohle bylo sakra dobré.
Takže první věc, toto byla první kniha od Jodi Picoult a první kniha, kterou jsem koupila kvůli obalu, i když si kolikrát říkám v životě, don't judge the book by the cover, tak tady jsem to udělala. Pak jsem si přečetla anotaci, ta mě nadchla, odjet na exotický ostrov Isabellu na Galapágách, kde hlavní hrdinka přehodnotí svůj život, i když ho má super, žije v New Yorku, se skvělým snoubencem, má skvělou práci...., ale i tak nastanou pochybnosti.
Pak nastane nečekaný zvrat, který mě teda překvapil a jsme v době covidové. Kdybych věděla, že to bude o covidu, tak bych si knihu nevybrala, ale musím říci, že tady ten covid byl zpracován docela rozumně a hlavně jsem chtěla vědět, jak to s hlavní hrdinkou skončí a skončilo to .....
S dílem této autorky hodlám pokračovat má velmi široký záběr a tak jsem zvědavá, jak zpracovala další témata.
Kniha je to zajímavá a stojí za přečtení. Něco jsem přeskakovala, některé popisy byly zdlouhavé a pro mě nezáživné, na druhou stranu jsem zažila velké překvapení ve vývoji děje. S hlavní hrdinkou jsem se dokázala ztotožnit, byla uvěřitelná a sympatická. Jako celek mě kniha bavila, doporučuju.
Kdybych věděla předem o čem bude děj této knížky, asi bych se do ní nepustila. Po přečtení jsem ale ráda, že jsem jí dala šanci, ikdyž mě od půlky bavila méně. Dovedla bych si představit zůstat s hlavní hrdinkou na Galapágách ,kde by se mi samotné moc líbilo.
Mám autorčiny knihy ráda. Zaujala mě linka historie obrazu Toulouse-Lautreca Le Lit (V posteli), kde autorka krásně míchá realitu s fikcí. Líbily se mi reálie ostrova Isabela.
Dobu Covidu určitě jinak vnímá lékař v první linii a jinak ten, kdo vše sleduje pomocí médií. Zajímavá je rozhodně i otázka různých realit. Líbilo se mi to. Jen musím upřímně přiznat, že ke konci již o trochu méně.
Za mě velká špatná. Osobně nemusím tu potřebu nějakého autora, nutně se vyjádřit k tématu "covid". Všichni mě čtou, tak jim tam naservíruju, jak to vlastně je... Jodi pro mě byla vždy jasná volba, když chtěl někdo doporučení na něco pěkného ke čtení. Říkala jsem, že cokoliv od ní. Bohužel to po pár posledních kouscích už říkat nemůžu. Jen doufám, že to zase bude stát někdy za to.
Štítky knihy
Galapágy pro ženy karanténa koronavirus, covid-19
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
5 hvězd, ikdyž ne zcela čistých. Upřímně, doháněla mě trochu čtecí krize, tuhle knihu jsem dokonce i málem vynechala, ale nakonec se začetla a ze čtecí krize mě absolutně vytáhla. Dávkovala jsem si jí, protože se netěšila na to, až jí dočtu. První část odehrávající se na Galapágách byla úžasná a Jodi opravdu vtáhnout do těch světů umí a vizuálně mi běžela před očima celá kniha. Vím že ne všem, ale mně seděla jako ulitá a budu ji ráda půjčovat okolí.