Zrádný maják
Alex Barclay
Joe Lucchesi série
1. díl >
Z pochmurného dětství se zrodilo nezlomné spojenectví. Newyorský policista Joe Lucchesi přijíždí se svou francouzskou manželkou Annou a synem Shaunem do klidné irské pobřežní vesnice Mountcannonu ve Waterfordském hrabství, aby se zotavil po neúspěšné policejní akci na Manhattanu, kdy matka a její osmiletá dcera zahynuly strašnou smrtí rukou únosce. Joeova žena, jejíž profesí je design interiérů, renovuje v Irsku starý maják, jejich syn Shaun chodí do místní střední školy a má milou přítelkyni Katii Lawsonovou. Když Katie jednou v noci zmizí a je o pár týdnů později nalezena mrtvá, celý Mountcannon je šokován. Joea pronásleduje jeho newyorská minulost: Duke Rawlins je v Irsku a touží se pomstít za zabití svého přítele. Začíná se odvíjet stylový, velmi dobře vystavěný a poutavý thriller spolu s úchvatným portrétem současného života na irském venkově. Je to kniha, kterou občas prostě není možné odložit. Alex Barclayová ve svém pochmurném příběhu pojímá zápletku a jednotlivé postavy opravdu působivě.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2006 , BB artOriginální název:
Darkhouse , 2005
více info...
Přidat komentář
Hodně průměrná detektivka, spíš horší kvality. Styl vyprávění mi abslutně nesedl.
Rozjezd má Zrádný maják hodně drsný a strhující zároveň, přesně takový, jaký má thriller mít. Naneštěstí Alex Barclayová vzápětí zvolní, aby seznámila čtenáře s irským venkovem a všemi aktéry zamýšleného dramatu. Nástinu zápletky, a tedy i první důležité mrtvoly, se pak čtenář dočká prakticky až po straně sto. Neříkám, že popis vesnického folkloru či problematika renovace starého majáku nejsou zajímavá témata, ale když otevřu detektivku, nečekám právě Receptář prima nápadů. Další drobnou vadou na kráse je průhledný vývoj událostí - podezřelým je totiž dlouhou dobu někdo, o kom s devadesátiprocentní jistotou víte, že to rozhodně nebude ten pravý. Kvůli tomu vyprávění trochu ztrácí na napětí, protože jako čtenář jen čekáte, kdy se vyšetřování konečně vymotá ze slepé uličky. Ovšem o množství dramatických scén není nouze a flashbacky do minulosti hlavního záporáka jsou pořádně mrazivé. Překvapením je také závěr, ze kterého jasně vyplývá, že autorka rozhodně neřekla všem postavám sbohem.