Kalvach
Jaroslav Havlíček
Soubor sedmi povídek, spjatých společnou postavou drobného úředníka z doby mezi dvěma světovými válkami Jana Kalvacha (Svatá noc, Dobrodružství, Apríl, Amorek smrti, Partie šachu, Poslední kolo, Poutník v mlze), vychází poprvé samostatně. V sevřených příbězích sledujeme výseče z otáčejícího se kola jednoho lidského osudu po 16 let. Na částečně autobiografické postavě svádí autor boj proti vlastnímu maloměšťáckému údělu úředníka ve službách kapitalismu, přičemž svůj kalvachovský úděl vidí kriticky z nadhledu a neztotožňuje se s ním.... celý text
Přidat komentář
Geniální Havlíček! V sedmi povídkách sledujeme Kalvacha v různých údobích jeho 25-letého manželství s praktickou, leč neveselou Helou; nicotného úředníčka, který víc a víc ohýbá hřbet a dělá kompromisy, které si možná uvědomuje, a rozhodně si je nepřipouští. Záverečná povídka, kterou autor napsat měsíc před svou smrtí, je vrcholem i zúčtováním Kalvachova pinožení.
Havlíček těch 7 povídek psal v rozmězí 16 let a Kalvach údajně do značné míry zrcadlil jeho vlastní život nicotného bankovního úředníčka; 7 žvotních zastavení, 7 různých poznání, vskutku geniální.
Taková havlíčkovská soda. Bez tenze holt není tvorby a Havlíček tvořil dokonale. Světový formát.
Výkřik o pomoc.Náznak anestezie.Zvuk rozbitých domovů.Tady jsme se vždy setkávali.
Když on leží a spí,ona ho vezme do náruče.Jsou věci které musím udělat,ale nemíním ti ublížit.
Letmý pohled ustaraného rodiče.Polibek,poslední sbohem.
Podá mu tašku kterou zabalila.Snaží se skrýt slzy.Krutý vítr fouká na naše šílenství.
Nevidím.Pro všechny tyhle konfrontace.Nevidím pro všechny tyhle narušení.
Žádný rodinný život to mě znepokojuje.Stál sám v této kolonii.
...............................................................................................................................................................
Havlíček nezklame.Kalvachyáda to dokazuje.Nic není potřeba dokazovat.Není potřeba psát.
Psáno v rozmezí mnoha tvůrčích let.
Poslední povídka napsaná je vůbec jeho poslední věc.
Začátek.Konec.Tma
Psychologické vykreslení postav není detailní jako v nejznámějších Havlíčkových románech, ale v daném případě to není na škodu, ba naopak.
Štítky knihy
Část díla
- Amorek smrti
- Apríl 1933
- Dobrodružství 1929
- Partie šachu 1939
- Poslední kolo 1941
Autorovy další knížky
| 1963 |  Neviditelný |
| 1957 | Petrolejové lampy |
| 1940 | Helimadoe |
| 1939 | Ta třetí |
| 1999 |  Muž sedmi sester |
Kalvachovský cyklus sedmi povídek spjatých hlavní postavou má v Havlíčkově díle zvláštní postavení, protože je psal v různých etapách svého života. První povídka tohoto cyklu byla jednou z prvních, které publikoval, zatímco poslední napsal těsně před smrtí. To svědčí o tom, jak hodně se v nich odráží jeho vlastní životní prožitky a pocity. Hlavními tématy tu jsou rodina, děti, závazky v konfliktu s životními sny, nezbytné (?) kompromisy a nezadržitelné stárnutí. Pro mě osobně je to literární šperk složený ze sedmi dokonale vybroušených kamenů. Síla těchto nadčasových povídek (předmluva interpretující dílo jako kritiku "buržoazní" společnosti je plochá až směšná) spočívá v tom, že v různých etapách Kalvachova života až mrazivě potkáváme sami sebe (nebo aspoň části svého já), tak jako se Kalvach setkává sám se sebou v poslední povídce. Nenalhávejme si, že se nepoznáváme. Že jsou to jen střípky ze života "šosáckého" prvorepublikového úředníka. Silné, působivé, geniální!