Erotická revue 1–3
Jindřich Štyrský
https://www.databazeknih.cz/img/books/87_/87943/bmid_eroticka-revue-1-3-uG7-87943.jpg
5
13
13
Reprint jednoho z nejnedostupnějších a nejvzácnějších knižních projektů české meziválečné avantgardy. Na naléhání zájemců o moderní české umění z řad historiků umění, literatury a studentů vydává nakladatelství Torst fotoreprinty všech tří ročníků Štyrského Erotické revue. Na literární a výtvarné podobě tohoto unikátního projektu se podíleli mimo jiné J. Štyrský, Toyen, A. Hoffmeister, F. Bidlo, A. Pelc, E. Filla, A. Wachsman, B. Brouk, V. Nezval, F. Halas, J. Hořejší, F. Hrubín a V. Závada, překládány zde byly mj. texty Aragonovy, Freudovy, Bretonovy a Eluardovy.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2001 |  Emilie přichází ke mně ve snu |
| 2011 | Erotická revue 1–3 |
| 1995 |  Život markýze de Sade |
| 2003 | Sny, 1925–1940 |
| 1992 | Artificialismus |
Tak to je lahůdka, ke které se, koukám, zatím nikdo neodvážil nic napsat. Stud stranou! Toto souborné vydání v Torstu, tedy reprint, je krásným dokladem určité zralosti (a samozřejmě nekonečné hravosti) kroužku kolem Jindřicha Štýrského. Moc hezky to popisuje Karel Srp ve skvělém odborném doslovu. Zaprvé to je revue, které umožňuje vytvořit žánrově bohatou skladbu a kompozici básní, citátů, kreseb, ukázek z reálných či fiktivních děl (v průběhu historie literatury), glos, odborných/pseudoodborných rozborů a pojednání, slovníků, výkladů, provokací....Takže je skutečně radost vzít prst a zabodnout (ano) na jakoukoliv stránku a čtenářovo i divákovo oko se potěší či rozesměje. Tato formální lehkost se samozřejmě projevuje i v nadsázce, s jakou jsou texty psány, nic není myšleno vážně, není to pornografická literatura, která má člověka urážet. Je to přelétání z květu na květ, z pozice na pozici, z poetiky do poetiky, je to gejzír forem i podob jak erotiky, tak sexu. Tomuto pojetí se blíží dvě novodobé výbory Kniha o kundě a Kniho o čuráku, které jsem hodnotil dříve.
Za druhé je to dobový dokument, jak se surrealisté, a vpodstatě česká intelektuální elita bavila a jak nahlížela na erotiku a sex. Významným se mi v této věci jeví Bohuslav Brouk, který tam má krásná pojednání o onanii, a pro kterého také byla Erotická revue ve speciálním vydáním svatebním darem. Je zábavné číst texty od Nezvala, S. K. Neumanna, Halase, samozřejmě zahraničních jako Aragona, ale také Markýza de Sade či Sacher-Masocha, je povznášející se dívat na skvělé karikatury a ilustrace plné nadsázky a nejrůznějších proměn proporcí (čehokoliv) od Toyen, Hoffmeistera, Bidla, V. H. Brunnera, Pelce nebo E. Filly. Když si člověk uvědomí kontext, že na konci 20. let se ve filmu G. Machatého Extase objevila první nahá žena, a co to všechno způsobilo na cenzorských úřadech u nás i v Evropě, je potěšitelné, že teď už takovéhle esteticky hodnotné a zároveň vzrušivé texty a obrazy mohou být volně přístupné. A je možno se na to dívat skoro jako na roztomilost.
Takže za mě čirá radost. Samozřejmě to není čtení a dívání pro zarputilé mravokárníky, ale ti by to naštěstí ani neotevřeli.