Hotel u jezera

09.01.2022

Takový jako o ničem.

13.11.2020

přišlo mi to jako spíše psychologický rozbor hlavní hrdinky, ale třeba to bude jen tím, že nejsem na tu "starší" mluvu, bylo tam hodně popisných pasáží

13.11.2019

Těžké ke čtení. Působila na mne chaoticky.

01.11.2019

Knížku jsem si vybrala jen kvůli čtenářské výzvě. Výhoda pro mě, že nemá moc stran. Jistě se najdou čtenáři, co knihu ocení. Já bohužel spadám do té druhé kategorie.

11.07.2019

Přiznám se, že nevím, jak mám hodnotit.
Kniha se mi líbila, ale četla se docela těžce.
Trochu jsem se ztrácela v období v jakém se odehrává. Postavy se nechovají jako v 80.letech 20. století, spíše jako na začátku 20. století. Nemyslím si, že to, co se stalo je důvod exilu, ať už žije kdekoli. Prostě mi to nedávalo smysl.
Ale na druhou stranu mi bavilo líčení postav a neustále přemýšlení, jestli se mi postavy líbí anebo mi jsou protivné. Také popisy přírody byly pěkné, úplně jsem to jezero pod mlhou viděla.
Musím souhlasit s hodnocením Jakuba2199. Nemyslím si, že je to tak hrozná kniha, aby si zasloužila hodnocení odpad, i když nad 4* taky váhám asi se přikloním pouze ke 3*.

To je taková nuda, že to ani nedočtu!

Knihu jsem četla jen kvůli Výzvě 2019, ale mohla jsem si najít pro danou kategorii něco jiného. Za mne to bylo utahané, bez děje, nelíbila se mi ani hrdinka, ani zpracování příběhu (byl tam vůbec nějaký?).
Dočetla jsem se sebezapřením, jen abych měla splněno.

10.02.2019

Prapodivná knížečka. V rodné domovině ověnčena literárními cenami, u nás prakticky neznámá. Těžko říci, co je důvodem, tak propastného rozdílu. Že by to bylo pouze rozpoložení čtenářů se mi věřit nechce. Myslím, že na vině by mohla být čtenářská očekávání. Kniha se na první dojem jeví jako kniha romantická, skoro se ostýchám použít výraz červená knihovna nebo harlekýn, ale české zdroje mě k tomuto závěru sváděly. Ovšem jaká chyba. Kniha má dozajista jisté romantické motivy, ale mají tak blízko k "ženskému románu" jako Odyssea k cestopisu. Milostný život protagonistky je zde pouze pozadím k odhalení jejího nitra. Způsob jakým autorka popisovala hosty hotelu mi velice připomnělo popis života boháčů z Velkého Gatsbyho, trocha pohrdání, trocha lítosti, trocha výsměchu. Hlavní postava je v knize často připodobňována k Virginii Woolfové a přestože mělo jít o povrchní přirovnání postav, je v knize něco z odkazu Virginie Woolfové cítit. Určité autobiografické rysy hlavní postavy dávají tušit autorčin pohled, ženy, která je příliš zralá na to aby byla naivní, ale příliš mladá na to aby byla rezignovaně racionalistická. Žena, která je inteligentní, ale cítí to spíše jako okov než jako křídla svobody. Překladatelka přirovnávala autorčin styl - romantický ale bez přikrášlování k Jane Austenové. Musím se přiznat, že jsem byl knihou zaskočen, působila jako vhled do duše vyzrálé ženy a rozhodně podaná velice poutavým způsobem. Hraničícím mezi humorem-satirou-patosem. Po hříchu nedoceněná kniha.