Když
Morris Gleitzman
Felix a Zelda série
< 3. díl >
Píše se rok 1945. Felix se už dva roky schovává v jámě, aby jej nenašli nacisté, a laskavý muž jménem Gabriek mu v noci nosí jídlo a vynáší nočník. V den svých třináctých narozenin chlapec uslyší nad svým úkrytem hlasy a je přesvědčený, že si pro něj přišli. Ale hlasy nepatřily ani nacistům, ani tajné policii – patřily partyzánům. A tak se třináctiletý židovský sirotek stává členem partyzánského oddílu, který na polském území bojuje proti nacistům. Felix je přidělen jako pomocník k doktoru Zajakovi. Zůstává mezi neznámými drsnými chlapy a neustále musí dokazovat, že si zaslouží být partyzánem. Nemazlí se s ním ani sychravý zimní les, ani zběsilá atmosféra konce války. Je mu teprve třináct, ale zkušeností má víc než dospělý… Také třetí díl ze série o židovském chlapci Felixovi čelícímu hrůzám druhé světové války a holokaustu zprostředkuje dětem tuto dobu lépe než sebedelší výklady v hodinách dějepisu.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
After , 2011
více info...
Přidat komentář
Opět přečteno jedním dechem a doporučuji malým i velkým čtenářům. Úžasně napsaný příběh.
Silné čtení o těžké době, vše očima statečného Felixe. Všechny tři díly byly napínavé a dobře se četly. Rozhodně doporučuji všem,kdo má rád knihy s tématikou druhé světové války.
Traumatizující.
Ne ne ne.
Nebylo to růžové,poněvadž skutečnost nebyla růžová.
A pro ty zvláště mladší je to vykresleno velmi věrohodně.
Dnes není včera a včera není dnes.Vždycky nebylo stejně.
Beznaděj,touha,smutek,odloučení,stesk,strach,přežití.Nic automatického.Docela jiný svět.Určitě podnětné a čtivé pro každou generaci,stejně jako předešlé díly.
KDYSI je sice jednoduše pořád top.Tady se tak nějak jen pokračuje.Je to takové líbivé a dojímající,ale ta forma řeči je opravdu mile podaná a odzbrojující.
Felix chce někam jít a shledat se se svými blízkými.Paradoxně tak mají právě ti dospělí o něho starost,když se tak často vystavuje v nebezpečí.Jak sebe tak ti zodpovědnější,kteří ho opatrují.
Ale on musí,prostě jít a přesvědčit se,jak se věci mají.Ta touha bojovat a rvát se.Na druhou stranu,život máme jen jeden.Ač právě v tom je asi ta touha dávat ho všanc pro ty které milujeme.Nadčasové se silným poselstvím.
Protože.Proč ? Protože tenkrát ... Když.
Smutný a krásný příběh hodně jsem se o té době dozvěděla. O strachu ,a statečnosti kterou v sobě měli jak dospělí tak i děti. Já mohu jen doporučit.
Tak i třetí díl byl hodně silné čtení...…..a fakt si nejsem jistá, zda je to pro děti a mládež...….
Slaba kniha ( co se pictu stranek týká) ale silna svym obsahem.
I treti dil me dostal.
Perfektni dílo!!!
Doufam ze brzo přeloží i 4 díl
Když je volným pokračováním knih Kdysi a Potom. A stejně jako obě jmenované knihy je i tato skvělým čtenářským zážitkem. Hlavnímu hrdinovi Felixovi je 13 let a dostává se do partyzánského tábora, kde je k ruce místnímu doktorovi. Vyprávění o jeho dalším osudu jsem opravdu hltala, je to sice četba určená primárně pro děti a mládež, ale ani dospělí s Felixovým příběhem neprohloupí.
Když je židovskému sirotkovi Felixovi 13 let, stává se členem partyzánského oddílu a píše se rok 1945 a válka se pomalu chýlí ke konci. Už není vůbec dětský a naivní a pochopil hodně věcí, třeba, že lidé jsou dobří a zlí a vůbec nezáleží jaké je ten člověk národnosti a rasy.
Moc se mi líbí obálky celé série
Již třetí díl série o chlapci Felixovi.. Za mě doporučuji hlavně dětem kolem té osmé, deváté třídě..
Z Felixe se stal mladý muž (i když je pořád bezbranné dítě), který uvažuje racionálně a má zodpovědnost za jiné. Všechny totiž ničí válka - fyzicky i psychicky.
Byly to smutné příběhy, syrové. Felix pochopil, že jsou lidé dobří a zlí a že v životě nezáleží ani na národnosti, ani na rase. Obě bojující strany dokážou být bezcitné až kruté. Konečně si uvědomil, že jeho příběhy, které vymýšlí, nejsou všemocné.
Oceňuji, že závěr vyzněl přes všechnu tu hrůzu aspoň trošku optimističtěji.
A ještě něco: na obrázky na přebalech se vydržím dívat hodně dlouho. Jsou nádherné, co říkáte?
Celou sérii jsem četla v angličtině, neboť s překladem si u nás dávají načas a ještě nepřeloží v pořadí tak, jak autor knihy napsal, ale nevadí, časově tato kniha navazuje na předchozí. Souhlasím, že je to jedna z nejkrásnějších knih tohoto temného období. Za přečtení stojí celá série. Netřeba nic dodávat, doporučuji!
... když jsem začala číst, věděla jsem, že mě bude hodně bolet srdce... Asi proto jsem to odkládala... Ono mít srdce sevřené v ocelové obruči od první stránky do té poslední - fakt bolí. Ale pořád se to dá vydržet. Felix musel vydržet - a přežít - daleko (daleko!) horší věci...
"Znáte to, jak se za války schováváte dva roky v jámě, aby vás nenašli nacisté?"
Ne, neznáme. Spoustu toho neznáme. A já teď nenacházím slova, kterými bych vyjádřila, jak moc rozbitá si připadám, jak moc bylo těžké tenhle příběh dočíst - a vědět... všechno...
Jenže ani tak vlastně všechno nevíme.
"Vidím to tak, že stejně nevím, co se s námi stane po smrti, ale ať se se mnou stane cokoliv, to samé se přihodilo i mamince s tatínkem. Takže svým způsobem, jestli zemřu, shledám se s nimi..."
Když je příběhem chlapce, který Kdysi začal hledat maminku s tatínkem a Potom pochopil, že hledání těch, kdo vám vrostou do srdce, nikdy nekončí. Že každý z nás potřebuje mít svou rodinu, protože kdo nemá rodinu, nemá nic...
Pochopil vlastně spoustu věcí (a já s ním).
"Nic není tvrdší než diamant. Snad jen s výjimkou nacistického srdce..."
Takže, na shledanou, milý Felixi, děkuju, žes byl součástí mého života... I když jen na chvíli.
Protože v mém srdci zůstaneš napořád...
Jeden z nejkrásnějších příběhů z období druhé světové války!
Z pohledu své profese, bych se ji nebála zařadit mezi doporučenou četbu pro 8. - 9. třídu. S vybranými pasážemi by se rozhodně dalo pracovat i v nižších ročnících. A ačkoli je tato knižní série bez pochyby určena mladším čtenářům, věřím, že zaujme i nejednoho dospěláka. Moc doporučuji!
Ve 3. díle je Felix už starý pán. Sám Gleitzman vysvětlil, že když ho dopsal, cítil potřebu se ještě k Felixovi a jeho dětství vrátit, proto je ve 4. díle Felix znovu malý chlapec. Záměr Arga byl tedy představit českému čtenáři Felixův příběh jako celek, chronologicky. Myslím, že se dočkáme všech dílů a příběh Felixe se uzavře, i když v trochu jiném pořadí.
Tohle je opravdu skvělá série a další zážitky Felixe jsem doslova zhltla. Přiznávám, že mi chybí Zelda a opět mě nepotěšil smutný konec.
Co ale nechápu je to, že podle doslovu autora jde o 4. díl a původně tady byl takto uložený, ale mezitím to někdo změnil. Proč Argo jeden díl přeskočilo, když v originále jsou už všechny díly vydané mi hlava nebere.
Felixovi je už třináct a jeho život se má zase posunout dalším směrem. Kvůli válce byl nucen vyspět možná rychleji, než by se mu samotnému líbilo. S tím, jak vyspívá, posouvá se i samotný příběh, už není jen dětský, naivní a nadějný, už je ostrý a smutný, ale přesto odhodlaný. Felix už ví, že jeho příběhy nespasí svět, ale i tak se snaží. A snaží se nacházet si blízké, které ke svému životu potřebuje. A i když už zjistil, že není ideální se na někoho moc upínat, pořád hledá. Dělá to pro svoje blízké. Skvělá série.
Když jsem koupil na základě anotace knížku Kdysi, netušil jsem, že mě série o Felixovi tak zaujme.
Když se krčila několik měsíců mezi knížkami, které jsem měl připravené jako dárek.
Potom, co jsem přečetl Když, objednal jsem hned další díl - Potom.
Když jsem přečetl Potom, psal jsem do nakladatelství, kdy plánují vydat pokračování.
Když se začtete do Když, ocitnete se na cca tři hodiny kdesi v Polsku na sklonku války.
Morris Gleitzman podobně jako v Kdisi a Potom seznámí Felixe s vrstevníky, ale i s dospělými soupoutníky. Vzhledem k všudypřítomné smrti nepřekvapí umírání blízkých, ale způsob, jakým se s ním Felix vypořádává.
Zajímavý je motiv rodičovství. Potěší oddanost Richmal Cromptonové. Absence Felixovy průpovídky "Copak to nechápete?" nechybí.
Felixův příběh je jako kompas. Těším se, jakým směrem se bude ubírat pokračování.
"Příběhy nám někdy dávají naději." (s. 110)
"Nic není tvrdší než diamant. Snad jen s výjimkou nacistického srdce." (s. 136)
"Sny jsou jako příběhy. Máme je ze stejného důvodu, jako máme příběhy. Aby nám pomáhaly věci pochopit a srovnat se s nimi." (s. 204)
"Moje kamarádka Zelda jednou řekla, že slzy slouží k oplachování lásky, aby nám nezatuchla." (s. 205)
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) děti partyzáni dětský hrdina pro dospívající mládež (young adult) dějiny pro děti a mládež vypráví dítě
Tahle knížka vás od sebe nepustí. Je neuvěřitelné čtivá. Rozhodně doporučuji pro všechny věkové kategorie.