Jak chovat muže aneb Manuál pro otrlé

04.01.2021

Oproti knize o hubnutí jsem se zas tolik nezasmála.
Jak sama autorka píše pro zkušené chovatelky je to jen opakování již známých věcí.
Jinak 3.den v roce, 3.kniha a 3.výzva bez plánování.
Nějak se mi to daří, že se všechny knihy vejdou do nějakého tématu aniž bych to plánovala.

02.04.2020

Může vést místy k zamyšlení nebo pohledu z druhé strany (na něco jsem se přímo tázala partnera), ale nic speciálního bych v této knize nehledala - takové zaryté názory jak to prostě je, a můžeme se stavět na hlavu a jinak to nebude (což už dnes určitě u některých neplatí). Některé pasáže jsou velmi vtipné, nad jinými mi rozum stál. Já osobně bych od muže/partnera chtěla více, a díky bohu že i více mám.

05.03.2020

Paní Kovářovou prostě žeru. Pokaždé, když má na Neviditelném psu článek, těším se, že mě čeká příjemná cesta do práce. Je to pro mě dočasný návrat do normálního srozumitelného světa, kdy muž je muž a žena je žena, mužství není potřeba vymýtit, ale naučit se s ním žít a třeba z toho mít i radost. Paní Kovářová se prostě odmítá podvolit současnému tlaku na permanentní lež (eufemisticky nazývanou korektností), odvážně trvá na nazývání věcí pravými jmény a na tom, že svět, tak jak jsme ho znali, je v pořádku. Tak to je i v téhle knížce (mimochodem nádherně provedené). Doporučuju ji všem dámám, které chtějí mít doma klid a případně i něco navíc. Muži sice klid doma mít chtějí, po ničem jiném tolik netouží, ale i oni v knížce něco najdou. Možná sami sebe, určitě ale spoustu chytrého humoru.

03.12.2019

Trochu zastaralým způsobem napsaná kniha, která není ničím jiným, než shrnutím frázi. Ano, občas jsem se zasmála, ale čekala jsem od knihy mnohem víc. Četla jsem od autorky Oko za oko a to se mi libilo.

01.12.2019

Jako pokus o vtip to nebylo vůbec špatné.
Ale nejspíš proto, že ženy mívají spíš negativní zkušenosti, co se týče chovu, kniha mě štvala, protože si dělá srandu z věcí, které by normální ženská prostě přijímat neměla.

Chlapci a jejich neschopné matky, které je nenaučily, jak si uvařit a nandat jídlo, zašít ponožky a umýt po sobě pruh špíny ve vaně, a nejen to, (pokrevně blízcí muži v mé rodině tohle umí, proto to považuji za samozřejmost), se musí tetelit blahem.
Já bych tyhle věci pro nikoho nedělala aneb "buď to umíš, jsi schopen se to naučit, nebo vypadni."

Nedočetla jsem, ještě že tak.

20.09.2019

Knížku jsem koupila a přečetla několikrát. Pobavila mě a také mnohé odhalila. Rozhodně je velmi cenná a má v sobě odžitou moudrost. Je to skutečně pro otrlé a iluzí a očekávání zbavené ženy, které si přesto zachovali lásku k mužům. Nechápu proč to někdo tak shazuje. Můj muž reaguje velmi pozitivně, když dodržuji doporučení a mě to pomohlo překonat přehnaná očekávání a tendenci k výčitkám. Přesložitělé, esoterické a jiné akce mám už dávno za sebou a ve svých 40 letech dozrávám k jednoduchosti v knize velmi mile a vtipně předané. Za mě vřele doporučuji.

09.08.2019

Knížku jsem koupila a evidentně jsem měla velká očekávání. Některé pasáže mě rozesmály, nicméně k dočtení jsem se musela trochu nutit. Neřekla bych, že přečtení je ztráta času, jen nečekejte, že přečtěte jedním dechem a se stálým úsměvem.

23.06.2019

Na rozdíl od přispěvatelky, která si udělala názor na knihu po prolistování v knihkupectví a její nenávistné a urážlivé hodnocení dle mého názoru na databázi vůbec nepatří (databázi považuji za ostrůvek kultivovanosti), jsem knihu přečetla. Uznávám, že vyjadřování autorky poznamenané její profesí je poměrně komplikované. Právničina podobně jako matematika dbá na přesné formulace. Já s tím problém nemám a některé vtipné postřehy nás doma opravdu rozesmály.

...neztrácejte čas...

Ženy jsou ženy.Muži jsou muži.Takhle objevné zjištění jsem tedy nečekal a vůbec teď netuším,jestli to přežiju.ODPAD!

Vše podstatné, co chtěla autorka sdělit, by se vešlo do brožury o deseti stranách, která by stejně byla dobrá akorát tak na to, abychom nad ní škrábali brambory a pak to všechno letělo do odpadu. Opakování už řečeného v několika kapitolách je nejmenší problém celé knihy. Tím hlavním je přízemnost, manipulativní shazování jiných názorů a přístupů a ohromné zjednodušování, které je zabalené v rádoby vědeckém popisu (který je sice nadsázkou, ale to nic nemění na tom, že jde o zavádějící a nijak extra vtipný způsob, jak napsat knihu o ničem, od které čekáme jen slušné prodeje). Předpokládám, že tenhle typ knih budou konzumovat převážně vrstevníci autorky a starší, nezdá se mi, že by v mladé generaci rezonovaly názory typu "muž má vždycky pravdu/muž se musí jen chválit, nikdy kritizovat" atd. Zajímalo by mě, proč se pořád tyhle příručky vydávají, a ještě více to, proč je někdo kupuje, pokud tedy není známým autorky, a tudíž to má tak trochu povinně.