Jiné místo
Kateřina Karolová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510940/bmid_jine-misto-hGk-510940.png
4
495
495
Mělo jít o pohodovou vyjížďku. Pak se ale objevila mlha... Monika s Oliverem chtějí uniknout ruchu velkoměsta, a tak zamíří na dovolenou do penzionu v Luhačovicích. Kde jinde prohloubit rodící se vztah než na tichém místě v obklopení lesů? Po příjezdu se rozhodnou prozkoumat nejbližší okolí, a i když se schyluje k dešti a na krajinu padá hustá mlha, vydají se na kolech cyklostezkou vedoucí do Vizovic. Plánovaný výlet je krátký, pouze pár kilometrů naprosto bezpečnou trasou… Co by se tak mohlo stát?!... celý text
Přidat komentář
Přirovnávat autorku k Jozefu Karikovi, jak na zadní straně knihy činí jistá influencerka, je sice nadsazené, přesto se Kateřině Karolové povedlo napsat čtivou a napínavou knihu, která rozhodně překonává ne zrovna dvakrát povedenou Odbočku v lesích. Přitom stačilo málo - ubrat na postavách a pohrát si s atmosférou.
Ústřední dvojice, snažící se uniknout ruchu velkoměsta, zamíří na cyklo výlet do okolí Luhačovic. V lesích je však překvapí hustá mlha a začnou problémy. Co se děje dál je již klasickou zápletkou, Karolová si však se čtenářem zkušeně hraje a nechává ho tápat. Což udělá i v nejednoznačném závěru vybízejícím k vlastní interpretaci.
Krátké a svižné kapitoly budují napětí solidně a ačkoliv se nejedná bravurní o literární zážitek, nudit se rozhodně nebudete. Pasáže, kdy hlavní hrdinka tápe ztracená v lese, či utíká před nebezpečím a odhaluje místní tajemství, jsou mrazivé a vtahující. Bohužel jich je poskrovnu, což je škoda - tady autorka opravdu exceluje a právě tyhle momenty jsem si fakt užíval. Narozdíl od vnitřních monologů hlavní hrdinky.
PS: Nápad na absolvování trasy spojené s knihou prostřednictvím GPS hry je fakt super!
Můj problém je, že nejsem bojácná a nepůsobí na mě většina hororů. Ani tento.
Chápu, proč může být kniha přirovnána ke Karikovi, ale pro mě takový nepovedený Karika. Chtěla jsem ale vyzkoušet neznámou autorku. Teď už vím, že nejsem cílová skupina jejích čtenářů.
Od autorky jsem vloni četla Odbočku v lesích a ta mě teda dostala - bylo to pro mě něco nového.. Díky tomu jsem se na autorčinu letošní novinku dost těšila a musím bohužel konstatovat, že mě teda natolik neuchvátila. Sice jsem se velmi rychle začetla a děj mě od začátku vtáhl, ale postupem času, jak stránky ubíhaly, jsem si pořád dokola říkala "Co?". Navozená atmosféra měla sice nádech napínavosti, ale já tomu celému odmítala věřit, a to byl pro mě asi jeden velký "háček", proč jsem si knihu neužila tak, jako Odbočku v lesích.
Příběh sice připomíná Karikovu Trhlinu, ale to vůbec nevadí. Navozené neznámé nebezpečí (z různých stran) posílené detailním popisem okolností, které mohou, či nemusí mít souvislost s děním, slušně zabrnká na nervy. Hrdinka možná až moc zmatkaří, ale pro děj je to nutné. Oceňuji celkem zdařilý pokus o zneviditelnění člověka.
To jako vážně?
Jako že thriller?
Krimi? Detektivka?
A co že se to vlastně stalo?
Komu?
Nalákala mě anotace na knihu a čekala jsem, že se budu bát, ale tohle?
Hodně, ale opravdu hodně nelogičností.
Nepravděpodobný příběh.
Nepravděpodobný průběh hospitalizace (něco o tom vím).
Detenční ústav?
Kdy byl soud, který rozhodl o detenci pro Moniku?
Navíc, takto se diagnóza nestanovuje.....
Achjo.
Za mě tato kniha ztráta času.
Moje druhá knížka od autorky a opět žádné velké nadšení. Je tu patrný jasný záměr napsat tajemný thrillerový až hororový příběh tak, jak nám jej servírují mnohá zahraniční díla. Autorka se pokusila takový příběh zasadit do českého prostředí a ono to moc nefunguje. Kateřině Karolové se celkem dobře daří nastínit zajímavé téma, ale horší jsou ty konce, které se nepodařilo lépe a hlavně logicky dotáhnout. Ale musím pochválit obálky - ty jsou skvělé.
Je to jízlivá ufňukaná kravka, kterou nikdo nemá rád. (To je mi ale překvapení). To je ve zkratce vše, co potřebujete vědět o hlavní hrdince.
"Doba, kdy ženské vypadaly jako ženské (čti měla uniformu s velkým výstřihem, do kterýho jí čuměl zákazník a pak jí pochválil kozy, načež s ním šla na kafe), měla něco do sebe..."
No a moment, kdy hlavní hrdinka poprvé viděla latte art, mě vysloveně dojal.
A tím jsem skončila, to jsou totiž s prominutím takový kydy, že mi krvácely oči. Pardon, vlastně uši, a ty mi krvácely o to víc, protože tu audioknihu by takhle načetl průměrný školák.
Audiokniha
Načteno Klárou Jandovou. Z počátku se mi její projev zdál naprosto nevýrazný. Během poslechu jsem mu ovšem přivykla a nakonec musím uznat, že se k samotnému příběhu perfektně hodil.
Pokud autorka zapracuje na lepším propracování příběhu, zrodí se na literárním nebi hvězda. Zápletka skvělá! Mohu potvrdit (jako rodačka z tohoto kraje), že i uvěřitelná ;). Máme tady nádhernou, turisty "naštěstí" ještě zcela nedoceněnou krajinu, a pokud padne mlha, jeden nikdy neví ;).
PS. Mám pocit, že mé uši jsou méně kritické než mé oči. Tudíž je zcela možné, že četba klasické knihy by mě mnohem více potrápila.
“Blair Witch z Luhačovic “
Kniha mě zaujala obálkou a nalákala anotací. Od první stránky byla napínavá, i když dost povrchní propracováním, tak celkem čtivá. Hvězdu ubírám pro nepříjemné hovorové až vulgární výrazy, autorka zřejmě chtěla navodit čtivost, ale zbytečně, protože text je celkem květnatý se slušnou slovní zásobou.
Čtivá, docela napínavá, přesto závěr mě docela zklamal..podobně jako u Odbočky v lese..autorce jakoby ke konci došel dech a příběh uzavře tak nějak neoriginálně..
Knížka na dvě tři hodinky. Napínavá, ale tak nějak nedotažená. Takový lehčí odvar z Kariky. Ale pro příjemné podzimní odpoledne? Proč ne. Když bude venku zrovna mlha, tím líp.
Mlha se nehnula. Spočívala nehybně na místě, nehodlala řídnout ani se ztratit. Viditelnost byla tak mizerná, že jsem si připadala jako sevřená sněhovou lavinou. Všechno, co se nacházelo půl metru od mého těla, prostě přestalo existovat.
Neviděla jsem dál než na několik metrů a když jsem se ohlédla, ztrácely se mi výjevy před očima. Okolní krajina připomínala Mordor, údolí stínů.
Pokud padne mlha, prostě nevycházejte ven.
Když jsem četla Trhlinu od Jozefa Kariky, byla jsem z knihy úplně "odvařená". Tato kniha je tak podobná... Ale fakt jen podobná. Rozhodně pro mě nebyla tak napínavá, ale dočetla jsem.
Kniha se dobře četla a děj byl napínavý. Odehrává v Praze a hlavně v okolí krásných lázní Luhačovice, které je obklopeno lesy. Hned po příjezdu a ubytování se Monika s Oliverem vydali na projížďku na kole - z Luhačovic do Vizovic - po lesní cestě. Pro velmi špatné počasi, déšť a mlhu, je jejich společná cesta komplikovaná mlhou a deštěm a tak bloudí. Nakonec ztrácí z dohledu jeden druhého a končí to neočekávaně a napínavě.
Kniha má krátké kapitoly a tak nutí číst dál a dál a udržuje v napětí. Závěr však je nečekaný.
Za mlhou tak hustotu, že by se dala krájet je rybníček Brčálník... vůbec bych se nedivila kdyby hlavní hrdinka narazila na Rákosníčka.
Za mě je to jednoznačně nejlepší knížka od autorky... je to napínavé a hodně čtivé, ale nemůžu se zbavit pocitu, že se autorka inspirovala knihou Trhlina od Josefa Kariky.
Kniha je velmi čtivá. Autorka umí vtáhnout do děje, navodit napínavou atmosféru. Les, mlha, to bylo sugestivní. Některé(hodně) věci, situace.. ale zůstaly nevysvětleny, vyzněly do ztracena. To mi to celkový dojem zkazilo.
Kniha dobře "táhla", velice zajímavé téma, napětí, pro mne konec k diskuzi... začala jsem číst na dovolené v Luhačovicích a určitě se tam musím vrátit, abych vyřešila:-))) jsem zvědavá na Odbočku v lesích :-)
Bylo to zajímavé a kniha se dobře a rychle četla. Myslím, že za mlhy nebudu chodit ven. Aspoň, než ve mě příběh odezní.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2022 |  Odbočka v lesích |
| 2023 | Jiné místo |
| 2020 | Zítřek ti nikdo neslíbil |
| 2020 |  Já, doktor(in) |
| 2024 | Dokonalé městečko |
Četla jsem jen kvůli Luhačovicím, kam se stále a ráda vracím, ale byla to slabota a srovnání s Karikou mi přijde hodně out.