Jednoho jasného, mrazivého rána v lednu na začátku 21. století
Roland Schimmelpfennig
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/398267/bmid_jednoho-jasneho-mraziveho-rana-v-le-sTM-398267.png
4
51
9
Na namrzlé dálnici 80 km od Berlína havaruje nákladní auto s cisternou. Na krajnici se na okamžik mihne vlk a my sledujeme jeho stopy do Berlína, přičemž se jeho putování kříží s cestami a osudy různých lidí. Obrazy a příběhy románu se kolem nás míhají jako v černobílém filmu a vyprávějí o hledání a ztrátách, o chladu naší doby a touze po jiném životu. Románový debut slavného německého dramatika byl v užším výběru na Cenu Lipského veletrhu 2016.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , PlusOriginální název:
An einem klaren, eiskalten Januarmorgen zu Beginn des 21. Jahrhunderts , 2016
více info...
Přidat komentář
Kniha rozhodně stojí za přečtení.
Na stylu je hodně znát, že autor je původní profesí dramatik. Po nějakém čase jsem získala dojem, že autor se čtenářem, který tolik touží po happy endu, rozehrál své vlastní drama. Postavil vedle sebe nesourodé dvojice postav - a prostě "spustil PLAY". Vybral si k tomu postavy bizarní, až téměř šílené. Manipuluje jimi jako s figurkami na pomyslné šachovnici a baví se tím, co vše může - a nemusí - způsobit.
Bolestně se dotýká tématu existence jedince ve zcela odlidštěné společnosti. V textu se straní přílišných emocí a aby jeho záměr co nejlépe vynikl, děj šikovně zasadil do německé metropole. Postupně odkrývá až téměř hrůzný svět zániku, nicoty a lhostejnosti, některé scény jsou jako vystřižené z nějakého absurdního dramatu.
Sílu jeho výpovědi vidím ve způsobu, jaký pro ztvárnění svých představ zvolil: text je strohý, plný suchých a jednoduchých vět, zápisy jednotlivých epizod se střídají v rychlém sledu. Autor jen výjimečně nechá nahlédnout do mysli svých postav - třeba traumata z jejich minulosti pouze "naťukává", ale blíže se jimi už nezabývá. Zápletky vystavěl na nedorozumění a komunikačních bariérách.
Zároveň mi připadalo, jako bych si pročítala jakýsi "cestovní průvodce osudem několika vybraných existencí" a přitom se s nimi pohybovala po mapě skutečné: autor do textu zakomponoval reálie opravdového Berlína.
Velice umně pracuje s napětím: děj vždy ukončí v nejnapínavějším okamžiku; v následující kapitole se pak věnuje peripetii jiné vybrané postavy a v závěru knihy se osudy všech zúčastněných letmo dotknou. Všechny však mají jedno společné: viděly vlka, který se v Berlíně náhle objevuje. Zajímavé je, že některé postavy své jméno mají, jiné zůstávají pouze anonymní, např. prostě "dívka" a "chlapec".
Najdeme zde i spoustu zajímavých motivů: stáří, náhoda, minulost, pomsta, sen, alkohol, který lidi spojuje, ale i ničí.
Román přes to všechno nevyznívá depresivně. Zbývá jen otázka, co vše je možné a co je již za hranicemi, a zda to všechno nebylo jenom snem...
Bylo to čtení letmých úryvků ze životů mnoha různých lidí - takový koktejl , který jen popisuje jednotlivé okamžiky a nic jiného neřeší.....každý ať si udělá o tom vlastní názor.....proč ne ?
Knížka mě nachytala na titulku od J.Janíčka (za tu je 1 hvězda) a na název, i téma mě navnadilo. To, co přišlo při samotném čtení, shrnují dobře všechny předešlé komentáře. Tak jsem jim ráda dala palce, ale čtení je to smutné a často prapodivné.
Mrazivý román, který rozehrává kraťoučké příběhy několika postav. Příběhy touhy po změně, po lásce, po hrdinství, po naplnění, po úspěchu. Příběhy o selhání, alkoholu, smutku. Román je krátký, čtete stránku za stránkou a nechcete přestat, protože pořád doufáte, že alespoň u jedné z postav objevíte naději.
Román složený z více nezávislých příběhů, které se na konci vzájemně letmo dotknou. Spokojenost čtenářů bude hodně záležet na tom, jak se naladí na atmosféru knihy, protože ta hraje velkou roli. Nicméně i osudy jednotlivých postav se ke konci hezky rozvinou, já byla docela napnutá hlavně jak to dopadne s Chlapcem a Dívkou.
Napsané téměř až hypnoticky. Nečekejte, že na konci dojde k nějakému rozuzlení, že věci do sebe zapadnou. Jen několik dnů sledujete několik postav a to, jak se jejich životy přibližují, proplétají a zase se vzdalují. To, co je na této knize nejlepší a co ji činí právě tak hypnotickou je způsob psaní, který směřuje čtenáře k rychlému čtení, které má spád, žádná květnatá souvětí, ale také ne primitivní jazyk.
Kratičká knížka s krátkými kapitolkami střídajícími pohledy jednotlivých postav - četba tím velmi rychle plynula. Kniha není akční, přesto se tu osudy hrdinů v průběhu několika málo dní rychle mění.
Trochu zajímavé je, že jména některých postav se vůbec nedozvíte, ale autor nezapomíná jmenovat polovinu berlínských ulic, kterými postavy prochází.
Z knížky mám dobrý pocit, i když je ponurá.
Depresivni, spousta postav, takze jsem se obcas nechytala. Nadruhou stranu tajimave propletene osudy
Štítky knihy
německá literatura venkov Berlín alkoholismus mezilidské vztahy sociální problémy rodiče a děti
Jednoho jasného, mrazivého rána v lednu na začátku 21. století
(SPOILER) Přečteno během sobotního odpoledne. Upoutávka od knihkupců mě zaujala, obálka také, ale nic k čemu bych se asi vrátila. Jinak příběhy lidí o kterých pojednává jsou hezký napsané,až na ty otevřené konce...