Jak si uvařit vesMÍR

Po prolistování tohohle blábolu jsme to pod rouškou tmy odnesli do popelnice na papír. Ráno jsem šel kolem do práce a leželo to vedle, asi to vyvrhla.
Edit: O dva dny později se popelnice začala pohybovat a vydávat v noci zvuky. Mám podezření , že ji popadl démon.
Edit 2: Na sídlišti se začaly dít divné věci, naproti prý soused zapálil knihovnu.
Edit 3: V průchodu se v noci objevil obchod Gelato magiko. Soused se na mě divně dívá, když venčím psa
Edit 4: Popelnice začala terorizovat sídliště. Z Gelato magiko se kouří a non stop se ozývá ezoterická hudba. V nonstopu na rohu jsem viděl Wima Hofa pit pivo s Babicou. Soused po mě křičel divné věci.
Edit 5: Cestou z práce mě pronásledovala zdemonizovaná popelnice. Zamkl jsem se doma a dobývá se na mě soused s nožem. Křičí, že mám žít tady a teď. Mám strach a podezření, že to on tu knihu vyndal.

dostal som ako darcek, jedna z najhorsich veci aku som kedy na vianoce dostal. a to som v 2020 dostal covid.

Skripta Vesmírné vysoké školy života.

V první řadě pro ujasnění musím poznamenat, že knihu jsem původně neměla v úmyslu komentovat, jelikož se mi toto „dílo“ nepodařilo ani přes veškerou mou snahu dočíst do konce. Navíc jsem opravdu ráda, že nepatřím ke skupince těch, kteří se na knihu těšili už jakou dobu a nebyla jsem tak zklamaná ani jsem nemusela řešit, jestli za nemalou finanční částku, kterou si její tvůrci účtují vůbec něco dostanu. Ale o tom, jaké neskutečné průtahy tvůrci dělali, kolik se kolem toho objevilo různých kauz a jak kniha stejně na poslední chvíli vznikala bych se tady mohla rozepisovat donekonečna.
I přes závazek, že Kamu se svým přítelem na knize intenzivně pracují den, co den pomalu ani nespí nejí a s dílkem se mazlí do posledního detailu pozná každý čtenář na první přečtení, že se jedná o rychlokvašku, kterou by splácal každý, kdo má Word za pár týdnů a ne měsíců. Tolik k samotnému vzniku tohoto vymazleného „díla“.
Když se zaměřím jen a pouze na knihu, a ne na kolotoč, který Kamu ztropila kolem její výroby, máme před sebou slušně vypadající a vzhledově velmi povedenou knížku, která na první pohled čtenáře láká (což ale není práce Kamu co si budeme…). Říká se nesuď knihu podle obalu, ale jelikož kniha stojí za h…. alespoň obal pochválit musím. Ten je totiž NÁDHERNÝ jak pro oči, tak na dotek. No ale tady to končí. Hele já nevím jak vy, ale jelikož já nic nečekala ani se netěšila a věděla jsem, že otevírám brak tak jsem ani vlastně nemohla být zklamaná. Na co jsou ty kartičky jsem tak jako tak nepochopila. Prší se s nimi hrát nedá tak je nějak prostě vypustím jako by tam nebyly i když ano taky vypadají moc hezky. Stejně jako ilustrace v knížce se nacházející. Kdo by ale hledal foto jídel byl by se nahledal. I přes to, že se kniha tváří jako kuchařka, měla to být kuchařka a proboha i název napovídá, že se bude jednat o kuchařku tak to kuchařka ani náhodou není. Těch pár receptů, které Kamu opět nejspíš někde vykradla a fotky do knihy nezahrnula jen pro to, aby jí chudinku zase někdo nemohl „vyhejtovat“, nestojí opět jako zbytek knihy za nic. Vařit se podle toho nedá. A když už to zkusíte v průběhu vaření najednou zjistíte, že vám buď chybí anebo přebývají zásadní ingredience. Proto se ptám, jak si tedy podle Kamu mám ten její blbej vesmír uvařit, když není schopná dát dohromady ani jeden jediný recept?! Takže vážení, kdo čekal kuchařku nebo si podobně jako já myslel že půjde alespoň z větší části o kuchařku je na obrovském omylu. Jinak pokud opravdu někdo chce kuchařku doporučuji Kuchařku pro dceru. Naprosto dokonalá!
Když se mě tedy někdo ptá, o čem je tedy kuchařka, co neobsahuje recepty odpovídám jednoduše, že prostě nevím… zbytek knihy (a že krátká zrovna není) obsahuje většinou bláboly, které měla Kamu zrovna v hlavě. Nebo se jí zrovna objevily na Googlu, jelikož ani zde se nedá tvrdit, že jde zcela o tvorbu autorky. Jelikož přepsat některé pasáže z knihy do vyhledávače zobrazí se vám několik špatně přeložených anglických stránek, které Kamu do puntíku vykradla bez uvedení řádné citace. S autorskými právy si tedy opravdu hlavu nelámala. Stejně jako s gramatikou, stylistikou nebo i jen vzhledem stránek v knize. Text je jedna velká splácanina bez pořádných kapitol, které na sebe ani logicky nenavazují, bez odstavců a o těch překlepech raději ani nemluvím.
Podtrženo sečteno. Není to kuchařka, není to ani skutečná kniha (i můj slohový úkol na základce vypadal lépe), není to nic za co by vám stála ta hromada peněz. Nejde to číst prostě nejde ve většině případech mám pocit, že to ani není česky. Závěr knížky je asi nejvíce úsměvný, jelikož zde se autorka snažila uvést zdroje a podle ní to spočívá ve zkopírování internetových stránek nebo zkomolení jmen autorů skutečných děl. Trochu jsem se rozepsala ale musela jsem ze sebe dostat vše co se mi honilo hlavou, když jsem to četla. Na úplný závěr doufám, že podobně jako u ostatních knížek Kamu se i zde na databázi knih pod tímto „dílem“ objeví komentáře rychle vytvořených falešných uživatelů, které její dílo budou opěvovat a dojemně se nad ním rozjímat. Doufám, že si z té spousty kritiky Kamu něco vezme. I když podle jejích reakcí na sociálních sítích, kde sdílí pouze pozitivní ohlasy a na negativní reakce odpovídá (nebo spíše neodpovídá) omezením komentářů či zablokováním účtů, se do budoucna nějaké sebereflexe z její strany asi jen těžko dočkáme.