Gente di corsa = Lidé v běhu

Jsme to my, ti "lidé v běhu", kterým Tiziano Rossi věnoval tuto svoji knihu. Knihu, nikoli pouhou sbírku básní, neboť její struktura je přesně promyšlená, rezonující uvnitř bezmála hudebními akordy a ozvěnami. Každá stránka totiž skýtá prostor dvěma sblíženým čtyřverším, z nichž každé je věnováno jiné osobě označené počátečními písmeny jména (děti, které vystupují v části první a také poslední, která naznačuje nový počátek), jménem (mladí lidé) nebo příjmením (dospělí a staří). Střípek života, emoce zachycená v letu, koutkem oka uloupený výjev, ve kterém lze postřehnout záblesk celé existence... jsou to momenty, které zobrazují veškerou nestálost a křehkost lidské přirozenosti, promítané na pozadí mnohem širšího téměř kosmického časového horizontu. V jediném okamžiku se překrývají dvě neporovnatelné veličiny a vyvolávají svými silami lehkou závrať. Podobně pak čtenáře vyvádějí z míry dvě postavy, či spíše dvě identity ocitnuvší se na stejné stránce jako dvojice v kontrapunktu, jako vy nám připomínaly, že každý z nás je v jistém smyslu zdvojený. Tiziano Rossi sleduje tao rychlá a prchavá zjevení s někdy dojemnou, jindy ironickou účastí, jež je charakteristická pro celou jeho tvorbu. A tyto skladbičky svou znehybněnou průzračností společně vytvářejí jímavý chorál, druhý hlas tiše doprovázející naši pozemskou pouť.... celý text