Eugenie: Příběh české hoteliérky
Jana Poncarová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421919/bmid_eugenie-Gwj-421919.jpg
4
484
484
Podtitul: Příběh české hoteliérky. Román je inspirovaný skutečnými osudy Eugenie Egertové Janečkové a plzeňského hotelu Continental. Eugenii jako většinu žen té doby čeká smluvený sňatek. S manželem se stará o chod hotelu, kde prožijí okupaci i válku. Bombardování Plzně poškodí hotel a připraví ji o otce a manžela. Až osvobození americkou armádou přináší do jejího života nejenom novou naději, ale i lásku…... celý text
Přidat komentář
Kniha se dobře četla. Narodila jsem se v Plzni a tak popisovaná místa dobře znám. O to víc jsem si mohla příběh užít.
Kniha se čte sama :-))
Hlavní hrdinka mi příliš sympatická nebyla. Na můj vkus příliš chladná, svým způsobem i nevděčná.
Knihu vřele doporučuji všem, kdo má rád příběhy dle skutečnosti posazené do konkrétního prostředí.
Příběh o hoteliérce plzeňského Continentalu se četl celkem dobře, ale jako bych se v něm chvílemi ztrácela, musela jsem si určité pasáže přečíst znovu, jestli jsem to pochopila dobře a stejně jsem trochu tápala, co se tu odehrálo. Po dočtení mám trochu pocit smutku. Ta žena nebyla nikdy moc šťastná, jak jsem pochopila, ale nehledala bych překážky jen kolem ní, ale také v ní, na mě byla trochu labilní? nevděčná? , myslím, že měla hodně podnětů být vděčná. Toť můj dojem.
Díky vyprávění jsem se seznámila s historií hotelu, o které jsem neměla tušení. Pěkné čtení.
Román zpracovaný podle skutečného příběhu plzeňské majitelky hotelu mě zaujal. Autorce se podařilo velmi čtivě přiblížit období 1. republiky, válečná léta i osvobození Američany. Jen mi trochu vadil příliš romantický a jednostranný pohled na tuto ženu, která se sice vdala hlavně na přání rodičů, ale přesto nebyl její osud tak tragický, jak se snaží autorka čtenáři vylíčit. Proto nehodnotím pěti hvězdičkami, nicméně bych knihu doporučila jako dobře napsaný román pro ženy.
Životní příběh a osud majitelky hotelu Continental v Plzni Eugenie Egertové si vyloženě říká o románové zpracování a Janě Poncarové se to dle mého názoru celkem povedlo. Neuvěřitelné věci někdy sám život vymyslí a celá historie hotelu Continental a lidí, kteří s ním měli co do činění, je fascinující . Po přečtení knihy jsem dál pátrala na internetu a dá se zjistit celkem dost informací, například tady, i když některé maličkosti tak úplně nesedí s tím, co bylo v románu... http://ww.zpravodaj.probit.cz/2020/1_20web/Eugenie_Egertova.htm.. mé hodnocení knihy je velmi subjektivní, jelikož mám ráda literárně zpracované životní příběhy zajímavých lidí, mám vztah k Plzni a velmi tíhnu ke starým domům a věcem, také vyhledávám knihy, které mě obohatí o nějaká fakta z naší historie, všechny tyto atributy "Eugenie" splnila, jsem spokojená, dostala jsem přesně to, co jsem od knihy očekávala :-)
Pěkný příběh, místy opravdu na můj vkus dost poetična, ale líbilo se i tak. I když hlavní hrdinka mi zrovna dvakrát sympatická nebyla, spíše takový typ: penězi zhýčkaná, chladná panička.
Moc krásný příběh.... Je to příběh, který Vás chytne za srdce a musíte číst dál a dál... Obdivuhodná žena, co vše dokázala.... Jen ten konec by mohl být více rozpracovanější, na mě to byl až moc rychlý konec :)
Ale rozhodně stojí za přečtení... Moc se mi to líbilo... I Podbrdské ženy byly fantastické :-)
Příběh české hotelierky - román podle skutečných osudů.Autorka si dala práci se zjišťováním detailů a sepsala krásný a poutavý román. Za mě krásně napsáno, poutavé, dbá se na detaily. Mám ráda skutečné příběhy, obzvášť podle českých osobností.
Ráda od autorky také doporučím PODBRDSKÉ ŽENY, příběh žen napříč generacemi v rámci jedné rodiny.
Nicméně Eugenie mě tak nějak více chytla za srdce :) asi i proto, že šlo o reálnou osobu :)
Popis románu sľuboval zaujímavý príbeh, mňa však nezaujal. Nesadol mi štýl písania autorky a hoci hlavná hrdinka bola zrejme pozoruhodná žena, v knihe pôsobila nemastno, neslano. Autorke sa omnoho viac vydarila postava tety Vilmy.
Je to škoda, lebo tento námet aj doba, v ktorej sa príbeh odohral by si od spisovateľky zaslúžili viac pozornosti.
Dobře se čte, zajímavý příběh, ale konci knihy bych věnovala víc času a úsilí.
Eugenie mi není úplně sympatická a bylo vidět, že si svá malá trápení ráda hýčkala, když se pak stane skutečná tragédie, tak začíná žít, milovat a je šťastná. Kniha mi četla dobře, ale není to nic, co bych si počase ráda přečetla znovu.
Nádherný příběh. Jsem pamětnice a jako bych květnové dny v Plzni prožila znovu
Stejne jako Podbrdske zeny,i Eugenie ma sve kouzlo.Libi se mi styl psani autorky,popis tezkeho valecneho obdobi a vykresleni charakteru postav.Jen Eugenie je mi od sameho zacatku nesympaticka pro sve neustale stezovani si nad svym zivotem,nezajmem o deti a manzela.Pote co ji manzel za tragickych okolnosti zemrel,misto,aby truchlila,zacina zit a mam dojem,ze se ji vlastne ani nic lepsiho v zivote nemohlo stat...Jak se se smrti tatinka vyrovnaji deti,to je ji uz jedno...Byla to sobecka zena...
Napsala bych jen to ,žena Eugenie je prostě sobeček(za asistence své tetičky),myslí hlavně na sebe,ostatní jsou jí tak trochu ukradení,včetně její vlastní rodiny.
Poetické pasáže, historický motiv, barvité popisy a samotný děj jsou doopravdy strhující, JENŽE... samotná hlavní postava, po níž je tato kniha pojmenována, není natolik zajímavá či odlišná, abych dychtil po vidění z jejího úhlu pohledu. Odtažitost od dětí mi přišla chvílemi skoro jako zášť... celkově je to tak i tak vydatné čtení, ale osobně se mi líbily mnohé historické romány více :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Plzeň láska životopisy, biografie česká literatura hotely hoteliérství, hotelnictví
Autorovy další knížky
| 2019 |  Eugenie: Příběh české hoteliérky |
| 2020 |  Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky |
| 2021 | Cyklistka: Osud poslední baronky |
| 2020 | Děvčata první republiky |
| 2022 | Herečka: Múza první republiky |
Život Eugénie Egertové Janečkové a plzeňský hotel Continental sloužily jako předloha k napsání tohoto románu. Domluvený sňatek, starosti o chod hotelu, druhá světová válka, bombardování, okupace, děti. Koktejl nelehkých životních událostí a osudů.
*
Kniha se četla příjemné, svižně, celý příběh mi tak nějak ubíhal, ale přesto mi po dočtení zůstala určitá pachuť, pocit smutna, toho, že vlastně nevím, co si myslet... Eugénie na mě ve finále působila spíše nešťastným a místy až chladným dojmem (hlavně ve vztahu ke svým dětem). Měla jsem pocit, že hledá problémy vlastně i tam, kde nejsou. *
Na konci knihy jsem měla pocit, že se ode mě očekává nějaké velké aaaaccchhh a ooochhh, jak to celé zvládla a jak měla náročný život. Ale to si já úplně nemyslím. Celá její postava na mě působila tak nějak povrchně. Nicméně, pro mě, velmi zajímavé osudy a historie jednoho hotelu, které jsem si ráda přečetla.