Jaro ve Fialtě

Jaro ve Fialtě https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/51585/bmid_jaro-ve-fialte-1rn-51585.jpg 4 43 43

Mademoiselle O, První láska, Aurelián a Jaro ve Fialtě – čtyři povídky, které představují autora Lolity v žánrově jiném, avšak neméně oslnivém světle. Jaro ve Fialtě je rekapitulací netradičního, takřka bizarního mileneckého vztahu, ale také připomínkou osudu relativity času. Aurelián vypráví o obyčejném muži s neobyčejnými sny, o smrti, která může všechny sny zmařit nebo splnit. V povídkách Maemoiselle O a První láska se Nabokov vrací do svého dětství, vzpomíná na svou guvernantku, na první lásku, na lidi i věci, které měl rád. Paměť a představivost jsou hybnou silou brilantně napsaných povídek, v nichž se odráží literární i lidská noblesa jejich autora.... celý text

Přidat komentář

ziriant
08.08.2020 5 z 5

Je to tu napsané několikrát. Poetické. Ano, souhlasím. Nicméně to správné slovo pro Nabokova jsem ještě nenašla. Mám při čtení vždy takové až horečnaté pocity, jelikož z těch příběhů intenzivně sálá prožitek, smyslno a smyslovo - tedy, chci říci, že Nabokov dokáže vzbudit a vybudit všechny čtenářovy smysly v takových tónech, odstínech a nuancích, které z prostého čtení dělají opravdový požitek. A ten jazyk, ta stylistika! Jsem ve svém živlu.

toni-az
27.10.2018 4 z 5

Obvykle mi při čtení slova defilují před očima a mé vnitřní oko vidí příběh. Zde však nikoli. Slova se zcela neobvykle složila do různých obrazů, jakoby snad snových fotografií. Příběh je v této knize naprosto podružný a přesto, že se člověk znenadání dočkal nečekaných konců, obrazy složené z obratně vystrouhaných slov navždy postihnou nádheru této výjimečné knihy. Není mnoho podobných a jsem rád, že sic podruhé v tomto roce, obrazy byly stvořeny a dovolily mi užívat si chvíle jejich pomíjivé existence.


miss_nothing
22.07.2017 4 z 5

Ač s předvídatelnými závěry, povídky jsou zahaleny do takového poetického krásna, že se smutnější útržky jeví jako samozřejmost a zůstávají pominutelnou šmouhou na jinak dokonalém obraze.

haki34
19.06.2017 4 z 5

poetické povídky ..nutno si vychutnat a nechat se unášet na vlnách fantazie, a viět před sebou živě vykreslené Nabokovovy obrazy, slyšet vítr, cítit vůni pomeranče...asi tak jak píše Jizi.

Jizi
31.10.2016 4 z 5

Tak nádherně poetické povídky si tak suchou anotaci nezasluhují. Čtyři vybrané povídky z autorského souboru kratších próz "Nabokov's Dozen" (z roku 1958) jsou dokonalým dokladem rozpětí Nabokova talentu a jak se píše v ediční poznámce také "zajímavým zrcadlem jeho tématické integrity", neboť mezi uveřejněním první a poslední povídky uplynulo sedmnáct let. Všechna čtyři vyprávění vás uhranou neuvěřitelně imaginativními popisy, které kloužou před očima jako pravé hedvábí mezi prsty a z ničeho vytváří živé kulisy pro prostý děj. Je jedno, zda autorovy postavy vypráví o své tlusté švýcarské guvernantce, děvčátku s cůpky, které mu kdesi na francouzské pláži ukradlo jeho dětské srdce, muži, jenž snil o motýlech nebo o křehké femme fatale. Pokaždé budete mít pocit, že Nabokov musí vyprávět své vlastní vzpomínky, tak reálně jeho texty působí. Skvělý překlad se stará o to, aby texty působily dobově a zároveň byly perfektně čtivé. Silné čtyři hvězdy.

Gothard
21.12.2015 4 z 5

Čtyři povídky, z nichž především Mademoiselle O a Aurelián patří k tomu nejlepšímu z povídkové tvorby Vladimíra Nabokova. Je štěstí, že máme k dispozici i další výběry povídek, zejména třísvazkový soubor vydaný v rámci sebraných spisů. Je s čím srovnávat. Obecně lze říct, že snad všechny Nabokovovy povídky stojí za přečtení...