Hvězdní pavouci
Otomar Dvořák
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472610/bmid_hvezdni-pavouci-BBY-472610.jpg
4
12
12
Částečně autobiografický příběh, který zachycuje padesátá a šedesátá léta dvacátého století. Posedlost hlubinami kosmu poznamená otce i syna, život ve staré vile se zdivočelým parkem a tajemným rybníkem nedaleko znárodněné továrny se pohybuje mezi dramatem a absurdní groteskou. Otcův sen o postavení hvězdárny s kopií největšího dalekohledu světa se občas blíží svému naplnění, aby byl vzápětí nečekanými zvraty doby znemožněn. Jeho syn Tomáš prožívá svá dobrodružství, svá první hoře a první závratné, i když zmarněné lásky. Zahrada Eden, tajemný had měďák na ostrůvku v rybníce, přízračný pavouk, který svými sítěmi spoutává nejen hvězdy, ale i lidské osudy, drogový sen květinových dětí a kruté vystřízlivěni po ruské okupaci v srpnu 1968, první pípající „pomeranč s anténami“ v kosmu a první stopa lidské nohy na Měsíci – to jsou mezníky barvitých osudů několika hrdinů. Román nabízí pohled na kus české historie z nečekaného a zvláštního úhlu.... celý text
Přidat komentář
Knížky Otomara Dvořáka mám opravdu ráda. Začínala jsem těmi záhodologickými, posunula se k historickým románům (v traileru na trilogii o královně Žofii si zahrála hlavní roli :-) ). Zatím asi největší bombou je Vřeteno osudu, těsně následované Srdcem v kleci. Ale příběhy, v nichž se nechal Otomar inspirovat osudem vlastní rodiny, se mi také velice líbí... Mou topkou je krásně magický Maxmilián. Něco z jeho kouzla a magie, byť silně rozředěné socialistickým realismem (nebo realitou???), je i v Pavoucích. Je to krásná knížka, po jejímž přečtení mi tekly slzy. Štábní strážmistr je v tomto ohledu možná ještě silnější, nebo - chcete-li hnusnější... Svědectví o lidech, kteří žili, jak nejlépe uměli, a co z toho posléze pošlo???
Nejnovější román pana Dvořáka nese autobiografické prvky a vztahuje se k místům, která i mně jsou velmi blízká. To už samo o sobě musím vysoce ocenit. Se čtivým stylem pana Dvořáka, jehož doménou jsou hlavně různé záhady, jsem se seznámila už v jeho předchozích knihách a nemůžu je než doporučit. Z románové oblasti je to hlavně opravdu skvělý román o K. J. Erbenovi. Knihy o záhadách a zajímavých místech se vztahují k různým končinám naší republiky, ale primárně jsou to opět autorovy rodné Střední Čechy a Praha. Rozhodně je z čeho vybírat.
Otomara Dvořáka mám zaškatulkovaného jako záhadologa a jelikož se mi jeho psaný projev velmi líbil, byl jsem zvědavý, jak se vypořádal s románem. A vypořádal se s ním fantasticky. Kniha je převážně o klučičím světě, ale najde se v ní i dost místa na ten holčičí, ale i mužský a ženský. S hlavním hrdinou prožijeme dětství a dospívání v 50. až 60. letech 20. století. Kniha je o životě, starostech a touhách obyčejných lidí a také o fenoménech a problémech tohoto období. Na velmi zdařilém obalu je šest hvězd, já dávám knize pět, protože víc jich dát nemohu. Teď už vím, že Otomar Dvořák je autorem 111 knih, z nichž si určitě ještě nějaké přečtu.
Citace: "Nojo, v novinách," ušklíbl se Mariin otec, "tam se psává ledacos. Ještě nedávno noviny psaly, že Hitler vítězí na všech frontách!"
Štítky knihy
dospívání 50. léta 20. století 60. léta 20. století rok 1968 autobiografické prvky květinové děti cesty na Měsíc kosmologie (vznik, vývoj, zánik vesmíru) historické romány české romány
Autorovy další knížky
| 1999 |  Utajené dějiny Čech 1. |
| 2015 | Vřeteno osudu |
| 2007 | Hořící lilie |
| 2008 | Skrytá česká historie |
| 2009 |  Utajené dějiny Čech: od pravěku do roku 1945 |
Krásný,krásný a ještě jednou krásný.
Přesně takové čtení mám nejraději.