Důvody, proč zůstat naživu
Matt Haig
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/306335/bmid_duvody-proc-zustat-nazivu-4ZD-306335.jpg
4
76
14
Co to znamená být opravdu naživu? Mattu Haigovi se ve 24 letech zhroutil svět. Neměl žádný důvod, aby dál žil. Toto je pravdivý příběh o tom, jak se dostat do krize, zvítězit nad zákeřnou nemocí, která ho málem zničila, a naučit se znovu žít. Kniha je úsměvné a optimistické povídání o tom, jak se dá žít lépe, více milovat a opravdu žít. Nabízí důvody, proč žít. Kniha je více než jen monografie, je to kniha o tom, jak ze svého času na zemi nepromarnit ani minutu "Napsal jsem tuto knihu, protože to nejstarší klišé ze všech je i nejpravdivější. Čas všechno zahojí. Z údolí nikdy nemáte krásný výhled. Na konci každého tunelu je světlo, akorát ho občas nejsme schopni vidět.“ – Matt Haig... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2016 , OmegaOriginální název:
Reasons to Stay Alive , 2015
více info...
Přidat komentář
Po knize jsem šáhla prostě jen tak.. depresemi ani úzkostmi netrpím. Teda asi né v takové míře. :)
Opravdu jsem z toho ty deprese pociťovala, i když jsem četla v práci.. jde vidět, že si tím ten člověk vážně prošel (a panebože, takovejch let to trvalo!).
Každopádně je kniha plná skvělých citátů, poznatků jak se s tím vypořádat a co dělat. :) a čte se dobře.
Kniha je krásně napsaná. Jde poznat, že to napsal člověk, který si doopravdy prošel depresemi a úzkostmi.
Příjemné překvapení. Autor pojmenovává pocity a stavy pro mě doposud nepředstavitelné a přibližuje tak neviditelný vnitřní svět člověka trpícího depresí. Perfektní, srozumitelná, jen na mě se v knize objevilo víc češtinářských chyb, než by bylo potřeba...
Kniha osobni zkusenosti o depresi, uzkosti a panickych atakach. Vzhledem k tomu, ze jsem depresemi sama trpela a dodnes I uzkosti, do pribehu jsem se lehce vzila, coz bylo v nekterych momentech Velmi neprijemne, ale take povznasejici. Ackoli se nejedna o odbornou publikaci, Duvody, proc zustat na zivu povazuji za osvetovou a mel by si ji precist minimalne ten, ktery trpi stejnou ci podobnou diagnozou, lide kteri nekoho s psychickymi obtizemi znaji a urcite lide, kteri o depresi vi Jen to, ze je to “velky smutek”.
Dočítal som to do 60%, ak budem chcieť zabiť tak to prečítam celé. Autor je veľmi sčítaný a úprimný, že sa takto rozhodol porozprávať nám svoj životný príbeh. Je to jednoduché čítanie plné rád ako sa cítiť lepšie a nájsť motiváciu. Vďaka tejto knižke sa viem viac vcítiť do role depresívnych a úskostlivých ľudí.
Šla jsem takhle do knihovny vrátit jednu knížku a tohle si prostě jen tak leželo u paní na pultu, vezmu, namátkou, uvidím. A super věc. Napadlo mě, že jde o vtipnou oddechovku, a helemese - ono je to o týpkovi co trpěl/trpí? depresemi a jak se s tím vyrovnat. Zajímavé. Netušila jsem, jak to ti lidé mají - tak jsem zase o něco chytřejší. Navíc jsem ráda, že v knížce jsem našla i odpovědi na některé své osobní otázky. Tak děkuji za napsání knížky, asi si od autora přečtu i tu jeho novou beletrii.
Již v minulosti jsem si plánoval přečíst tuto knihu, a když se mi tato kniha dostala do rukou, tak jsem stále váhal, jestli si mám knihu přečíst. Nakonec jsem se rozhodl a do knihy se začetl.
Kniha má 5 částí. Jedná se o zpověď autora, ve které se čtenářům svěřuje s počátky své deprese a s jejím průběhem. Mnohdy se deprese na první pohled nepozná. Pod slupkou úsměvu a dobré nálady může člověk hodně trpět. Samozřejmě existují různé znaky, podle kterých můžeme poznat, že člověk není v pořádku a nachází se v depresi, ale často se stává, že to na první pohled nepoznáme.
Autor uvádí citáty různých osobnostní a mě se například líbil hned první, který je od Alberta Camuse: „Nakonec člověk potřebuje víc odvahy, aby žil, než aby se zabil.“ V knize nalezneme části pojmenované Konverzace napříč časem, ve které vedou dialog DŘÍVĚJŠÍ JÁ a NYNĚJŠÍ JÁ. V knize se dočteme stručnou statistiku deprese v jednotlivých státech, jak jsou na tom muži v porovnání se ženami, v krátkosti se také dočteme něco o teorii filozofa Schopenhauera, zjistíme, které slavné osobnosti trpěli depresemi, a v závěru se dočteme 40 rad, jak žít. Líbila se mi také část pojmenovaná #důvodypročzůstatnaživu, kde se vyjadřovali lidé z internetu, kteří trpěli depresemi, úzkostí nebo sebevražednými myšlenkami, co je drží nad vodou.
Člověk trpící depresemi může vyhledat odbornou pomoc, může brát antidepresiva pro zmírnění deprese. Neví se přesně, co je příčinou deprese. Autor nám dává nahlédnout do jeho nitra, do jeho vnitřních prožitků a v knize nám popisuje, jakými prostředky bojoval proti depresi. Člověk, který neprošel depresemi a úzkostmi, asi těžko pochopí některé situace, které autor popisuje. V knize jsem našel zajímavé myšlenky. Bylo mi sympatické, že autor má v oblibě autora Haruki Murakamiho a jeho knihu O ČEM MLUVÍM, KDYŽ MLUVÍM O BĚHÁNÍ, kterou jsem v minulosti přečetl. :)
Věřím, že k určitým pasážím se budu vracet, když si budu chtít připomenout, že život je fajn a že bývá hůř a bývá lépe.
Jenom takové lehké nakousnutí problematiky. Místy vlastně celkem otravné čtení. Nevím. Představovala jsem si tu knížku trochu jinak. (btw shodou okolností jsem ji četla krátce po sebevraždě Chestera Benningtona. Takže pro všechny ty popírače, zlehčovatele a jiné ignoranty - mírním se ve výrazech - by to mělo být naopak povinné čtivo.)
Lehká kniha o těžkém tématu. Díky krátkým kapitolám, mnoha soupisům a dialogům, které autor vede sám se sebou, jsem ji zhltnul za jeden večer a nemám potřebu se k ní vracet. Z dosud přečtených neodborných knih, které se přímo dotýkají deprese, mi nicméně Důvody, proč zůstat naživu, byly bližší než například Viditelná temnota od Styrona nebo Pod skleněným zvonem Sylvie Plathové. Jednak díky věku autora (a s tím související aktuálností reálií), jednak díky způsobům, jimiž se proti nemoci rozhodl bojovat (tím, čím byly pro něj knihy a běhání, jsou pro mne seriály a jízda na kole). Přesné jsou popisy symptomů, motivací, proč pokračovat v životě (lidé, kterým na vás záleží), obav, že stačí, když „kapka inkoustu spadne do sklenice čisté vody a zakalí ji celou“. Velmi trefná je kapitola „Láska“, ve které autor popisuje partnerství jako stav, kdy mohou být dva lidé sami sebou (být svým „divným já“) a skrze druhého znovu najít sebe sama (protože se pro jednou nesnažíme být jako někdo jiný). Jde vlastně o takový autoterapeutický deníček s řadou výstižných postřehů, který možná někomu pomůže uvědomit si, že není jediný, kdo něčím podobným prošel/prochází, ale po skutečném důvodu, proč zůstat naživu, se budete muset poohlédnout jinde. Zážitek z četby bohužel, stejně jako u jiných nedávných knih od Omegy, kazí nedůsledná redakční práce s řadou překlepů zejména ve vlastních jménech, která někdy skloňována jsou a jindy ne.
Na to, že je to opravdu krátká kniha složená spíš z menších úvah a všelijakých seznamů, mi chvílemi dělalo trochu problém se jí prokousat. Občas na mě docela výrazně dýchal fakt, že autor psal knihu z velké části pro sebe. Tím neříkám, že je to špatně. Když přijde na podobné téma, je pravděpodobně naopak lepší psát spíš pro sebe. Kniha pak působí upřímněji.
Na téhle knize je velmi sympatické, že autor se nesnaží moralizovat nebo radit. Nabízí pohled na depresi a úzkost ze své vlastní zkušenosti a zároveň zdůrazňuje, že se u každého projevuje jinak a každému také něco jiného pomáhá.
Důvod, proč dávám téhle knize jen průměrné hodnocení je opravdu jen o mých osobních problémech se čtením této knihy. Časté odbočování a úvahy, které úplně nesouvisely s ústředním tématem mě rozptylovaly a občas mě nebavily. Nakonec jsem si docela oddechla, že jsem konečně dočetla (navzdory autorově radě, abych při čtení nemyslela na konec knihy :)).
Ona nakonec tahle kniha asi není na souvislé čtení. Pokud po ní chcete sáhnout, možná si ji užijete mnohem víc, když ji občas zvednete, prolistujete a přečtete si nějakou úvahu nebo seznam, který vás zrovna zaujme. Není totiž úplně nutné, číst ji popořadě. A vyhnete se tím podobným problémům, které jsem měla při četbě já.
Každopádně je to zajímavé čtení a dává člověku docela podrobný vhled do mysli člověka, který se potýká s depresí a úzkostí. Rozhodně nelituji, že jsem si jich přečetla.
Velmi otevřená osobní zpověď. Téměř každý z nás občas pronese, že má "depku", ale co je to opravdová deprese si asi nikdo, kdo jí opravdu netrpí, neumí představit. Tady autor, krom toho, že popisuje tu temnou stránku věci, ukazuje, že lze zvítězit a to je fajn. Neodolám a do citátů vkládám jednu citaci.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2022 |  Půlnoční knihovna |
| 2018 | Vězeň času |
| 2011 |  Radleyovi – Upíři odvedle |
| 2016 | Důvody, proč zůstat naživu |
| 2022 | Kniha útěchy |
Pokud trpíte podobnými problémy, myslím, že knížka skutečně může pomoci člověku přinést jiný vhled na věci. Líbí se mi formát, kterým je knížka tvořená, citáty a odkazy na slavné osobnosti nebo známá díla.