Globální mysl a počátek civilizace

Globální mysl a počátek civilizace https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303619/bmid_globalni-mysl-a-pocatek-civilizace-hRm-303619.jpg 2 1 1

Nový pohled na původ lidstva ve světle mayského kalendáře Je možné, aby vědomí v našem mozku vznikalo v globální mysli, která lidské vědomí vývojově přetváří podle předem daného kosmického plánu? Co můžeme o vývojových přechodech lidského vědomí vyčíst z mayského kalendáře? Jak se posuny v lidském vědomí promítají do počátků nejstarších civilizací a jak se zrod kultur starých Egypťanů, Sumerů, Indů a obyvatel Jižní Ameriky vztahuje k roku 3115 před naším letopočtem? Na tyto a mnohé další provokativní otázky odpovídá nejnovější kniha Carla Johana Callemana, v níž tento světoznámý švédský badatel představuje historické, psychologické, geofyzikální a neurologické kořeny moderní lidské mysli a ukazuje, jak jejímu vývoji rozumět prostřednictvím studia raných civilizací. Počátek každé civilizace je úzce spojen se zcela specifickou modalitou lidské mysli, rovnými čarami. V přírodě se žádné rovné ani pravoúhle orientované čáry nevyskytují; odkud se tedy vzaly? K jaké změně muselo v mozku lidí na všech kontinentech dojít, aby začali nezávisle na sobě budovat stavby s rovnými a kolmými stěnami? A odkud se vzal psaný jazyk, pyramidy, matematika či umění? Autor se nad těmito hádankami podrobně zamýšlí a fundovaně zkoumá kvantovou evoluci globální mysli i s její holografickou rezonancí, k níž dochází v našem mozku. Lidský mozek není „stroj na myšlení“, ale důmyslný přijímač vědomí z vyššího zdroje, který transformuje lidské myšlení v souladu s novými kosmologickými podmínkami. Calleman dokazuje, že klíčem k pochopení historického vývoje lidské mentality i k poznání zákonitosti vzestupů a pádů civilizací je mayský kalendář, zejména tzv. „Dlouhý počet,“ jehož počátek spadá do roku 3115 před naším letopočtem. Toto datum zároveň představuje zlom ve vývoji prvních vyspělých civilizací na této planetě.... celý text

Mytologie Záhady
Vydáno: , Fontána (Dobra & Fontána)
Originální název:

The Global Mind and the Rise of Civilization , 2014


více info...

Přidat komentář

woita
22.03.2024 2 z 5

Globální mysl a počátek civilizace lze bez skrupulí označit za přinejmenším alternativní či pseudovědeckou. Nelze ovšem zcela všechny podobné publikace házet do jednoho koše. Pravdou je, že řada z nich obsahuje nepodstatné nepřesností či úplné omyly, nicméně někdy z těchto knih může vytanout zajímavá myšlenka hodna hlubšího posouzení.

Na začátku autor poukazuje na synchronicitu vzniku starověkých civilizaci známých z školních lavic kolem roku 3100 př.n.l.. Správně zmínil nejstarší chrámový komplex Gobekli Tepe, však s mírnou nepřesností o jeho tvaru, jež není pravoúhlý, ale oválný či spíše kulatý. Tento omyl rozvinul záhy do plné šíře jako zákon a důkaz celosvětové mřížky rozutíkající se osmi směry (pozn.: kruhy se zaobírá kniha nicméně později). Autor se nebál rovné linie dokonce označit za nepřirozený jev, v přírodě prakticky nevídaný na podporu svého světonázoru na globální mysl, která se jako hologram promítla do mysli mnoha lidí napříč světem, pro osvětlení synchronicity při budování civilizace. V knize je civilizace v přeneseném slova smyslu vychvalována jako něco božského. Zvířecí mysl není dle toho civilizace schopna i přes určitý spjatí člověka s jinými tvory, např. se šimpanzy. Je až s podivem jak autor tvrdošíjně trvá na svém výlučném antropocentrickem přístupu a nepřistupuje s podobnou vážností i k možnosti existence hypotetické protocivilizace či archeoaustraniky. Svůj názor sice obhajuje na základě určitých podložených faktů, leč kombinované s rétorikou duchovní.

Vyznat se v některých v předložených metafyzických řečech o Stromě života, osách a Dnech a Nocich Dlouhého počtu bylo pro mou přízemní (materialistickou) mysl psychedelické. Byl jsem schopen omezeně sledovat myšlenku, kterou se autor snažil obšírným textem obsáhnout. Bohužel bylo zatěžko uvěřit jeho slovům, když kombinoval taková spojení jako "výlučně empirické důkazy" a "božský duch". Šlo o očividný protimluv, který člověka materialistického ražení dokáže popudit.

Ve čtvrté kapitole byl posuzován vývoj člověka jako živočicha, vymaňující z živočišné říše. Když pominu autorovu vlnovou teorii, padla napříč kapitolou řada zajímavých myšlenek hodných hlubší úvahy či dokonce analýzy. Šlo zejména o nahlížení na materiální artefakty po pralidech a jejich duševních schopnostech a potenciálu. Podobně mi podnětným přišel rozdíl ve smýšlení západ-východ.

Zda bych měl posoudit celou teorii postavenou na mayském kalendáři a spojení s dalšími civilizacemi napříč prostorem i časem kritické analýze, pouhým selským rozumem je výsledek absurdum.
Zda máme věřit, že před více jak 5000 lety Mayové si byli vědomi dělící linie kdesi na 12. stupni východní délky, na které dochází k rozchodu smýšlení (ducha) mezi západem a východem. Pokud by se jednalo opravdu o tak důležité místo, nebylo by logické, aby Mayové chtěli dosáhnout tohoto místa a být toho součástí namísto o jeho zdánlivém referováni?!
Autor se nevyhnul určitému klišé typickému pro podobné tituly pseudovědeckého charakteru, majíce téměř vždy jednotný jazyk: Vždy je vyřknuta určitá hypotéza a záhy i téměř nevyvratelne potvrzována!