Jak svrhnout vévodu
Evie Dunmore
Rebelky z Oxfordu série
1. díl >
Píše se rok 1879 a svět ovládaný muži se otřese v základech. Annabelle Archerová dostane jedinečnou příležitost stát se jednou z prvních studentek Oxfordské univerzity. Stipendium jí poskytne dámský spolek, který se snaží prosadit volební právo pro ženy. Má to ovšem jednu podmínku – Annabelle musí na oplátku najít vlivného muže, který se postaví za zájmy spolku. Jejím cílem se stane chladný a vypočítavý vévoda z Montgomery, který na příkaz královny řídí britskou politiku. Když si Annabelle najde cestu na jeho panství, rychle si uvědomí, že největší výzvou bude mu odolat. Vévodu tvrdohlavá intelektuálka dohání k šílenství, a co je ještě horší, zdá se, že kvůli ní úplně ztrácí svou chladnou rozvahu. Ale nebyl by nejlepším stratégem v zemi, kdyby se s ní nepokusil vyjednat docela jinou dohodu…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , CosmopolisOriginální název:
Bringing Down the Duke , 2019
více info...
Přidat komentář
Občas mám potřebu vzdálit se ze současné reality a nechám se pohoupat příběhem, který zaručeně dobře skončí. Bonusem pro mě je viktoriánská Anglie a trošku svérázná hlavní hrdinka. Při čtení slyším drncání kočárů po starobylé dlažbě, šustění dlouhých sukní dámských šatů a vidím ty honosné historické budovy.
Po dočtení jsem ráda, že patřím do společnosti, kde uzavřením sňatku nepřijdu o svůj majetek, protože připadne manželovi, ženy mohou bez omezení studovat a mají volební právo.
V tomhle případě jsem maličko rozpačitá. Knihy tohoto typu mám ráda, ale čekala jsem asi trochu hlubší příběh, rozvinutější postavy a celkově poetičtější jazyk (první třetinu se mi zdálo, že čtu jen scénář k filmu) - prostě takovou připepřenou austenovku. No tak to jsem sice tak úplně nedostala, ale potom, co jsem se někdy na 150. stránce začetla, mě to docela pohltilo a byla jsem zvědavá, jak se vztah hlavních hrdinů bude dál vyvíjet a fandila jsem jim. Takže celkově to hodnotím kladně a scéna s opilým vévodou mě i dost pobavila :)
Knihu som si mala možnosť prečítať v rámci zorganizovanej štafety. Inak by sa ku mne asi nedostala. Prečítala som ju za dva dni. Číta sa ľahko, ale nič viac v príbehu nečakajte. I napriek tomu, že sa príbeh točí okolo vážnej témy a to volebného práva žien, vystupujú tam sufražetky, príbeh je venovaný dvom mladým ľuďom, ktorí po sebe dychtia, až sa jedného dňa neovládnu :D Hlavná hrdinka sa správa na intelektuálku doslova nelogicky a hlúpo. Plán feministiek by asi nemal byť založený na zvedení chlapa. Použitie svojho pohlavia, svojho tela, k dosiahnutiu určitých cieľov, nie je obdivuhodné. Ale i napriek tomu, sa nedá knihe uprieť čtivosť. A ja som si ju užila. Príjemná oddychovka.
Kniha mě bavila a četla se skoro sama :-) Chemie u hlavních protagonistů fungovala a děj rychle odsýpal. Snad jen mohlo být trochu propracovanější zázemí postav a jejich minulost (a to nejen obou hlavních hrdinů), ale jinak příjemná jednohubka, určitě dám šanci i dalšímu pokračování, jestli bude :-)
Na knize Jak svrhnout vévodu se mi líbilo především prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Hlavní hrdinka Annabelle se stala jednou z prvních studentek Oxfordské univerzity a společně s dalšími dívkami se snaží prosadit volební právo pro ženy. Kniha tak má lehce feministický nádech a příběh se netočí jen kolem jednoduché a předvídatelné romantické linky, což bylo fajn.
Co mě však opravdu iritovalo bylo chování hlavních hrdinů. Jak Annabelle, tak i vévoda Montgomery by si měli občas vytáhnout hlavu ze zadku, takové zabedněnce už jsem v knize dlouho neviděla. Působilo to, jako by ani jeden z nich pořádně nevěděl, co vlastně chce, a tak se v tom jen tak plácali. Nejdřív ona chtěla jeho, ale on ji ne, pak ji zase chtěl on, ale ona jeho najednou nechtěla. Nakonec se teda nějak domluvili, ale že jim to trvalo!
Úplně nepatřím mezi nadšence, ale je pravda, že to je oddechovka. A taková oddechovka se nesmí hodnotit moc tvrdě. Je sice pravda, že mi Annabelle přišla trošku trapná, hold už asi nejsem na takové romány :-D
Ale rozhodně v ní najdete vtip, a ten je vždycky v románech důležitý.
Doporučuji všech čtenářům, co mají rádi Judy Deveraux a její ságu Montgomeriovi. Obě knihy mají hodně společného - romantiku, boje a lásku. Co víc si přát.
Velmi povedená oddechovka. Označila bych to kombinací Pýchy a předsudku říznutého Bridgertonem. Víc v mojí recenzi :).
Pěkná romantická knížka pro oddech, která mě překvapila i hlubšími myšlenkami a bojem za práva žen. Musím vyzdvihnout především hlavní dvojici, chápala jsem oba dva a ta jejich chemie, i když jen na stránkách,no úžasná. Těším se na další díl a oceňuji na závěr autorčinu poznámku na dovysvětlení, potěšilo.
Tato kniha je klasická historická romance, takže pokud máte tyto příběhy v oblibě, směle do toho. Určitě neurazí a velmi dobře se čte. Ale snad jsem díky velké reklamě čekala trochu více. Samozřejmě velký obdiv k ženám v té době, které dokázaly bojovat za svá práva.
Moc příjemné čtení. Je fajn, že se objevila nová autorka a noví hrdinové.
Líbilo se mi, že Sebastian a Annabell měli svou “historii” a nedělala se z ní tragédie či tajemství, které je obvykle zdrojem problémů v podobných knížkách. Tady si ji prostě vysvětlili a přijali.
PS. Moc povedená je scéna s podnapilým vévodou
Upřímně mě překvapilo, že mě tahle historická romance tak nadchne, protože má takový běžný scénář. Inteligentní mladou dívku, která dostane příležitost studovat na prestižní univerzitě a snaží se prosadit práva žen. Vedle toho chladného vévodu, který budí hrůzu i pohledem a má silný cit pro spravedlnost a morální zásady. Řeknete si taková běžná dvojice, o které jsme četli už spoustu příběhu že? Přesto nemám ke knize jedinou výtku. Chemie mezi hlavními hrdiny fungovala na jedničku, vedlejší postavy byly zajímavé a skvěle doplňovaly hlavní dějovou linku a popis doby byl zpracován takovým způsobem, že zaujal, ale nenudil.
Příběh mě bavil od první strany a nemůžu se dočkat pokračování.
Tahle kniha byla nesmírně čtivá. Moc hezká romantika s kapkou erotiky, která mi zde nijak nevadila (Běžně erotiku v knihách vůbec nevyhledávám). Ale tady to mezi hlavními hrdiny skvěle jiskřilo. Těším se na další knihu od autorky.
Pokud jste milovníci Bridgertonových, či Kronik prachu, tak touto knihou určitě nešlápnete vedle! Kniha je čtivá od samého začátku a je myslím i jasné, jak se bude vyvíjet. Hlavní hrdiny jsem si naprosto zamilovala a klidně bych zvládla, kdyby se jejich vztah vyvíjel ve dvou knihách a autorka tak dala i více prostoru Sufražetkám. Celé to prostředí a téma jsem si užívala, takže se určitě moc těším na další příběh!
Průměrná romantická knížka, lehce erotická, s dobovým kontextem. Je celkem čtivá, takže si u ní snadno pár dní opočinete.
vzhledem k tak velkolepé propagaci jsem asi čekala něco lepšího než klasickou historickou červenou knihovnu ve stylu Kleypas nebo Enoch, ale nic zázračného se nekonalo. prostě jako obvykle. slušný průměr, pěkně zamotaná zápletka, spousta vedlejších postav jako semeniště hrdinek pro další díly.
Věděla jsem, že budu z knihy nadšená, protože když už si čas od času přečtu nějakou romantiku, tak mám raději, když se jedná o historickou záležitost. A když není blbá, tak je to pro mě značka ideál. A Rebelky jsou kombinací všeho výše zmíněného. Byť je romantická linka samozřejmě velmi důležitá, děj se odehrává na pozadí důležitých historických událostí dané doby – řeší se zde postavení žen ve společnosti, jejich možnost studia, možnost mít i po sňatku svůj vlastní majetek, o volebním právu nemluvě. Annabelle je skvělá hlavní hrdinka, inteligentní dívka, která nechce být loutkou v rukou mužů. Sebastian, byť se o něm říká, že je to muž prostý jakýchkoliv emocí, Annabellinu kouzlu těžko odolává. Jiskří to mezi nimi od samého začátku, jejich dialogy mě neskutečným způsobem bavily a příběh jsem si užila od první do poslední stránky. A do toho autorka knihu zasadila do druhé poloviny 19.st. v Anglii, a to je přesně jedno z historických období, které já v knihách vyhledávám. Rebelky u mě vyhrály na plné čáře a já už se moc těším, až vyjde další díl.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Veeelké zklamání. V souvislosti s o více než 100 let starší Pýchou a předsudkem Rebelkám z Oxfordu chybí zajímavý děj, propracování charakteru postav - a to zvlášť u ústřední dvojice. V porovnání s 50 odstíny šedi, kterým se spíše blíží (jen tam nikdo nikoho nebije- většinou) je to o něco útlejší a změnily se jen kulisy dějství. Plytké, prvoplánové a na dobu, ve které by se mělo odehrávat, pěkně mizerné. Z tématu se dalo vytřískat víc. Dvě hvězdy - jedna za povedenou obálku, druhá za vzbuzené naděje. 100× lepší byly Kroniky prachu - i když bez explicitní postelové složky.
(SPOILER)
Rebelky z Oxfordu byly mou první zkušeností s ženským historickým románem. A nutno podotknout, že ta zkušenost je ještě horší, než jsem kdy předpokládala. Při čtení jsem měla pocit, jako by se autorka rozhodla napsat ženský román s nádechem feminismu jen protože objevila díru na trhu a řekla si, že napíše klasický jednoduchý romantický příběh, k němuž prostě na sílu nalepí náhodné prvky feminismu a v mých očích se jí to ani v nejmenším nepovedlo.
Příběh se odehrává v prostředí první ženské koleje na Oxfordu. Jak krásné téma poskytující spoustu prostoru, kterého ovšem autorka nevyužila. Oxford je zmíněný jen aby se neřeklo, stejně tak sufražetky a celkově fungování žen na univerzitě v 19. století. Akcentován je jak jinak než milostný vztah hlavní hrdinky, která ve všech situacích jedná přinejmenším podivně, rozhodně bych nepředpokládala, že pobrala příliš rozumu, ale autorka nezapomněla několikrát zmínit, že opravdu chytrá je, ovládá latinu a řečtinu a.. Muž, do něhož se zamiluje, je majetnický, nesympatický vévoda. Očekávala jsem, že se v průběhu příběhu odkryjí některé jeho kladné stránky, ale nikoliv, na konci byl ještě horší než na začátku.
Celkově je příběh velmi jednoduchý, prostředí sufražetek je nakonec nastíněno jednou veřejnou demonstrací za práva žen, po níž samozřejmě následuje několikastránkový explicitní popis sexuálního aktu hlavních protagonistů. V celé knize v podstatě upadá studijní morálka hlavní hrdinky ve prospěch nesnesitelného, klasicky přespříliš dominantního muže a ona studentka jen neustále myslí na něj a jeho "velkou mužnost".
Konec příběhu? Naše hlavní "feministka" se za vévodu provdá a odpluje s ním někam na jachtě.
Jeden případ z knihy hovořící snad za vše: Vzala jeho tvář do dlaní. "Ano," zopakovala, "moje odpověď zní ano. Popravdě řečeno jsem neměla daleko k tomu, abych se za tebou připlazila a požádala tě, jestli nemůžu být tvou milenkou, protože i to mi připadalo lepší než život bez tebe."
Vskutku skvostné.
Asi jediné pozitivum knihy je, že se snadno četla a že snad díky této hrůze někdy někdo napíše knihu na obdobné téma lépe.
Štítky knihy
feminismus historické romance sufražetky
Vévoda je darcyovský typ a opět tento koncept funguje. Oproti originálnímu konceptu zde máme milostné scény se vším všudy, jsou ale v celku cudné a zde skutečně rozvíjí děj.
Prostředí viktoriánské Anglie je super. Vystupuje zde i samotná královna. Ta nemá hlavní roli, takže není za největší klaďasku.
Moc se mi líbil obrat mladšího vévodové bratra k lepšímu.
Příběh z prostředí sufražetek jsem četla poprvé, netušila jsem, že jejich boj obsahoval i něco jiného než všeobecně volebni právo. Budu si pořad pamatovat, jak Annabelle krásně usadila jednoho konzervativního starého šlechtice, když ji citoval článek jedné ženy, která napsala, že ženský mozek neumí správně myslet.
Bojím se jedné věci. Hlavní pár mi tu přirost hodně k srdci, ostatní ženské postavy na mě tak moc nezapůsobily. Tudíž nevím jak se mi bude líbit další díl, ve kterém je jiný ústřední pár.