Každodenní život učitele a žáka jezuitského gymnázia
Kateřina Bobková-Valentová
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/170594/bmid_kazdodenni-zivot-ucitele-a-zaka-jez-Swt-170594.jpg
5
3
3
V knize Kateřiny Bobkové-Valentové se před čtenářem otevírá každodenní život obyvatel raně novověkého jezuitského gymnázia. První část knihy přináší charakteristiku předpisů určujících chod školy a život komunity. Druhá kapitola pojednává o organizaci jezuitského nižšího školství a o všech základních prvcích, uplatňovaných ve výuce. Autorka se mj. detailně věnuje divadlu a jeho významu v jezuitském vzdělávacím systému. Třetí část čtenáře provádí všedním i svátečním dnem jezuitského gymnázia, tak jak jej společně i odděleně prožívali jeho žáci a učitelé. Těžiště práce spočívá v analýze jezuitského gymnázia (pražské Klementinum) v relativně klidném období, mezi lety 1650-1730.... celý text
Přidat komentář
Velmi zajímavá a čtivá knížka o každodenním životě v jezuitském gymnáziu. Autorka si všímá jak způsobů výuky tak běžného života (a třeba i stravy) žáků i učitelů. Velmi poutavé a nenáročné na čtení.
Štítky knihy
baroko 16.-17. století vzdělanost jezuité, Tovaryšstvo Ježíšovo školství dějiny školství
Autorovy další knížky
| 2006 |  Každodenní život učitele a žáka jezuitského gymnázia |
| 2016 |  Sv. Jan Nepomucký na jezuitských školních scénách |
| 2013 | Krátké věčného spasení upamatování: K životu a dílu jezuity Antonína Koniáše |
| 2020 | Telč a jezuité. Řád a jeho mecenáši |
| 2020 | Knihovna jezuitské koleje v Telči |
Uff. Těžká kniha — čímž nemyslím těžká fyzicky, protože nakladatelství Karolinum dostálo svému špatnému zvyku a vydalo ji v brožované vazbě.
Moc jsem se na ni těšila. Název se zdál slibovat tak trochu odpočinkovou četbu (na poměry odborné literatury), a právě to jsem ve druhém ročníku bakaláře potřebovala. Ukázalo se, že se (alespoň mně) nečte právě snadno. Autorka je velice důkladná, vždyť má za sebou letitý a jistě náročný výzkum. Přiznávám však, že pro mě všechny ty stohy podrobností z kolejního/gymnaziálního zákulisí, vyčtené z pramenů, byly vyčerpávající. Některé by podle mě bylo možné bez újmy vynechat. Skoro působily, jako by se v knize jen proto, že se je už jednou podařilo vybádat, tak proč je také nepublikovat, ač výzkum vlastně moc neposouvají. (Ale možná křivdím, rekapituluji svůj několik let starý pocit.)
Oceňuji analýzu základních řádových dokumentů, hierarchie, organizace koleje, institucí, struktury gymnázia atd. Čtenář tu najde informace, které ke studiu nebo alespoň hlubšímu pochopení jezuitů nutně potřebuje. To, že to není zrovna napínavý příběh, je věc druhá — a těžko to mít autorce za zlé.
Následují docela zajímavé kapitoly, kde se dozvídáme například, jak to ve školách vypadalo (každoroční problémy s vytápěním, na stěnách krucifix a nejlepší slohové práce žáků, ...). Autorka se věnuje i okrajovým tématům, jako je příprava učitele na hodinu či výuka matematiky. Zvláštní pozornost náleží divadlu, přičemž „dramatické“ kapitoly mě bavily asi nejvíc. Díky převyprávění některých her totiž získaly nádech dějovosti. (Já vím, je to barbarské kritérium, ale i student je jen člověk, prosím za prominutí.)
Úhrnem: jsem moc ráda, že mám tuhle bichličku přečtenou. Informace z ní používám celé svoje studium a jistě je budu používat i nadále. Bohužel jsem za ně zaplatila spoustou hodin, přičemž jsem se zdaleka ne vždycky bavila (na rozdíl třeba od lehkým perem psaných „Jezuitů v Čechách“ I. Čornejové). Na konci jsem už ani neměla energii dělat si poznámky. Myslím si ale, že poznání, jak vypadalo vzdělání tolika generací našich předků, za to stojí.