Jozef Vissarionovič Stalin - Stručný životopis

Jeden z "knižních monumentů" sepsaný šesti sovětskými akademiky k oslavám 70.výročí narození tyrana. Samozřejmě se zde nemluví o jeho odpovědnosti za likvidaci 20 miliónů lidí, nebo o t.zv. "Katyňském masakru" (20.000 válečných a civilních polských zajatců). Zato je historicky doloženo, kolik mimořádných vlaků z ČSR mířilo koncem roku 1949 na východ s dary pracujícího lidu velkému voždi. Ten toho měl na svědomí opravdu dost:
Jedním ze spouštěčů tzv. Velké čistky se stala vražda Stalinova spolupracovníka S. M. Kirova 1. prosince 1934. O tom, kdo si vraždu objednal, existuje řada spekulací, včetně neprokázaných podezření na Stalina. Z obavy, aby atentát nedopadl i na jeho osobu, vydal Stalin dekret o teroristických útocích, který mj. stanovoval maximálně desetidenní projednání bez účasti dalších stran a bez možnosti odvolání a provedení trestu smrti ihned po vyhlášení rozsudku. Došlo k masovému zatýkání, především v řadách stranických funkcionářů, vrcholem Velké čistky se staly tzv. Moskevské procesy, při kterých byli odsouzeni k trestu smrti mimo jiné i bývalí Leninovi a Stalinovi spolupracovníci Lev Kameněv, Grigorij Zinověv a Nikolaj Bucharin. Popraven byl i bolševický vůdce Vladimir Antonov-Ovsejenko, který během říjnové revoluce zahájil výstřelem z křižníku Aurora útok na Zimní palác. Odsouzen k trestu smrti byl také maďarský bolševický politik Béla Kun, který byl jako mnozí jiní obviněn z trockismu. V roce 1937 byl unesen a později popraven bývalý bělogvardějský generál Jevgenij Miller. A přibývali další a další.
Tento paskvil samozřejmě nemá žádnou historickou cenu. Zločiny J.V. Džugašviliho jsou dokumentovány a doloženy. Má však místo v "srdcích" jeho obdivovatelů, kterých je na světě pořád hodně, samozřejmě i v naší zemi.
Pokud má tato kniha jakýsi význam, tak se domnívám, že pouze s použitím pozměněného názvu staršího italského filmu "Bože, jak hluboko jsme klesli".