Šance pro ducha

24.04.2021

Tahle kniha byla opravdu oříšek. Celá kniha byla protkaná těžko uvěřitelnými zázraky. Nedokázala jsem se plně začíst a knihu několikrát odložila. V téhle serii určitě nebudu pokračovat dál, ale mám doma ještě jednu knihu od autora, serie Jestřáb a Rybářka, tak mu dám ještě jednu šanci s velkým Ch.

16.02.2021

Nevím proč, ale dialogy hlavních postav mi připomněly sérii o Vlaštovkách a Amazonkách od Arthura Ransoma z dětství. Prvotní pocit byl: Nevím na kterou čtenářskou skupinu autor cílí, ale já to nejsem!
Ovšem jak řekl mistr Jan Werich - To je blbý, to se bude líbit. A tak se pustím do dalšího dílu.

23.01.2021

No tak asi takhle. Zaprvé, nevím, co vlastně čtu. Několik opravdu napínavých a krvavých scén by značilo vážně míněný horror. Podle toho ostatního jde spíš o parodii. Nakonec, posuďte sami: místo činu plné krve a různých nadpřirozených potvor, které by mohly zničit celý svět, a uprostřed toho všeho stojí partička "lovců duchů", metajících kolem sebe kromě nápaditých obranných prostředků taky rádoby vtipné hlášky. Na to, že je jim kolem třiceti a mají za sebou tvrdý výcvik, se chovají jako puberťáci. Navíc všichni /včetně mocné a zkušené šéfky celé tajné organizace/ mluví úplně stejným stylem. Šusty, šusty, jako když listujete stránkami. Nevěrohodné, nemám k nim v této chvíli v podstatě žádný vztah, a to znamená, že autor má u mě prů...ser.
Takže jak s milými Hledači duchů naložit: zatím se zdá, že nejlepší bude upirátit, přečíst /nebo taky nedočíst - podle momentální nálady/, a jestli nechat či vymazat... to záleží na dalších dílech.
OK, dám jim ještě Šanci a tři vymakaná kouzla na cestu.

PS. "Upíři krvavého oceánu"... fakt dobrý :-) Tak by se mohla jmenovat i nějaká metalová skupina.

PPS. Proč tomu někdo přiřadil štítek "dívčí romány", to mi teda zůstává rozum stát.

Včera jsem se podívala do zrcadla a rozhodla jsem se, že i když už jsem za polovinou knihy, dočítat ji nebudu. Slovy básníka:
"Já stárnu, pravda. Vlasy šednou lety.
A pravda též, že dny se nevrátí."

Těsně po dočtení Posledního přání (Zaklínač) obzvlášť vynikne, jak je Šance pro ducha špatná kniha. Ono Greenovo psaní hodně stojí na zábavných hlavních (i vedlejších) postavách. A tato série má sice tři hlavní postavy, ale žádnou zábavnou. Přečetla jsem si komentáře i ke zbytku série a nedalo mi to žádný důvod si myslet, že by se to mělo zlepšit.

Pro renefer: "Je to šance s velkým ch." je fakt ztraceno v překladu. Šance je anglicky chance, hlavní hrdina je J. C. Chance. V originále asi bylo něco jako "It is a chance with big C." (angličtina nezná ch). Jediné smysluplné by bylo překládat jeho příjmení nebo mu přišít "přezdívku" Šance (jako J. C. "Šance" Chance, ale to už mi přijde lepší to prostě přeložit).

26.11.2018

Docela zklamání. Nuda a šeď. Zlatí Jestřáb a Rybářka. Tohle bylo další čtení, které jsem chtěla zkusit. Mám z LK ještě další díly, zkusím další díl, ale pokud to nebude lepší, tak to vzdávám. Moc nedoporučuji.

11.04.2018

Od určitého momentu píše Simon R. Green jak na běžícím pásu a právě Šance pro ducha je toho ideálním příkladem. Zápletku minimalizuje do co nejednoduší kostry, kterou následně obalí kvantem dialogů, jež nemají jinou úlohu, než knihu nafouknout do dvousetstránkové podoby. Jednotlivé scény jsou přitom rozděleny tak, že by celý příběh šel bez problému proměnit na divadelní scénář. Převážnou část vyprávění totiž postavy jen mluví a obrazy se moc neproměňují, takže jednotlivé akty lze snadno oddělit. V důsledku taková britská verze Kladiva na čaroděje, ovšem výrazně hůře zvládnutá, jak po dějové stránce, tak té řemeslné. Nebo lépe řečeno odbytá, jako by autorovi ani moc nesešlo na kvalitě výsledku. Nicméně zábavné to je, hlavně kvůli postavám a jejich svéráznému přístupu k práci:
„Co můžeme dělat?“
„To, co děláme vždycky. Tvrdě udeřit, rychle měnit pozici, velkoryse improvizovat a v posledním okamžiku vyrvat vítězství z tlamy porážky díky bezkonkurenčnímu mistrovství a nestoudnému podvádění.“

27.07.2017

Ale nebylo to tak nejhorší....... Od Simona R. Greena se mi jako první dostala do rukou série s Eddie Droodem - a ta se mi fakt moc líbí - a očividně mi chybí srovnání s Johnem Taylorem (k tomu se snad taky brzy dostanu, už kvůli dobrým recenzím). Přečíst se to dá a milovníci duchařinek si taky přijdou na své......

13.11.2016

Chyběl mi John Taylor. Tak jsem si řekla, že zkusím něco jiného od Greena. Jasně, bylo poznat, že je to Green podle humoru i stylu psaní, ale tak nějak to nebylo ono. Čtení mě bavilo, hlavní hrdinové už méně. Jediný, kdo se mi zamlouval byl Štístko. :) Každopádně jako nenáročné čtení pro totální vypnutí ideální.
Jen doufám, že až se pustím do Droodů bude to lepší.

14.04.2016

První kniha nedočtená....a další knihy od tohoto autora vyhledám, až nebude nic jiného...nejvíc mi tam vadila ta holka s technikou, úplně k ničemu....

14.06.2015

Jsou knihy, které mate v knihovně dlouho a potom po přečtení nechapete sami sebe, jak to bylo vůbec mozne, kdyz dočtete, ze to nebylo dřív. Jenže potom jsou knihy, které zapadava prach, nevíte jestli to je dobře nebo špatně, ale když dočtete, zpátky s ni do toho prachu.
Šance pro ducha patří do te druhé kategorie. Miluji styl SG a všechny jeho série. Kromě téhle, kniha me vážně nebavila. Kdyby zůstala v zapomnění mé knihovny, nevadilo by mi to :(

07.01.2015

Tak kdybych hledala nějaké fakt drama, tuhle knížku bych si nevybrala. Ale jako oddechovka pro zasmání dobrý. Je to první věc, co jsem od Greena četla a zřejmě vyhledám i další knihy. Je to vtipné, svižné, plus skvělý popis scén...

01.04.2014

Při čtení této knihy se mi vybavilo jedno slovo: patetický. Všechna láska světa v jejich pohledu, popřípadě všechny bolesti světa v jeho pohledu, největší příšera, nepředstavitelná muka.... Takovýmito slovy se hemží celý román, až má člověk pocit, že tady není nic normálního, všechno je příliš nadsazené a celek působí nabubřelým dojmem. Nehledě k ději, který téměř celou dobu stagnuje, maximálně metrem projede nějaký vlak. Vrchol tomu dává závěr románu.."je to šance s velkým ch", jestli je to vtip, tak jsem ho nepochopila, spíš bych tipovala chyba překladatele.
Opravdu velké zklamání oproti sérii o Taylorovi.

24.02.2014

Místy jsem postrádala humor z jeho Noční strany a Droodů a když na něj došlo připadala jsem si trochu ošizená, protože některé vtípky zrecykloval ze svých ostatních knih (i když každý máme asi svoje oblíbené vtípky, které opakuje do zblbnutí, takže něco se zatoulá). Celkově to rozhodně nebylo špatné.