Kasta metabaronů

17.08.2016

Oceňuju humor (ve slovních výměnách robotů), poměrně nápaditou Giménezovu kresbu a použitý styl rámcového vyprávění, v němž se jednotlivé prvky vždy znovu navracejí v různých obměnách. Jinak jsou pro mě Metabaroni jen nafouklá bublina, v níž je křečovitost a osmdesátkovost vydávána za surrealismus a kde nebyl scenárista schopen napsat dialog, z něhož by nekrvácely oči. Jsou-li komiksy stále v hlavách mnoha lidí především četbou pro děti (a infantilní dospěláky), tituly jako tenhle k tomu velkou měrou přispívají - stačí jen srovnat (hloubku, styl a vrstevnatost) vrcholných děl literární nebo filmové sci-fi s tímhle (údajně) vrcholným výplodem evropského vědecko-fantastického komiksu.

02.06.2016

Tenhle opus jsem četl kdysi dávno v digitální podobě v angličtině a když jsem se doslechl o českém vydání, tešil jsem se na něj jako malej capart. Míjelo pár stránek a na mojí tváři se objevilo nejdřív pár udivených nepochopení, následovaných nevěřícími zamračeními a konče hořkým rozčarováním.
Téměř na každé druhé stránce narazím na překlad, který mi protáčí panenky a nad některými zhovadilostmi mám sto chutí zařvat z plných plic a vyrvat si oči jak nějaký metabaron. Richard Podaný tu předvádí krkolomnou a křečovitou exhibici svého lingvistického žonglérství a za pár záblesků geniality si dokonce zaslouží uznání i ode mě: třeba "jeptiškurvy", ale na můj vkus prostě tlačí na pilu příliš, takže většinou působí přehnaně a nepřirozeně: třeba když Honorata visí ve vzduchu a Othon na ni křičí "nedej se!", zatímco obyčejné "vydrž" by bohatě stačilo (str. 101). Ano, chápu, že přehánění a patos k metabaronům taknějak patří, ale Podaného přehnané a často nelogické extravagance ve výsledku škodí plynulosti vyprávění.
Uznávám, že na vině je i sám Jodorowsky a překládat ho chce určitě nějakou tu nápaditost, ale někdy mám pocit, že Podaný v marné snazet pochopit, co mělo být řečeno, prostě rezignoval sesmolením nějakých nesmyslů. Například: (str.149) RP: "...a kdo v ničem nevítězí, nikdy ani neprohrává.", což nedává ani trochu smysl. Jodorowsky píše něco jako "kdo vítězstvím nic nezískal, prohrou o nic nepřijde" ("...tel qui ne gagne rien jamais ne perd.")
...někdy jakoby si vypomáhal gůgl překladačem: "Pro jednou se odebereme tam, kam jít máme!" Kostrbatěji už by to snad ani říct nešlo, přitom nejpřirozenější překlad by byl prostě: "Vydáme se tam, kam všichni jednou musíme!" (str. 99)
...jinde sotva tuším, co se mi snaží říct: "Ale ze záhadné nezbytnosti se někdy rodí nové věci!" (str. 19), "To, co vaši skupinu stmeluje, zdaleka přesahuje jen sám intelekt!" (str. 15)
Dokonce je schopný použít obraty jako: "nemilosrdné zabijačky", "zpitá krásou znělého ptačího zpěvu..." a podobné nesmysly.
Podebraný, básnický apendix pana Podaného zkrátka nestačí na úkol, který si vysnil.

...nad některými překlady prostě jen kroutíte hlavou:
str. 95
Richard Podaný: "...doprovázené nevýslovným výbojem CHLÍPNOSTI..."
zatímco v originále
Alejandro Jodorowsky: " ...accompagnée d'une indicible décharge de VOLUPTÉ..."
tedy spíš "doprovázené tou nepopsatelnou explozí rozkoše"

...a některé bubliny jsou přeloženy vyloženě špatně:
str. 62
RP "..ale ještě než zhyne, naklade JEDNO JEDINÉ vajíčko..."
AJ "...mais, avant de mourir, pond un oeuf UNIQUE..." Tedy nikoli "jedno jediné", ale "zvláštní" - evidentně tam není jen jedno.

str. 64
RP "Přestaň fňukat, Lothare! Zbývá nám jen 40'16"4''', než budeme MUSET aktivovat metabaronův biolektogram."
AJ "Cesse de pleurnicher Lothar...Il nous reste á peine 40'16"4''' POUR ACTIVER le biolectogramme du meta-baron..." Logičtější a přesnější překlad tudíž je "...zbývá nám 40'16"4''' na aktivování..." tedy než budou zničeni.

str. 225
RP "Udělala jsem to pro tebe! Kdybych ti řekla, že Odino TĚLO je mrtvé, zabila bych tě s ní!"
AJ "Je l'ai fait pour toi! Dire que le CERVEAU d'Oda était mort, c'état tu tuer!" No tady zaměnit "mozek" za "tělo" vnáší do celé situace poněkud zmatek.

str. 38
RP "údolí poseté mrtvolami připomínalo mlčící temnou tůň" jenže tůň je malá a hluboká - tudíž naprosto nevhodné přirovnání k údolí doširoka zaplněnému mrtvolami černé endogardy
AJ "le vallon, couvert de cadavres, semblait un silencieux LAC noir" A samozřejmě, že originál říká "jezero".
_____________________________________________________________________
Podtrženo, sečteno: moje zkušenost se čtením českých Metabaronů už bude asi navždy poznamenána tím, že každou druhou stránku řeším nesmyslný překlad, místo abych si užil tuhle vizuální epopej dua Jodorowsky&Giménez.

14.04.2016

to byla ale story

17.03.2016

Kdyby tu Dunu Jodorowsky natočil, tak by mohl Darth Vader s celou partou jediů jít tak akorát vycpat.
Krom strhujícího děje oceňuji i různé citace - ať už z Arzacha, Druuny (znásilnění Ody bohem) nebo Andaluského psa a jiné. Jenom Gimenézova malba mi u lidí moc nesedla; přišli mi takoví moc podsadití a zvláštně "sražení", nicméně stroje a vesmír zpracoval více než skvěle.
Výborný komiks.

16.02.2016

Do bioprdele to byl nářez, Začíná to jako sprostá kopie Duny, ale pak asi sehnali lepšího dealera a jede to naplno. I když jsem se občas ztrácel tak kozy a miliony mrtvejch to drží samy o sobě. Hodně úchylný a přitom tak propracovaný, před Jodorowskym smekám a dívím se, že o něm slyším až teď. Moje nejoblíbenější scéna je vzdušnej porod, tohle kdyby zfilmoval Cunningham...

31.01.2016

Mechaorgasmus!
Jodorowský je nejgeniálnější magor planety, a tak když mu nedovolili natočit nejlepší film všech dob (se Salvatorem Dalím, Pink Floyd, Mickem Jaggerem, Orsonem Walesem a H. R. Gigerem), tak si ho prostě napsal jako knihu - pravé opus magnum mezi komiksy. Místo Duny jsou to tedy Metabaroni, navíc mohutně inspirovaní Japonským morálním kodexem, Jodorowského perverzí, a dobou středověkého temna s konstantními boji o moc, krvavě semílajícími miliony duší.
S epickými příběhy o lásce a cti, s mimozemšťany velkými jako galaxie, a kresbou, beroucí si to nejlepší z Gigera i Moebiuse.

Povinnost pro všechny, kterým něco říká sci-fi žánr.

04.01.2016

Tak jsem to metadobrodružství taky konečně zažil! Trvalo mi to téměř měsíc, protože tuto knihu prostě do MHD tahat nejde, i kdyby mi ho denně kouřila útočná eskadra jeptiškurev a mou bioprdel něžně laskal Ocelohlav. A čtení jsem si celou dobu doma pěkně užíval.

Zmenšený formát jsem si porovnával se starým, prvním dílem od Egmontu, stranu po straně, a z tohoto pohledu nemám nejmenší problém, přijde mi to naopak kompaktnější, nepřipadám si nijak ochuzen o žádné detaily, ten rozdíl je zanedbatelný. Navíc se vyplýtvalo míň papíru na ty zbytečně velké bílé okraje původního formátu. Ten materiál vazby knihy je už klasicky takový lascivně mazlivý, že ho furt člověk musí osahávat a vnitřek zase očichávat. Prodávat to se soundtrackem a nějakou limitovanou metabaronskou laskominkou, tak člověk u toho ukojí všechny smysly.

Stále nenacházím to slovo, kterým bych trefně definoval chování Metabaronů, ale vždy to byla velkopateticko-ultradramatická podívaná, která s každým dalším dílem dokázala ještě gradovat. Narodit se do této neusmívající se famylyje není žádná pohodička. Dětství žádné, jako kojenci vám fotr urve hlavu, musíte furt někoho zabíjet a než naplníte oidipovskou tradici, opícháte matku a sejmete toho fotra, který k vám neprojevil za celý život jediný cit, aby byl na vás hrdý, ten vás řádně mrzačí. Prostě paráda. I když se zápletka ohrožení galaxie a její záchrana Metabarony opakuje, na zábavnosti to knize vůbec neubírá, navíc je to můj první román, kde se neničily světy, ale rovnou celé galaxie a vesmíry. Vše je doplněno zcela fantastickou kresbou, kdy rozmáchlé galaxie a psychedelické scény, stříkané airbrushem, doplňuje Giménez pečlivými a propracovanými detaily, malované normálními barvami. Ta jeho kosmická kyborg-plavidla bych si dokázal prohlížet věčně a jednu stránku si asi budu muset pověsit na stěnu. Ale asi nepůjdu do originálu:)

Veliká spokojenost, 95%, světem Jodorowského jsem docela vtažen a vydání dalších děl z tohoto úžasného univerza bych nadšeně přivítal.

04.01.2016

Z Kastrolu Mentálbramboračky se mi sice neodpařila bijoprdel, ale fakt jsem jí s bestyjální chutí zhltnul během tří dnů. Docela mi to připomnělo tu polívkovou hru, kterou se mnou hrávala bábička - za praprarodiče, prarodiče, maminku, tatínka, jejich rozvod, otcomatku, vychovej se sám, virtuální technolásku, skutečnej chod věcí, význam utrpení a samoty... hlavně jsem odrostl jednak na STAR WARSech s RoboCopem i z druhý ruky Esmeraldě s Divokým andělem, navíc mentalitou su taky samuraj, takže nakonec prostě musim z pohledu svýho paralelního vesmíru popasovat oba metakuchaře na správně úchylný roborce!:)

11.08.2015

Podle mě jeden z nejlépe ilustrovaných komiksů,které jsem doposud měl.
Krásná vazba,vonavé stránky,ke kterým jsem si musel neustále čichat,nejspíš nějaká nová úchylka;)
Perfektní,zvrácený,napínavý příběh,který určitě stojí za přečtení.

06.08.2015

Vesmírná sága okořeněná špetkou LSD
Frankofonní komiksy neměly v Čechách nikdy na růžích ustláno – klasický koncept francouzského alba o 48 stránkách se tu neujal, a tak se zdejší nakladatelství snaží vydávat dohromady celé série. V případě Kasty Metabaronů, společného díla scenáristy Jodorowského a kreslíře Giméneze, se tak český čtenář dočká mohutného tlustospisu, v němž dva roboti osmi albech líčí osudy pěti generací Metabaronů.
Tato kasta neohrožených válečníků díky dehumanizujícímu výcviku nedává najevo strach, lítost či bolest. V dětství procházejí iniciačním rituálem, v němž je vlastní otec zmrzačí, aby vyzkoušel jejich výdrž a učinil je silnější. Zmrzačená část je nahrazena robotickou protézou, jíž ovšem jen začíná kyborgizace hrdiny. Po zbytek mládí se aspirující Metabaron snaží stát lepším než jeho otec, aby ho nakonec v souboji mohl zabít: ve vesmíru může být jen jeden Metabaron.
Tvrzení nakladatele, že Kasta Metabaronů je napsaná ve stylu románu Duna, po jejímž zfilmování Jodorowski vždy toužil, je ovšem nutno brát s rezervou. Nemá propracovanost ani hloubku této kultovní sci-fi, marnotratně kupí nápady a ztřeštěné zápletky řeší stylem deus ex machina. K tomu se přidává emocionální plochost a směšnohrdinský patos, který se projevuje ve větách jako: „Pracujte zuřivě a záštiplně! Toto plavidlo mi vynahradí ztrátu údu!“ A ani tak vynikající překladatel jako Richard Podaný nemůže nadělat nic s výkřiky typu „Byla to dimenze čiré krásy a oni ji znečišťovali svými nemilosrdnými paprsky!“ Kastu Metabaronů však zachraňuje dechberoucí kresba Juana Giméneze, která technikou airbrushe a akrylovými barvami navozuje kýžený scifistický pocit úžasu. Na Giménezovy rozmáchlé, a přitom detailně propracované panely by se člověk vydržel dívat hodiny.
Po celém světě se Kasty metabaronů prodalo přes milion výtisků a i české vydání je prakticky vyprodané. Poptávka po nespoutané fantazii, hektolitrech krve, feudálních ctnostech japonského střihu a titánských hrdinech je evidentně velká.

26.07.2015

Nádherný komiks. Oslava lidskosti uprostřed přetechnizovaného vesmíru. Láska je silnější než smrt!

22.07.2015

Epochální megatechnno událost, Jodorowsky přenáší svou vizi Duny a sci-fi ságy do komiksového Incalu a Metabaronů a vážně to stojí za to. Neuvěřitelně epický příběh plný bitev a emocí, co má hlavu a patu. Gimenéz zase přináší úchvatnou, megalomanskou sci-fi kresbu s přehršlí detailů a skvělých nápadů. Fanoušci sci-fi a komiksu jsou v sedmém nebi. Absolutní vrchol.

27.05.2015

Tak jo, komiks nemusím a už vůbec ne zahraniční, ale tohle je prostě robobomba. Ta neucelenost, ten fanatismus, ty úchylnosti a hlavně ta nádherná kresba - to je prostě metabomba!

27.05.2015

Tohle je kurevská sága a to nejsem sprostý, protože to co se odehrává v nitru knihy je sprostčí než nejkrutější slova Galaxií. Jeptiškurvy, incest, mrzačení, tetování a hlavně odhodlanost, sebekontrola a LÁSKA - to jsou Metabaroni. Povídky jsou v tomto pořadí: PRVNÍ - Othon, prapraděd, DRUHÁ - Honoráta, praprabába, TŘETÍ - Aghnar, praděd, ČTVRTÁ - Oda, prabába, PÁTÁ - Ocelohlav, děd, ŠESTÁ - Doňa Vincenta Gabriela de Rokha, bába, SEDMÁ - Aghora, otcomatka, OSMÁ - Bezejmenný poslední Metabaron, DEVÁTÁ - Tetování Castaků, DESÁTÁ - Sen o Incalu. Mé hodnocení všech povídek najdete v sekci - povídky Kasta Metabaronů. JEDENÁCTÁ - To je soubor ilustací na obálkách Amerických časopisů Metalbaronů a je to deset nádherných kreseb. Posléze je poslední Doslov, který napsal Milan Krejčí. A už jdi spát ty robotroubo!

29.04.2015

Fantastický epos s tématy psychologie, morálky, mateřství, víry a války, kde je scifistické zasazení pouhou přidanou hodnotou. Bizarní výjevy, unikátní slovní přestřelky (především robotického vypravěče a jeho posluchače) a nápady hýřící příběh kombinující mytologii orientu i Evropy. Jodova imaginace nezná mezí a Giménezova hyperrealistická kresba postrádá slabých míst. Jedno z nejsilnějších komiksových děl.

17.03.2015

Makabrózní, oslnivá jízda napříč vesmírem. Na jedné straně genialita v detailech a především v kresbě, a na druhé určitá idiocie v jednání většiny postav, a to včetně samotných metabaronů. Komix snese ledacos a je ideálním médiem k realizaci bizarních a bláznivých nápadů, ale tady "božský" Jodo přeci jen občas - a to především s tou falickou symbolikou - přepísk pysky. Ale celkově opravdu vynikající komix a surreálná zábava čerpající mnohé z odkazů nikdy nenatočené Duny. Před Giménezovou kresbou smekám a nápady sršící Jodo je místy také úžasný, ale stejně bych ho u některých replik občas proplesknul... On, jakožto surrealista, by to určitě pochopil.

PS 2022 - Aha, tak proplesknout by nejspíš zasloužil spí překladatel, viz výborný příspěvek uživtele tomalaikis.

28.02.2015

Oprávněně mistrovské dílo. Jak moc nemusím sci-fi, tak tohle mě vyloženě dostalo. Peněz jsem rozhodně nelitoval. Na komiksu se mi nejvíce líbí jeho propracovanost, vše do sebe zapadá. Prostě skvost.

06.02.2015

Naprosto mistrovské dílo! A hlavně tohle souborné vydání je naprosto nádherné a měl by ho mít v knihovničce každý fanoušek komiksu!

02.02.2015

Šílená, bizarní, ujetá a díky Gimenézově kresbě naprosto monumentální záležitost. Knihá o velikosti solidní cihly, kde skoro každá z 550 stran by mohla být samostatným uměleckým dílem. Ani slovo epický není dostatečně epické na to, aby vystihlo, jak neskutečně epické je tohle dílo.
Nebojím se tvrdit, že jde o jeden z vrcholů jakých komiks jako žánr mohl dosáhnout. Navíc je tohle jen jedna část z celé vesmírné ságy tvořené trilogií Incal, Technokněžími a samostatným Metabaronem...Jodorowsky seš cvok. A Bůh. Což je vlastně asi totéž:-) Pokud si myslíte, že Duna nebo Hvězdné války jsou pořádné scifi ságy(což jsou, nic proti nim) ale ve srovnání s Jodorowského světem je to jako srovnávat večerníček o hajném Robátkovi s úvodní scénou vylodění ze Zachraňte vojína Ryana.