Já jsem Čína
Xiaolu Guo
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/261954/mid_ja-jsem-cina-Myb-261954.jpg
4
44
14
V bytě nad hlučným tržištěm v severním Londýně se mladá překladatelka Iona Kirkpatricková pouští do překladu čínského dopisu: Nejdražší Mu, slunce tu neúprosně praží. Svinská nebeská výheň. Připadám si prázdný a obnažený. V duši nemám mimo Tvé podoby zhola nic. Píšu Ti z místa, které Ti zatím nemohu prozradit…V detenčním centru v Doveru čeká vyhoštěný čínský hudebník na svůj osud. Jeho pekingská přítelkyně Mu se ho zoufale snaží najít a posílá do Londýna jeden dopis za druhým. Naposledy byli spolu na bouřlivém rockovém koncertu, kde Ťien kraloval pódiu. Jenže pak dovnitř vtrhla policie a odvlekla ho kdoví kam. Ionu jejich složitý příběh plný lásky fascinuje a rozhodne se milence svést zpět k sobě, jenže čas jí utíká pod rukama...... celý text
Přidat komentář
Tuto knihu jsem si nepůjčila kvůli ČV, ale hodí se tam na téma - dopis. Poslední dobou jsem se nějak zaměřila na knihy o Číně nebo od čínských autorů, nějak mě to chytlo. Stručně bych k tomu řekla - jiný kraj, jiný mrav a jsem ráda, že žiji, tam kde žiji a v jaké době.
Kniha se mi hodila do letošní výzvy a příběh lásky osudově ovlivněné politikou, předsudky a odloučením mě zaujal. Líbilo se mi prolínání osudů hlavních postav a překladatelky jejich dopisů a deníků.
Od knihy jsem čekala trochu něco jiného...
Jsem z toho zklamaná...
Kniha mě spíš nebavila...
Knihu jsem si koupila náhodou ve slevách před cestou vlakem, a litovala jsem, že trasa Praha -Opava není delší. Příběh mě zaujal, připomněl nedávnou minulost Číny, o které se téměř nemluví. Nejsem fanda psaní napřeskáčku a prolínání čaových rovin, ale tady mi to nevadilo, k příběhu to sedělo, bylo to svým způsobem napínavé.
Pěkné čtení, zajímavá kniha, navíc se hodí do výzvy.
Knihu jsem koupila ve slevě za pár kaček a abych byla upřímná, moc jsem od ní nečekala. Proto mě překvapilo, jak moc mě nadchla. Sice jsem podle anotace čekala trochu něco jiného, ale i přesto se mi dostalo skvěle napsaného a promyšleného příběhu. Autorčin styl psaní se mi trefil do noty a já doslova hltala stránku za stránkou - tak moc mě vztah Ťiena a Mu zaujal. Nádherný příběh. Určitě si ho přečtu ještě jednou. 5/5
Musím říct, že jsem trochu zklamaná. Ač šlo o zajímavou myšlenku, příběh mě úplně nechytil.Čekala jsem, že se dozvím víc o Číně. Zklamal mě i styl psaní.
Knížka o čínské společnosti - historii, současnosti, ideologii a především o lidech, kteří v Číně žijí - mě velmi zaujala. Když jsem navíc zjistila, že jednou z postav je skotská (britská) překladatelka z čínštiny, lákala mě ještě daleko víc. Ale přiznám se, že mě čekalo mírné zklamání.
Příběh jako takový, i když podaný roztříštěnou formou, bez jednotné časové linie, mi připadal zajímavý a velmi lidský. Pocity (charaktery) některých postav - umírající otec, oddaná matka, zapálený funkcionář - nejsou vázány specificky na čínské prostředí a jsou srozumitelné pro každého. Ťien a Mu, jejich životní peripetie, které naopak právě v Číně mohly, nebo spíš musely, být takové. Ťien, člověk pekingský.
Velmi zajímavé mi připadaly i letmé zmínky o čínštině, o významu znaků či jmen. Vůbec jsem netušila, že čínština nerozlišuje slovesný čas, takže "někdy může být složité určit správný význam věty"; nedovedu si představit češtinu bez základní trojice slovesných časů! Jméno Mu - strom. A skvělé byly citáty na úvod každé z devíti částí, ty jsem si opravdu užívala.
Ačkoliv Iona se trápí a každou větu svého překladu cizeluje jako zlatník šperk, Lucie Křesťanová si zřejmě tolik práce nedala. Několikrát jsem se přistihla, že mi některé formulace připadají neobratné, ne-li přímo chybné. Uznávám, že běžné překlepy typu přehození či nadbytku písmen (rozslišuje, Donver, Beauvoar, angriogram), skloňování zájmena já či ona, 4.pád podst. jména podle vzoru pán, to vše lze připsat na vrub odfláknuté (případně žádné) korektuře. Totéž se ale nedá říci třeba o slovním spojení . . . jak se pH rozpouští (s.200).
Škoda, ta spousta chyb mi při četbě hodně vadila. Ale přesto knížku doporučuju, i kdyby jen kvůli těmto větám na s.248 (změna zájmena je moje práce):
"Hněteme hlínu a děláme z ní nádoby, jen jejich prázdnota je činí upotřebitelnými. Prolamujeme do zdí dveře a okna, aby vznikl dům; jen jeho prázdnota činí dům upotřebitelným. Proto: jsoucí je užitečné, ale jen nejsoucí je činí upotřebitelným."
Lao´c, filozof, 604 - 531 před Kristem
Když jsem si na samotném začátku tohoto roku projela seznam kritérií na Čtenářskou výzvu 2019, bod 9 - "Kniha, která má na Databázi knih v době čtení méně než 10 komentářů" ve mně vyvolal jistou beznaděj. Říkala jsem si, co za blbost si budu muset přečíst, abych toto kritérium splnila. Naštěstí mi knihkupectví Dobrovský nabídlo tuto knihu při jedné z jejich akcí 1+1 a já nadšeně zjistila, že odpovídá požadavkům bodu 9.
Příběh byl fascinující! Bylo vzrušující odhalovat s každým novým dopisem - ať už od Ťiena, nebo Mu - více o Ťienově životě. Jsem toho názoru, že právě ta tajemství, která zahalovala hudebníkův život, mě přinutila číst dál a každý den o trochu víc. Právě díky nim se mi příběh nejevil jako nudný a ke konci jsem už takřka visela na každém řádku. A jakmile jsem se dozvěděla poslední potřebné informace o Ťienově tragickém životě, nedokázala jsem popadnout dech.
Krom toho není nad to si touto formou Čínu přiblížit - v rychlosti naškrábané výpisky při semináři z dějepisu na to nestačí.
Samotná forma, kterou nám byla Ťienova minulost - vlastně celkový jeho životní příběh -, byla různorodá. Na začátku příběhu jsme získávali informace hlavně díky překladatelce Ioně, ale pak se nám naskytla ta příležitost i nahlédnout do hlavy samotného Ťiena. Ačkoliv je přímým zdrojem informací, jeho pohled mě začal po pár kapitolách otravovat. Nesouhlasila jsem s některými jeho názory, vlastně se mi nelíbil ani jako člověk, ale hlavně mě na jeho částech deptala ta všudypřítomná atmosféra beznaděje. Ano - po tom všem, co se Ťienovi stalo byla pochopitelná, ale v kombinaci s jeho povahou mi zkrátka lezla na nervy.
Od čtení mě často rozptylovaly překlepy - byly na každé stránce, byly hloupé a já rychle začala přemýšlet, jestli náhodou korektura neprobíhala ve tři ráno s vypitou láhví rumu na stole. Snad to jediné se mi na knize nelíbilo.
Jsem ráda, že jsem si tuto knihu přečetla, krásně popsaný životní příběh a kolik takových je, aniž bychom je kdy poznali. Je to děsná země plná děsných příběhů.
Silný příběh vyprávěný nekonvenčním způsobem. Ale právě ten styl vyprávění jakoby mi nedovoloval se do knihy patřičně začíst. Na přeskáčku místem i časem je příběh vyprávěný prostřednictvím úryvků z deníků, dopisů i přímým vyprávěním ústředních postav. Nakonec se z toho všeho vyloupne opravdu jedinečný příběh, ale pro mě prostě postrádal ten pravý čtenářský zážitek, kdy se do knihy ponořím a doslova hltám každou stránku. I přes to všechno se jedná o zajímavé čtení o osudu jak hlavních postav, tak i o současnosti a nedávné historii Číny.
Wow. Opravdu hodně dobrá kniha. Přesto jsem měla pár míst, kde jsem knihu musela odložit a chvíli číst jinou. Jinak mě kniha opravdu dostala. Určitě doporučuji si přečíst, obzvlášť pokud se zajímáte o Čínu.
Skvělý výlet do současné Číny. Čtivé, zajímavé, má spád a až do konce se příběh proměňuje.
Kniha se silným příběhem. Člověk si při čtení říká, že jeho život je jako v bavlnce a přitom se pořád rouháme a pořád je nám něco málo...
Já jsem Čína
Neskutečný a náročný příběh složený z deníkových zápisů a z napsaných dopisů. Absolutně perfektně napsaná kniha, kterou se vám nechce odkládat. Je tak opravdová a surová jako samotná Čína !