Encyklopedie ruské duše
Viktor Vladimírovič Jerofejev
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/377044/bmid_encyklopedie-ruske-duse-RWM-377044.jpeg
4
24
10
Zvláštní kniha s podtitulem Román s encyklopedií je výrazem Jerofejevova skoro extatického hledání „kvintesence ruského člověka“, jehož možná až hrozivým románovým obrazem je těžko popsatelný a těžko uchopitelný Šedivák – tvor, v němž se nějaké pozitivní rysy hledají také jen velmi svízelně… pokud nakonec neshledáme, že jakékoli hledání kladů je v tomto případě zcela nemožné. Kniha, skutečně uspořádaná do kapitol s názvy vzdáleně evokujícími představu encyklopedických hesel (O ruské svini, Ještě jednou o ruské svini apod.), je pro tradičního ruského vlastence snůškou hanopisných urážek a často až obscenit, inspirujících k charakteristice „vše nejhorší, co chcete vědět o Rusech, najdete tady“… Přesto dnes, kdy se Rusko ocitá v těžké mezinárodní izolaci, právě Encyklopedie ruské duše velmi často a velmi přesně odpovídá na otázku, proč je to s těmi Rusy tak těžké…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , AcademiaOriginální název:
Энциклопедия русской души , 1999
více info...
Přidat komentář
Mnoho o této knize je řečeno v předchozích komentářích. Snad jen dodám, že díky krajní nekorektnosti leccos člověku dojde. Ano, je to paušalizující, je to kruté, sprosté, ale bohužel výstižné. Při čtení jsem si mnohokrát vzpomněl na Šukšina a jeho bolestné povídky, v nichž ruskou mentalitu velmi výstižně zachycuje. Doporučuji, byť s varováním.
Před pár dny jsem začal číst, ale nedá mi to, výborná kniha. Nemám rád rozvláčné telenovely typu Jiráska, kde člověk zoufale hledá uvozovky a skáče po nich, protože když vynechá půlku knihy, nic se vlastně nestane, ale aspoň těch deset svazků někdy dočte. Vyhovuje mi hutná informace, text plný myšlenek, tak hutný, že ztráta pozornosti znamená návrat o odstavec zpět, nepozorné přečtení věty ztrátu smyslu spojenou s opakovaným jeho hledáním a vynechání věty ztrátu zajímavé myšlenky. Právě takovou knihou je Encyklopedie ruské duše. Těžká na čtení a soustředění, každá věta má smysl, sama o sobě nebo v kontextu okolních, pokud ho nevidím, musím si to zopakovat, obsah se musí stravovat pomalu, každá kapitola je plná zajímavých myšlenek, postřehů, některé nepochopitelné, některé nejspíš pochopím až při třetím čtení nebo pátém stakanu vodky. Zvláště zajímavá je četba v kontextu s událostmi provázanými s Ruskem. Nyní, v době konfliktu s Ukrajinou, když člověk sleduje postoj ruského lidu a vyjadřování ruských představitelů, to ohnuté myšlení považující vše (zatím) neruské za nacionalistické (nebo nacistické, pro Rusa jedno a totéž), co je třeba zničit, a (zatím) neporobené obyvatelstvo za "zmatené" Rusy, co je potřeba převychovat... Tahle kniha nevysvětluje, spíše naznačuje skrz příběhy, eseje a drobná povzdechnutí, a čtenáři, neRusovi, po nemalé námaze začínají do sebe věci zapadat, začíná chápat ... že vlastně není nikdy schopen ruskou duši pochopit, i když chápe, co chtěl autor vyjádřit, musel by totiž pár staletí, tam a v těch podmínkách, prožít.
Nečte se snadno. Nutkavá potřeba knihu odkládat, aby byl prostor strávit přečtené.
Tvrdá kritika ruskej nátury. Človek čo má osobnú skúsenosť s Rusmi alebo bol v Rusku tu nájde kus pravdy. Miestami je však niektoré pasáže zložité pochopiť - to možno dokáže iba ruská duša :)
Takový ryzí Thomas Bernhard po rusku. Cítíte, že máte něco proti Rusku a Rusům? Vsaďte boty, že proti Jerofjevovi jste břídil. Encyklopedie ruské duše skýtá proti ruské duši hotový vodopád, či snad přímo tsunami nesmlouvavých odhalení, urážek, postřehů, oplzlostí, argumentů, všeho možného co jen jedince může napadnout a ještě více. Jako Ariadnina nit se encyklopedií táhne Šedivák, ztělesnění to všeliké ruské špatnosti, kterého je třeba zprovodit ze světa, ale s kterým zároveň nelze v mnoha ohledech nesouhlasit. Lehce surrealistický, až fantasmagorický háv dodává dílu na charakteričnosti, ne všem čtenářům bude ovšem vyhovovat. Za všechny uvádím tři encyklopedické perličky:
"Naděje v Rusku umírá první."
"Rusko je zakletější než Bermudský trojúhelník."
"I ta nejjednodušší záležitost přerůstá v Rusku v problém."
Skvelá knižka. Pre mňa pochopiteľnejšia ako napr. Gogoľove či Puškinove diela. Rozhodne mi o ruskej dušičo to prezradila. A nad definíciou matriošky žasnem doteraz :)
Hodnotenia mužských čitateľov treba brať s rezervou, keďže je kniha plná dierok a perverzností v dôsledku jebemtoizmu, každý mužský dá o dve hviezdičky viac. Encyklopedické knihy majú tú smolu, že do nich nahliadneme tak zo tri razy, ale aj v tomto prípade stačí. Súcit nepozná iba Rus, ale celý svet až na Talianov. Ak Rus nepozná súcit, potom Talian sa pre neho narodil, hoci podvádza ako kurevník, ale má ho pravý, rýdzi, kým zvyšok sveta pozná len falošný súcit, najlepšie viditeľné u Veľkej Americkej Cici. Nájdete v encyklopédii veľa rád, ako : konaj, teda nedôveruj... sú dobré, sú pre všetkých a charakterizujú dušu ako takú. Nájdu sa však typické spôsoby, ktoré patria iba Rusom, za tie dávam tretiu hviezdu. "Rusko zbavené imunity nevzbudzuje úctu. Tých, čo sa k nemu približujú, zákonite ničí"..... no ja dúfam, že ma tam nepočká smrť budúci rok. Aspoň toľko, čo Gogoľ chcem dovŕšiť :D
Sebapoznanie
"Sivý!"
"No?"
"Poznaj sám seba!"
"A to už ako?" prižmúril oči Sivý.
"A to už ako?" stiahol chvost Sivý.
"O čo ti ide?" nepochopil.
V takýchto a iných menších či väčších úryvkoch čitateľ spoznáva dušu Ruského národa. Nie je to však poznávanie príjemne, ale obžalujúce, urážlivé, plné rozčarovania či pohŕdania. Na druhej strane jedna časť autorovej duše chce v rusku ostať a milovať ho. Rozkol je to obdivuhodný a vďaka veľkej všímavosti a provokujúcej opisnosti autora sa aj z malej knihy urobí veľká encyklopédia.
Štítky knihy
eseje Rusko ruská literatura Rusové společnost
Autorovy další knížky
| 1992 |  Ruská krasavice |
| 2018 | Encyklopedie ruské duše |
| 2005 |  Dobrý Stalin |
| 2005 | Ruské kvety zla |
Kniha Encyklopedie ruské duše je v
| Přečtených | 25x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 18x |
| Chystám se číst | 24x |
| Chci si koupit | 12x |
| dalších seznamech | 1x |
Výstižná, časová, miestami prehnane oplzlá kniha. Kto v Rusku bol (mimo Moskvy, Petrohradu a miest určených pre výletníkov), kto Rusov zažil, príp. kto čítal archívne pramene o činoch Rusov na našom, poľskom či ukrajinskom území (napr. počas 1. a 2. svetovej), ten uzná, že Jerofejev vystihol ruskú povahu dokonalo. Kto pozná Rusov iba zo Slovenska (ruská rodina v Tatrách, pekná študentka, urastený zamestnanec veľvyslanectva) a z čs., sov. a rus. filmov, ten bude pohoršený, čo si to ten Jerofejev dovolil napísať. Knihu vrelo odporúčam širokej verejnosti, historikom, kulturológom, sociológom.
K slovenskému vydaniu som sa nedostal, dovolím si z českého:
„Oškrábejte Rusa, a najdete Tatara.“
„Mladá holka může vřeštěním reagovat na milostné uplatnění síly. Vdané ženy už nevřeští, těm už je všechno jedno.“