Jugoslávie – Srbsko – Kosovo. Kosovská otázka ve 20. století
Václav Štěpánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/262140/bmid_jugoslavie-srbsko-kosovo-kosovska-o-262140.jpg
4
4
4
Monografie podává komplexní obraz kosovské otázky v průběhu 20. století. Přibližuje, jakým způsobem se oblast Kosova a Metochie dostala do svazku nejprve srbského a poté jugoslávského státu, hodnotí vývoj území a etnických vztahů v něm v době trvání královské Jugoslávie a všímá si osudů Kosova a jeho obyvatelstva během druhé světové války. Nechybí ani přesahy hlouběji do historie. Těžiště práce tvoří zevrubné zkoumání vývoje kosovské autonomie a vztahů mezi etniky v ní žijících v rámci komunistické Jugoslávie.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Jugoslávie – Srbsko – Kosovo. Kosovská otázka ve 20. století |
| 2016 | Krajiny srdce |
| 2014 |  Východní otázka: Od počátků do konce 60. let 19. století |
| 2017 |  Dějiny Brna 6. - Předměstské obce |
| 2012 | Balkán a nacionalismus |
Nedá se to číst. Jestli autor psal knihu proto, aby každému, kdo neobětoval léta života studiu dějin balkánských zemí, dokázal, že on sám je velkým znalcem, je to dobrý pokus. Jestli se chtěl podělit o své znalosti dějin Kosova, pak je to selhání. Bez ohledu na to, jak fundovaná práce je, historii je nutno vyprávět jako srozumitelný příběh. Autor namísto toho do tematických kapitol na sebe vrší nepřeberné množství údajů, z nichž se ale žádný příběh neskládá. Působí to jako velmi detailní POZNÁMKY, VÝPISKY k budoucímu textu, který by musel napsat někdo jiný, kdo umí psát. Nejde o to, kolik toho o tématu vím. Četl jsem např. Titův životopis (J. Ridley) v době, kdy jsem o Titovi a Jugoslávii nevěděl prakticky nic, ale všemu jsem rozuměl, protože to byl smysluplný, dobře napsaný příběh. Tady se naprosto bez vysvětlení přeskakuje od jednoho k druhému, naprosto chybí jakákoli červená nit příběhu, kostra, koncept a ve výsledku tudíž i jakýkoli názor. Ano, autor zjevně nemá na kosovskou problematiku názor -- tak co nám tedy chce sdělit? Ba co hůř, navzdory zjevně obrovskému množství prostudovaných materiálů to vypadá, že dějiny Kosova nepochopil. Působí jako typický, do svého mikrosvěta zapouzdřený průměrný akademik, který už zapomněl, že poznávání není samoúčel, nýbrž má vést k pochopení. A teprve toto pochopení něčeho má smysl se snažit někomu předat. Autor jen ukazuje, kolik toho ví, kolik toho prostudoval, ale žádné pochopení, žádný příběh a žádný názor z toho nevyplývá. Nápadně to připomíná typickou českou chlapáckou "diskusi" v hospodě, kdy se dva trumfují tím, kdo zná o historickém tématu víc informací, ale nevyslovují vůbec žádný názor... Autor též zbytečně nadužívá nezvyklé latinismy (traktovat místo pojednávat, rezultovat místo mít za následek, pendant místo doplněk...), což opět působí dojmem, že machruje, nebo není už schopný vystoupit z akademické hantýrky, aby pak napsal "efektní", tam kde z kontextu zcela jistě mínil "efektivní"... No prostě akademická bída s nouzí. Ale co naplat? Když si chce člověk přečíst něco o Kosovu v češtině, věru nemá moc na výběr...