Goro, ochránce makaků, a další komiksy
Ivo Pechar , Jiří Petráček
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/379555/bmid_goro-ochrance-makaku-a-dalsi-komiks-g76-379555.jpg
4
7
2
Kniha nám představí komiksy GORO, OCHRÁNCE MAKAKŮ; ČLOVĚK ZVANÝ SON; MISTR LOOPING, které vznikly počátkem 90. let za spolupráce Ivo Pechara a Jiřího Petráčka. Zvláštní postavení má v knize PAST UPROSTŘED VICHRŮ. Tento komiks se po více než dvaceti letech podařilo dovést do finální podoby. Ztvárnil jej kreslíř Ladislav Říha. Součástí publikace je bohatý doslov osvětlující osudy vzniku jednotlivých komiksů.... celý text
Přidat komentář
Najväčší priestor z komiksovej zbierky legendárneho českého komiksového scenáristu Iva Pechara (Havraní doga, Pavouk Nephila) zaberajú Goro a Člověk zvaný Son. Obidva sú mocne sociálne angažované. Vyjadrujú sa k (bohužiaľ) ešte i dnes aktuálnym, ako sú do seba zahľadená polícia, rasizmus, násilie páchané na nevinných, vypatlaní náckovia, xenofóbia, čierny obchod so zvieratami alebo otázka, čo je človek schopný spraviť pre peniaze. Ďalšou zaujímavosťou je, že všetky štyri komiksy obsiahnuté v zbierke sú exotické: prvý sa odohráva v Japonsku, tretí na Islande, štvrtý zabrúsi na Kubu a druhý sa venuje vietnamskej komunite. Okrem morálneho apelu a atraktívneho „zahraničného“ motívu má kniha i tretieho spoločného menovateľa: zvieratá (makaky, hvizdák). Pre mňa je najlepší Goro, keďže naňho mám krásne nostalgické spomienky z detstva, keď vychádzal v Kometě na pokračovanie (neskôr v 90. rokoch vyšiel aj v ABC). Vtedy sa ku mne žiaľ neprebojovali všetky čísla, takže som sa k finále dostal až v roku 2022 vďaka tejto zbierke. Páči sa mi ekologické posolstvo, miestami krutý scenár (utopenie) a skvelá kresba (borovicový ostrov plný opíc obkolesený morom). Zaskočilo ma pár nezrozumiteľných okamihov (bizarné Gorove samozviazanie posádka vrtuľníka videla alebo nie?) a uponáhľaný záver, kedy sa všetko vyrieši behom pár okienok. Člověk zvaný Son sa ku mne prvý raz dostal až vďaka tejto knihe. Hoci som ho podceňoval a spočiatku ma nudil, napokon ma dostal jeho silný záverečný emocionálny dopad. Scenárista sa nebál zájsť na riadne temné a depresívne miesta. Nechápem, že to nebolo dodnes sfilmované aspoň ako televízna dráma. Zlo nie je potrestané. Neviem, či šlo o zámer, ale možno áno, v živote to tak chodí. Mistra Loopinga som poznal z Arény. Rekapitulácia vo mne oživila vtedajšie pocity: super nakreslená nuda, v ktorej som sa neorientoval. Nemám fetiš na lietadlá, ale toto bolo ozaj dobre ilustrované. Pristihol som sa však pri tom, ako si čítam úvodné resumé sumarizujúce predchádzajúci dej, aby som vedel, o čo ide. Aj keď sa tu dejú vážne, dramatické udalosti, nehody, havárie a tragédie, vôbec som nechápal komu, kde, ako, prečo a v neposlednom rade čo z toho. V Aréne komiks nebol dokončený, keďže magazín prestal po čísle 5 vychádzať; oficiálne dokončený je až tu. Past uprostřed vichrů sa mi páčila, stret techniky a sveta živočíchov je fascinujúci, na druhej strane nejak ma to nestrhlo. Hoci mal príbeh vyjsť už v Aréne, po jej krachu sa tak nestalo a aby toho nebolo málo, komiks sa následne stratil. Premiéru tak zažíva až v tejto knihe (pôvodného ilustrátora Jiřího „Oskara“ Petráčka nahradil Ladislav Říha). Resumé: prvé dva príbehy skôr 4*, než 3*, ale posledné dva pre zmenu skôr 2*, než 3*. Ale prižmurujem oči, lebo majú alebo peknú myšlienku alebo sú dobre nakreslené. Vyloženou katastrofou nie je žiadny. Keď k tomu pripočítame tradične nadštandardný vybíralovský vzhľad (176, strán, tvrdá väzba, pamätný list, úvodné slovo, medailóniky, dodatky) a fakt, že dva komiksy sú prvýkrát skompletizované až tu, musím ísť na 4*.
Ze všeho nejdříve musím zdůraznit, že titulní stránka tohoto komiksového svazku mě ke čtení příliš nelákala. Titulní Goro nakonec byl celkem fajn, byť s vysokým faktorem předvídatelnosti. Vlastně mě z celé knihy nejvíce nadchnul Člověk zvaný Son; skvěle zvládnutý příběh i atmosféra, plná bezútěšnosti, krutosti a smutku. Místy šlo o řízný úder na solar, o to víc, že jsem zde takový kus vůbec nečekal.
Se zbytkem knihy mám trochu problém, protože v případě letadel (a jiných dopravních prostředků) potřebuji opravdu zajímavý příběh nebo myšlenku. A tu jsem v případě nepřehledného Mistr Looping (na kterém mě víceméně bavilo jen to, že se z větší části odehrával v mém rodišti; z děje jsem byl po většinu času spíše zmatený) a příliš stručného Past uprostřed vichrů (stále tam hledám ten příběh) nedostal. Nicméně kresba v žádném z příběhů nezklamala, což je rozhodně plus.
Opět nelze než doporučit fandům staršího českého komiksu.