Hodiny v Paříži
Alex George
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/472109/bmid_hodiny-v-parizi-OSk-472109.jpg
4
32
17
Jeden den ve Městě světel. Jeden den hledání ztraceného času. Meziválečná Paříž je tavicím kotlem geniality, překypujícím výtvarníky, spisovateli i hudebníky. Ve městě plném umělců ale žijí hlavně obyčejní lidé. Mezi nimi Camille, Souren, Guillaume a Jean-Paul - čtyři ztracené duše, které ve svém životě něco postrádají… a které v jediný den roku 1927 svedou dohromady jejich neobyčejné životní cesty.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , MetaforaOriginální název:
The Paris Hours , 2020
více info...
Přidat komentář
Hodiny v Paříži pro mě byly krásným, i když bolestivým čtením. Neznamená to ovšem, že by se mi příběh nelíbil. Naopak.
Máme zde čtyři postavy - Camille, Guillauma, Jean - Paula a Sourena. Guillaume se touží stát umělcem, Souren denně baví děti svým netradičním loutkovým představením, Camille je pokojská a vede spořádaný rodinný život, Jean - Paul je novinářem. Ačkoli se zdá, že rozdílnější už nemohou být, opak je pravdou. Spojuje je hluboký zármutek, který pramení z jejich minulosti a nedokáží ho odložit. Aniž by to tušili, jejich životy se na jednom jediném místě na okamžik neviditelně protnou...
Knížka se mi moc líbila, i když smutek a mnohdy i utrpení hlavních hrdinů pro mě byly doslova hmatatelné. Jejich protipólem je atmosféra meziválečné Paříže se všemi svými krámky, pekárnami, bary a obchůdky s knihami či uměním. I se způsobem zakončení jsem byla moc spokojená. Hodnotím 4*/5*, doporučuji
Knížka Hodiny v Paříži byla pěkně napsaná,ale začátek byl trošku matoucí(aspon pro mě),protože bylo tam moc postav,ale pak jsem se zorientovala,a příběh všech čtyř osob byl krásný.Byly jsme u všech čtyř postav v minulosti ale i přítomnosti a nakonec se všechny se střetli,i když se neznali.Knížka byla pěkná oddechovka,ale dávám 5 hvězdiček kvuli příběhu.
Začátek knihy mě moc nebavil, jelikož jsem se musela zorientovat v postavách a jejich příběhu. Když jsem začala rozumět o čem jejich příběh asi bude, tak jsem si začala knihu užívat a moc mě bavila. V knize je opravdu hodně jmen, chce to pozornost a nejspíše knihu ani neodkládat, jinak byste se do příběhů mohli zamotat.
Moc pěkně propletené příběhy čtyř osob se zabíháním do jejich minulosti. Třešinkou navíc bylo setkání s několika slavnými osobnostmi té doby.
Máte rádi filmy Woodyho Allena? Pak zbystřete!
HODINY V PAŘÍŽI mi od první strany připomínaly film Do Říma s láskou a také tak trochu knihu Nesmrtelnost od Milana Kundery.
Kniha obsahuje celkem čtyři příběhy, které pojí jediné, odehrávají se během jednoho dne v Paříži. Abyste si dokázali knihu užít, je velmi důležité si tyto čtyři příběhy co nejdříve zařadit, protože se střídají a někdy je těžké se zorientovat.
Jean-Paul - novinář, který se velmi zajímá o americké přistěhovalce a rád by se do Ameriky někdy vydal, v Paříži ho však drží vzpomínky na minulost.
Camille - byvalá komorná slavného spisovatele, která se snaží zachránit ne jedno tajemství.
Guillaume - malíř, kterému se bohužel nedaří prorazit a zaplete se s lichváři.
Souren - loutkář, který se do Francie přistěhoval během války, ani po 10 let se však v Paříži necítí doma.
Zařazení postav bylo pro mne o to složitější, že nejsem zvyklá na francouzská jména, názvy ulic a čtvrtí, takže v tomto jsem bohužel velmi plavala. Nicméně ve chvíli, kdy jsem si dokázala jednotlivé příběhy zařadit k 4 hlavním postavám, začala jsem si knihu užívat.
Knihu bych doporučila čtenářům, kteří nehledají úplně oddechovku. Hodiny v Paříži jsou zajímavým společenským a tak trochu historickým románem, který vás ne jednou přivede k zamyšlení.
HODNOCENÍ: 65 %
Aaaaach tak tady jsem dostala přesně to, co jsem chtěla. Taková spíš melancholická pocitovka hraná na atmosféru, skvěle vykreslenou atmosféru mimochodem! A konec, ve kterém se ty všechny linky, cestičky a osudy těch postav protnou...manifique!!!!
Po pár prvních stranách jsem myslela, že se nezačtu, ale pak to šlo samo, zapadlo to všechno do sebe jako dílky puzzle. Nádherný příběh několika lidí.
Hodiny v Paříži je pro mě tak trošku zvláštní příběh, nezvyklý, nevšední a originální. Na začátku čtení jsem se musela obrnit kapkou trpělivosti, ale po seznámení se čtyřmi hlavními hrdiny se mi příběh zalíbil. Autor děj situoval do Paříže roku 1927, a to do jednoho dne, ale s hrdiny příběhu se čtenář vrací i do jejich minulosti. Bez ní by nebyla žádná přítomnost.
Ocenila jsem setkání s některými umělci té doby - s Ernestem Hemingwayem, Marcelem Proustem či Josephine Bakerovou. Možná kniha není pro každého, ale i tak je skvělá, je prosycená neopakovatelnou atmosférou Paříže a nevšedními osudy.
Moc hezká knížka, ve které se prolínají osudy čtyř lidí. Autorovi se neuvěřitelným způsobem podařilo zachytit atmosféru Paříže a radost ze života. Román se mi opravdu moc líbil :-) Nejvíc mě zajímal Marcel Proust, o lince s Camille bych si klidně přečetla víc...
Poetické a zajímavé vyprávění, ve kterém se prolíná několik lidských osudů na pozadí meziválečné Paříže, jsem přečetla s chutí. Nejvíc mě zaujaly pasáže věnované Marcelu Proustovi a také věrohodně vylíčená atmosféra tohoto města, ve kterém je stále co objevovat. Ke konci jsem už trochu cítila, že autorovi "dochází dech", a to velké slibované dramatické zakončení se jaksi nekonalo. Proto dávám o hvězdičku méně, ale jinak mohu doporučit jako příjemné oddechové čtení.
Nutně se potřebuji jet znovu podívat do Paříže, byla jsem tam, ale nyní se na ní chci dívat tak, jak jsem jí četla od Alexa George. Prvních pár stran jsem byla trošku zmatená, nevěděla jsem jak se ke knize postavit, ale to brzy přešlo. Byla to neuvěřitelné nádherná procházka Paříží 30.let. Po prvních stránkách jsem si uvědomila, že tahle knížka si zaslouží více času, opravdu s postavami chodit ulicemi a soustředit se na příběhy toho jednoho dne a každého člověka, který se v ní objeví. Nečetla jsem ji v MHD a v hluku, ale doma v křesle nebo po parcích, tam si to zasloužila nejvíce. Postavy jsou nádherně vykreslené, autorovi stačí pár vět, aby jste se dostali do jejich pocitů, vzpomínek, viděli svět alespoň chvilinku jejich očima, postupné odkrývání osudů rozšiřuje zorničky a dráždí vaši představivost. Byl to nádherný výlet, rozhodně sáhnu po dalších autorových knihách.
Je možné milovat město, i když jste ho ještě nikdy osobně nenavštívili? Je to možné, protože já miluju Paříž, přestože jsem ji na vlastní oči neviděla. Znám ji jen z vyprávění, fotek, videí a z knih. Hodiny v Paříži mě zaujaly názvem i anotací. Tím, že jsem se do ní pustila, jsem ale udělala velkou chybu.
Jediné, co se mi na celém příběhu líbilo, byly krátké kapitoly, díky kterým jsem ji měla rychle přečtenou. To je jediné plus. Jinak jsem se ale do knihy nedokázala ponořit. I když jsem se vážně snažila, tak se mi po celou dobu čtení pletly postavy. Měla jsem v tom opravdu velký zmatek, který už (doufám) dlouho v žádné další knize nezažiju.
Jeden den, který jsem se čtyřmi hlavními hrdiny strávila v meziválečné Paříži mi vůbec nesedl. Byla to náročná četba, ale věřím, že si své čtenáře najde.
Anotace mi v podstatě nic moc neprozradila, takže jsem byla velice překvapená, jakým směrem se příběh ubírá. Už jenom samotný fakt, že se v podstatě odehrává během jednoho dne, je velice zajímavé a netradiční, obzvláště když zde máme takové množství postav. Faktem je, že jsem si musela docela dlouho zvykat na styl psaní autora, nemohu říci, že by mi vysloveně sedl. Než jsem se příběhu poddala, přišel mi takový roztříštěný, chaotický a neucelený, naštěstí si to po nějaké době sedlo. Co musím naopak vyzdvihnout a chválit, tak to je celková atmosféra meziválečné Paříže, která zde byla velice dobře zachycena. Vůbec se nedivím, že se zde usídlilo, žilo a tvořilo tolik umělců ze všech možných oborů, já být na jejich místě, tak tam chci žít taky. Pokud máte chuť na velice originální příběh s nezaměnitelnou a neopakovatelnou atmosférou charismatické a tajemné Paříže, tak se do HODIN V PAŘÍŽI směle pusťte.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky
Čtyři osudy, jeden den, Paříž, rok 1927.
Od začátku mi vadilo velké množství postav (vedlejších). Navíc můj problém byl také to, že jsem celou dobu moc nerozuměla příběhu :(. Bylo to takové neucelené…
Přesto měla kniha hezké klady - obálka, krátké kapitoly (přidávaly na čtivosti), vykreslení dobové Paříže, skoky do válečné minulosti, konec knihy.
Paříž - s těmi slavnými se tu potkáváme prostřednictvím příběhů obyčejných lidí. Čtyři protagonisté, čtyři různé životy. Každý má svou vlastní cestu a přesto se občas jejich cesty zcela náhodně prolnou. Mně z počátku trochu vadila ta velká roztříštěnost, chvíli mi trvalo než jednotlivé střípky začaly tvořit obraz.
Na tuhle knihu jsem se moc těšila, nebudu se tajit tím, že mě nalákala krásná obálka a to, že se příběh odehrává v romantické Paříži po první světové válce. Miluji Paříž a vyhledávám příběhy, které se v Paříži odehrávají. Z této doby ani od autora jsem ještě nic nečetla, ale zjistila jsem si, že autor už toho napsal více a jeho knihy jsou hodnoceny vesměs pozitivně.
Camille, Souren, Guillaum a Jean-Paul - Každá z těchto postav, nám v knize popíše svůj průběh jednoho prožitého dne v Paříži, kdy každý má svůj originální příběh. Kapitoly jsou krátké, takže se nám hezky postavy střídají, a my máme možnost se všemi zvlášť seznámit, a jak to tak v těchto knihách bývá, příběh se na konci jejich cesty zkříží.
Každá postava dostane svůj prostor, který je využit do posledního písmenka.
Děj knihy se odehrává v jeden den, a mě se knihu podařilo přečíst taky za jeden den.
Kniha asi nebude pro každého, ale kdo má rád romány z této doby bude nadšený! Já jsem si užívala každou stránku a s klidným svědomím mohu jen doporučit. Je to zase trochu jiné čtení, tak proč trochu nevystoupit ze své komfortní zóny. Určitě se na ni mrkněte, stojí za to!
Hodiny v PařížiKniha Hodiny v Paříži je v
| Přečtených | 35x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 62x |
| Chystám se číst | 39x |
| Chci si koupit | 5x |
Bohémská Paříž - v kontrastu se životy prostých lidí ....
Armén Souren, malíř Guillaume, novinář Jean Paul a Camille - každý z nich má své malé drama ....
Do děje zasáhnou postřehy ze života umělců - hudba Maurice Ravela, tanec Josephiny Baker , spisovatel Ernest Hemingway či Marcel Proust - a jeho hledání ztraceného času ....
V závěru se osudy těchto jednotlivců propletou - v kabaretu Le Chat Blanc ....
a vysvětlily se i naznačené otázky ....
Zajímavě napsané - doporučím.