Hovory na útěku
Bertolt Brecht
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/163239/bmid_hovory-na-uteku-3aw-163239.jpg
4
3
2
Roku 1940 se podařilo emigrantovi Bertoltu Brechotvi nalézt asyl ve Finsku. Měl za sebou už Dánsko a Finsko, týden poté, co Hitler přepadl Skandinávii dorazil do Helsinek, kde pobyl 13 měsíců. – V neútulné hospodě helsinského nádraží se čas od času scházejí dva emigranti, jejichž rozhovory zapsal Brecht v naší knížce, která vyšla až léta po jeho smrti roku 1961. Fyzik Ziffel a dělník Kalle proberou ve svých rozpravách – trochu švejkovských – všechno od války a hrdinství přes Hegla a humor až po lásku k bližnímu svému a pornografii. Představují svým způsobem dva příznačné německé osudy let třicátých a čtyřicátých, ale v knížce nejde především o obraz doby, ani o psychologicko-společenské studie. Její půvab i smysl je v jiskření nespoutaného, pronikavého intelektu, v radosti z přemýšlení samého, jež nezná tabu ani hranic. Nelze říci, že bychom právě toho měli u nás nadbytek.... celý text
Divadelní hry Historie
Vydáno: 1964 , Mladá frontaOriginální název:
Flüchtlingsgespräche , 1961
více info...
Přidat komentář
Číšnice přijala ústřižek na chleba, Tentononc přepadl Řecko, Roosevelt se vydal na předvolební agitaci, Churchill a ryby čekali na invazi, Jakpaksemuříká poslal vojsko do Rumunska, Sovětský svaz pořád mlčel a já za parného letního dne dočetla tuto útlou, myšlenkově vydatnou a stále aktuální knížečku. Každý šel svou cestou, půjdu tedy i já.
Štítky knihy
nacismus Finsko komunismus vystěhovalci, emigranti emigrace dialog
Autorovy další knížky
| 2009 |  Matka Kuráž a její děti |
| 2012 | Žebrácká opera |
| 1935 | Třígrošový román |
| 1958 |  Strach a bída Třetí říše |
| 2010 | Život Galileiho |
Kniha Hovory na útěku je v
| Přečtených | 6x |
| Knihotéce | 5x |
| Chystám se číst | 3x |
| Chci si koupit | 1x |
Dva němečtí emigranti, komunistický dělník Kalle a fyzik Zitte, se v prvních letech druhé světové války sejdou v nádražní hospodě v Helsinkách. Jejich dialog je obsahem Brechtových „Flüchtlingsgespräche“, hovorů utečenců.
Těžko říct, proč jsem po téhle knížečce vlastně sáhla. Protože neuškodí přečíst si občas i nějakého komunistu? Protože byla krátká? Protože respektuji Brechta jako umělce (i když ne jako člověka)? Tak jako tak jsou Hovory opravdu dobře napsané: s humorem, inteligentně, nenuceně. Hezky modelují oba diskusní partnery – a závěr, kdy si hrdinové připijí na socialismus, mi připadal realistický a působivý. Je to tragikomedie plná hříček, paradoxů, ironie a historek: o Marxovi, o dětství, vlastenectví, Hegelovi a humoru. Stalinistická literatura má celkem štěstí, že ulovila Brechta.
Jistě, člověk se tu dočte, že za válku můžou zlí kapitalisté a že jediná nesvoboda komunistického člověka spočívá v tom, že se už nesmí nechat vykořisťovat. (No jasně! :D) Ale zaujal mě autorův popis Velké hospodářské krize: ekonomie podle něj selhala, jelikož nedokázala vysvětlit její příčiny, a proto se pak dostali k moci fašističtí korporativisté, odhodlaní „prostě už k hospodářským věcem nepřihlížet“ – nebo je minimálně o dost zjednodušit, dodala bych já.