Když jsme tu byli spolu

28.12.2023

Patchen napsal o sobě:
Jsem kouzelná myš
Nejím sýr
Jím západy slunce
A vrcholky stromů.
Útlý výbor z jeho poezie vyšel roku 1979 a cenzoři zřejmě netušili, že byl nábožensky založený, nesnášel moc, nenávist a válku. Rozhodně nevěděli, že mluvil hodně o Bohu. Jan Zábrana vybral z raných a milostných básní. Měl docela snadný výběr, Patchen kritizoval americkou společnost (Den jako stvořený k lynčování, Boxeři se víc bijí, když jsou kolem ženy, Smrt je pobaví). Henry Miller nazval Patchena „mužem hněvu a světla“. Patchen byl ale o 20 let mladší a bohužel i dříve zemřel. Některé zde přeložené básně jsou skvělé. Byl člověk neotřelého vidění. Recitoval i poezii při jazzu. To bylo tehdy moderní. Později skloubil své básně s obrazy, které kreslil. V Americe rezonovala jeho protiválečná poezie. Jak jsem řekl, z jeho díla známe jenom zlomek, ale ten rozhodně stojí za vaši pozornost. Miller se s ním setkal a napsal o něm: "Cítím, že by mu udělalo největší radost, kdyby zničil vlastníma rukama všechny tyrany a sadisty této země spolu s uměním, institucemi a všemi stroji každodenního života, které je udržují a oslavují. Je to šumící lidská bomba, která stále hrozí, že vybuchne mezi námi. Něžný a nemilosrdný zároveň, má schopnost si odcizit právě ty, kteří mu chtějí pomoci. Je neúprosný: nemá žádné způsoby, žádný takt, žádnou milost."
Snad se najde ještě někdo, kdo nám přeloží více...