Fotografka
Mary Dixie Carter
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/491690/bmid_fotografka-b8y-491690.jpg
3
79
26
Delta Dawnová ví o životě newyorské smetánky všechno. Živí se ostatně focením rozmazlených dětiček ze zámožných rodin. Za léta praxe se dávno naučila, jak na snímcích proměnit uplakané tvářičky ve výrazy naprosté blaženosti a jak vytvořit pohádkové scény, po nichž rodiče touží. Když si ji však najmou Straubovi, aby nafotila oslavu jejich jedenáctileté dcery Natalie, přestane Deltě stačit pozorovat jejich svět skrz hledáček fotoaparátu. Začne toužit po stejně elegantním životě, jako mají okouzlující Amelia a pohledný Fritz. Chce obývat jejich impozantní vilu a stát se součástí jejich krásné, kultivované a úspěšné rodiny. A tak si fotografka vymyslí plán. Začne hlídat Natalii, spřátelí se s Amelií a nenechá si utéct jedinou příležitost, aby soucitně vyslechla Fritzovy problémy. Brzy si dopřává koupel v jejich luxusní vaně, upíjí jejich drahé víno a zpovzdálí sleduje překrásný apartmán, který Straubovi pronajímají v zahradě za vilou. Zdá se, že možnost zcela proniknout do jejich skvostného života Deltě o vlásek uniká – dokud si kromě scén na fotografiích nezačne upravovat i realitu okolo sebe samé.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2022 , VendetaOriginální název:
The Photographer , 2021
více info...
Přidat komentář
Pořád jsem se nějak nemohla dokopat ke čtení, ale když jsem začala, kniha mě nepustila. Jelikož nejsem v některých případech tak předvídavá, tak jsem to až skoro do konce prožívala s fotografkou. Je to skvěle napsaný příběh, a když vám pak dojde, že paní je trochu psycho a hlavně naivní, tak se začnete bavit na její účet. Možná bych v překladu nemusela mít tolik sprostých výrazů pro intimní části, ale vše bylo jinak naprosto super.
Samotné čtení:
V první řadě, tahle kniha je označována jako “thriller, ale s tím tedy rozhodně nesouhlasím. Připsala bych to k psychologický románům, ale thriller určitě ne. Jo a zase, spíš pro dámské publikum. Knížka je jinak čtivá, poutavá, ale místy zbytečně zdlouhavá. A tahle kniha byla celkem dost předvídatelná od začátku do konce.
Zápletka:
Mladá žena, která se živí nejen fotografováním. Její druhý koníček je vžívání se do rodin které fotí, pomocí svých fotografií. Tohle mi přišlo celou dobu hodně psycho. Mladá kočka, která je vlastně zklamaná svým životem, a potřebuje si vytvářet představy spokojené rodiny.
Samozřejmě si ji najme rodina, do které se na první setkání “zamiluje a začíná dělat všechno pro to, aby se do této rodiny dostala a i nadále si tam držela svoje místo. Bohužel, je zákon schválnosti, že jednoho krásného dne každý musí doplatit na své lži. Já vám ani nevím proč, a jak, ale chvílemi s touhle fotografkou snad i sympatizujete a přejete jí nějaký happyend.
Závěr:
Na oddech dobrý, ale nevím jestli bych po ní sáhla podruhé.
Nebylo to špatné.
Klasický příběh psychopatky, podobných knih je spousta.
Boháči si stále myslí, že si mohou koupit vše a každého, že vlastně dělají dobrou službu těm, kdo jim slouží. Nazývají je členy rodiny a někdy je pasují i na přátelé rodiny. Ale jen dokud z toho mají užitek.
Konec byl očekávaný, a ten kdo “vyhrál v tomto duelu si to nezasloužil.
Nervují mě lži a zaplétání se do nich, ale svět chce být klamán, to víme už dávno.
Knihu bych si nekoupila, znovu se k ní vracet nebudu.
Nadějný thriller, který ani z poloviny nedosáhl svého potenciálu. Příběh je čtivý a myšlenky nebyla špatná, ale je to nedotažené. 90% knihy se s drobnými odchylkami stále opakuje, až nakonec příběh vygraduje na posledních 10 stránkách.
Příběh postrádá mnoho informací z minulosti hlavních hrdinů, které by čtenářům osvětlili jejich chování. Například proč si Delta tak moc hraje s fotografiemi? Proč Amelia tolik touží po druhém dítěti, když není schopná milovat to první? Proč je Fritz tak divný a co vlastně chce? Nejvíce otázek však budou mít čtenáři na Jaspera, údajného syna hlavní hrdinky což s největší pravděpodobností neměl být středobod celého příběhu.
Všechny postavy (kromě malé Nat a naivního Iana) jsou psychicky narušené a navzájem se to v příběhu hodně bije. Tolik narušených postav na jednom místě takovému příběhu spíše uškodí, než-li pomůže. Nehledě na to, že autorka ke každé postavě vytvořila téměř neznatelnou vedlejší linku a žádnou z nich nedotáhla do konce.
Po dočtení se tady nabízí spoustu otázek, ale ta nejdůležitější je: co je vlastně pointou celého příběhu? O fotkách a sdílení života totiž nemůže být zase až tak moc řečTento thriller mě nenadchl a opravdu jej nedoporučuji, trh nabízí mnohem lepší kousky, které nepostrádají smysluplnost a dějová linka má nějaký směr.
Hodnotím: 1,5/5
A já jsem spokojená, se špatnými hodnoceními nesouhlasím.
Kniha se mi četla velmi dobře, děj rychle plynul a byl rozhodně zajímavý a napínavý, nechtělo se mi přestat číst.
Holt - někdo si jde za svým cílem hodně zvláštní cestou, dá se říct, že i vyšinutě, souhlasím :-)
No, nevyšlo to zcela, kdo ví, jak by autorka vymyslela vše dál, kdyby to klaplo.
Já rozhodne doporučuji!
Jak by vypadalo představení hlavní hrdinky? „Ahoj, já jsem Delta a jsem totálně vyšinutej magor”. Ačkoliv je skvělá fotografka a zakázky se jen hrnou, je nevyrovnaná, frustrovaná svým životem v „nižší kastě” a jejím jediným snem je patřit mezi smetánku. Když pak potká Amélii s Fritzem při focení oslavy jejich dcery Natalie v jejich kouzelném architektonickém skoropaláci, má pocit, že do téhle rodiny by chtěla patřit. Že do ní BUDE patřit.
A začíná jízda. A ne, není to ta jízda, kterou si budete chtít zopáknout! Postavy v knize jsou snad všichni psychopati. Jejich reakce jsou absurdní a nesmyslné. Nejvíc rozumu má snad jedenáctiletá Natalie, která je mimochodem takový ten ptáček ve zlaté kleci a celou dobu jsem ji litovala. Sice měla tunu hraček a pokoj snů, ale rodiče na ni neměli čas.
Třetinu knihy stráví Delta úpravou fotek alá vysněný život na Photoshopu, druhou třetinu soutěží s Amélií která je teda větší psychopatka a zbytek času se utápí v sebelítosti, jak to má vlastně strašně těžký…. Nechápu pointu knihy, thriller to vidělo tak leda z vlaku a ještě zpoza špinavé záclonky. Jó kdyby se to jmenovalo Deníček vyšinuté magorky, to by byla jiná. Autorka spoustu věcí nakousla, ale vysvětlení nečekejte. A konec? Heh, tam už mi došla slova i dech….
Dávám 2 hvězdy. Jednu za nápad, ten se mi líbil, ačkoliv potenciál autorka zaplácla jak ováda. A druhou za Natalii, to dítě bylo jedinou zajímavou postavou v knize.
Knížka byla hodně zvláštní, ale rozhodně byla zajímavá. S napětím jsem čekala, jak příběh dopadne, ale asi bych ho neoznačila úplně jako thriller. Obě hlavní hrdinky mi byly od začátku nesympatické a posedlé, jen každá jiným způsobem. Líto mi bylo jen malé Natálie a možná i tak trochu Iana. Konec překvapil.
(SPOILER)
Knihu jsem četla v rámci sč s #proctemeabecedu a jsem ráda, že jsem měla příběh rozložený do 10ti dní. Takto manipulativní a psychotickou hlavní hrdinku jako byla Delta jsem dlouho nezažila. Přetvařka, lží a vlezlost to byl její denní chleba. Nestačila jsem zírat, jak si dokázala lidi nejen otočit na svou stranu ale dokonce dělali vše co ona chtěla. Když se vetřela do rodiny Straubových čekala jsem trošku jiný scénář než nastal. Manipulativní hra se rozjela na plné obrátky. Amélie vracela Deltě tahy a já nevěděla která z těch dvou je horší. Úžas na tím, co lidé dokáží vymyslet a provést střídala lítost nad malou Natalii . Těšila jsem se na fenomenální konec kdy zůstanu s otevřenou pusou ale ten nenastal. Najednou bylo vše až moc urychlené,jako by autorka sama nevěděla co se bude dít dál. Ano, jedno wow tam bylo ale ze židle mě nezvedlo. Odfláklý konec bohužel zkazil celou knihu. Proto nemůžu jinak než hodnotit jako průměr.
Moc děkuji holkam za skvělou debatu a úvahy nad příběhem.
Fotografka - Mary Dixie Carter
Recenze:
Už od samého začátku mi bylo jasné, že Delta to nemá v hlavě v pořádku. Každopádně si neměla co vyčítat s Amélií a tím, že byly švihnuté obě, tak se mi nabídl prostor podezřívat fotografku i Straubovy a velkou část knihy jsem netušila, jak to tedy dopadne.
Jediný, kdo to měl v hlavě srovnané a koho mi bylo líto byla malá Natálie. Ta se ocitla v obklopení divnolidí, kteří jsou naprosto nepředvídatelní a na ni vůbec neberou ohledy a nevnímají ani její existenci.
Děj plynul pěkně, hodně dobře se mi kniha četla, byly momenty, kdy jsem byla úplně napjatá a nervozní, takže zjevně to nějakou sílu mělo!
ALE - ten konec… Celou dobu jsem si říkala, jak to asi autorka ukončí. A bylo to hrozný. Působilo to jakože si uvědomila, že je čas končit, tak udělala šup šup pár věcí, aby byl důvod ke konci, nic moc nevysvětlila a neukázala za mě teda dostatečne reakce postav. No, nebudu lhát, dočítala jsem dost sklesle a zklamaně. Skvěle našlápnutá knížka spadla na horší průměr, ale dám 3 hvězdy.
3/5 ⭐️
Budu moc ráda, když mě pro další recenze budete sledovat na IG: little.monday a FB: LittleMonday - Rádi čteme ️️️
Tak mě to celkem zaujalo, příběh o duševně nemocné Deltě.
Nebylo to nudné, čekala jsem, co se z toho vyvrbí.
Ani ten konec mě nezklamal.
Celá knížka se hrozně vleče a když to začne být napínavé,tak je konec :) Thriller to určitě není :)
Slabé tři hvězdičky. Kniha o posedlé Deltě a posedlé Amélii. Vleklo se to, žádné zvraty, nuda.
Ach jo. Tak jsem si při čtení téhle knihy, několikrát vzpomněla na pohádku O Mášence a třech medvědech... Jenže Mášenka byla pohádka. Takže mi v pohádce, nepřišlo onehdy tolik mimo, když Mášenka použila - jedla z medvědí mističky, seděla na medvědí židličce a spala v medvědí postýlce... No a pak se skamarádila s celou medvědí rodinkou, hlavně s nejmladším Míšou. ,,A jestli neumřeli, tak si spolu hrají dodnes."
Zde autorce zřejmě nešlo o pohádku se šťastným koncem. Vlastně si ani nejsem jistá, kam mám tento autorčin počin zařadit...? Thriller? Psychothriller? Kniha pro ženy...?
Delta Dawnová, je dost mešuge... Dle mého názoru, trpí poruchou osobnosti a i všeho ostatního...
Knihu jsem dočetla s velkým sebezapřením a po dočtení, putovala dál...
Je to knížka o pošahané ženské. Děj se vleče, pořád jsem čekala, kdy už se té rodině přímo nabídne, protože její imaginace a soukromé konspirace byly zbytečné a nesmyslné. Když k tomu po dvou stovkách stránek konečně došlo, vzalo to všechno rychlý konec. No, divné...
Četlo se mi to dobře, ale konec mi moc nesedl, přišlo mi to nějak useknuté, moc narychlo ukončené, Natalie se chovala spíš jako patnáctiletá, postavy se občas chovali nelogicky
Ta holka je od začátku divná. Fakt magor překračující veškeré hranice nejen ve své hlavě. Jednu ⭐️ ubírám proto,že chování jedenáctileté Natálie mi nepřišlo místy úplně věrohodné. Ale jinak jsem příběh vdechla na jeden zátah a nemohla se odtrhnout.
Fotografka
Mary Dixie Carter - Fotografka
Počet strán: 292
Vydavateľstvo: #vendeta
Žáner: #thriller
Jedna hviezda za ten potenciál, ktorý ta kniha mohla mať.
Veľmi sľubne vyzerajúci thriller sa zmenil na niečo čo som nepochopila. Možno ak by to bolo v žánri román tak by od toho človek nečakal niečo viac.
Nuž hold smola
Ďakujem dievcatayza #spolocnecitanie a sorry za tento výber
@nika_bookslover
@nikabookworm
@books_for_every_you
@turnovapetra
@zuzu_knihomol
#recenzieTerka #kniznarecenzia #skbookstagram #milujemeknihy2 #marydixiecarter #fotografka
Obsah:
#závisť #posadnutosť
Delta Dawnová ví o životě newyorské smetánky všechno. Živí se ostatně focením rozmazlených dětiček ze zámožných rodin. Za léta praxe se dávno naučila, jak na snímcích proměnit uplakané tvářičky ve výrazy naprosté blaženosti a jak vytvořit pohádkové scény, po nichž rodiče touží.
Když si ji však najmou Straubovi, aby nafotila oslavu jejich jedenáctileté dcery Natalie, přestane Deltě stačit pozorovat jejich svět skrz hledáček fotoaparátu. Začne toužit po stejně elegantním životě, jako mají okouzlující Amelia a pohledný Fritz. Chce obývat jejich impozantní vilu a stát se součástí jejich krásné, kultivované a úspěšné rodiny.
A tak si fotografka vymyslí plán. Začne hlídat Natalii, spřátelí se s Amelií a nenechá si utéct jedinou příležitost, aby soucitně vyslechla Fritzovy problémy. Brzy si dopřává koupel v jejich luxusní vaně, upíjí jejich drahé víno a zpovzdálí sleduje překrásný apartmán, který Straubovi pronajímají v zahradě za vilou. Zdá se, že možnost zcela proniknout do jejich skvostného života Deltě o vlásek uniká – dokud si kromě scén na fotografiích nezačne upravovat i realitu okolo sebe samé.