Duna
Frank Herbert
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29766/bmid_duna-7YI-29766.jpg
4
3432
3432
První kniha z cyklu kronik o planetě Duna, fenomenálního díla světové sci-fi. První díl šestidílného sci-fi románu vypráví o pouštní planetě Arrakis s naprostým nedostatkem vody a jediným známým nalezištěm zvláštního koření, které má moc prodloužit lidský život a které poskytuje člověku mimořádné psychické schopnosti. Román vyšel poprvé v roce 1966, získal několik literárních cen (např. Nebula) a měl u čtenářů omračující ohlas. Podle románu vznikl o dvě desetiletí později i film, který natočil známý režisér David Lynch. Frank Herbert svůj úspěch rozvinul v pěti pokračováních zachycujících následné osudy planety Arrakis a boje o její ovládnutí. Šestisvazková sága Duna amerického spisovatele Franka Herberta patří do zlatého fondu světového science fiction.... celý text
Přidat komentář
Kniha má na začátku potenciál odradit spoustu čtenářů (osobně jsem ji začala číst a poté odložila tak čtyřikrát) - nenechte se, stojí to za to!
Když se totiž překlenete přes prvních pár, možná i desítek, stran zmatení ze všeho toho world-buildingu, nových slov a postav (POZOR - na konci knížky je 50 stran dodatků a mezi nimi i slovníček pojmů a přehledy postav - nevěděla jsem o tom a začátek čtení byl pro mě krušný :D), dostanete nálož intrikaření, zamyšlení se nad náboženstvími, politickou mocí, která vykořisťuje za účelem zisku, manipulace v rámci velkých společenských měřítek, skvěle popsaných ekologických procesů, které se k těmto světům vážou. Dílo si zkrátka klade zajímavé nadčasové společenské otázky.
Jediné, co bych knize vytkla jsou snad slabší charaktery, které občas působí ploše. I hlavní hrdina, Paul, syna vévody, na začátku působí jako klasický vyvolený, většina věcí se mu daří bez většího snažení atd.. Nicméně v průběhu příběhu dostáváme hlubší sondu do myšlení člověka, jež způsobí až nekontrolovatelný džihád v jeho jménu. Když to shrnu - nevadilo mi, že jsem sledovala další knižní postavu svou hloubkou podobnou Harrymu Potterovi, protože ten koncept té postavy jako takové byl mnohem zajímavější, než bych na začátku předpokládala.
Dlouho jsem této knížce odolávala a pustila se do ní se skepsí jen kvůli letošní výzvě a kvůli tomu humbuku kolem posledního filmu. Ale! Od první kapitoly mě příběh naprosto strhl. Vůbec jsem nečekala tak bohatý a zajímavý příběh propracovaný do detailů, skvěle vykreslené postavy a přitom se spádem. Čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc jsem si přáala, ať to neskončí :) Už se těším na další díly!
Naprosto úžasný příběh. Nejdříve jsem sice viděla film z roku 2021 a jelikož mě ten film opravdu nadchl, rozhodla jsem se i pro knižní předlohu :) a rozhodně jsem udělala dobře. Děj je velmi propracovaný a přesto je vše srozumitelné a velmi dobře čtivé. F.Herbert mi přijde jako takový J.R.R.Tolkien sci-fi :) Už teď se těším na další díly.
Mám rád sci.fi ale tato kniha mne nějak minula. Přečetl jsem to, protože mě bavil film Duna a chtěl jsem si to přečíst než uvidím druhou část, V tomto případě mi zatím připadá lepší film než kniha (asi poprvé co něco takového píšu).
Dobrý je námět a prostředí v kterém se to odehrává. Ale nelíbí se mi že hlavním hrdinou je nakonec jakýsi oslavovaný nadčlověk s věšteckými schopnostmi, navíc vědomí si své nadřazenosti. Nejsou tam dobře vystižené charaktery postav (snad kromě Harkonenů kteří jsou vykresleni jako ukázkový psychopati). Připadá mi to celkově emocionálně naprosto ploché.
Znovu jsem si přečetl, hlavně kvůli filmu. A tedy je to úžasná kniha, pěkně promyšlená i ty další pokračování, co si tak pamatuji, tak měly skvělé myšlenky. Ale na druhou stranu je tam občas trochu moc filozofování.
Duna je zajímavá kniha. Fantasy, a přesto filosofická, ale nikoli vždy v dobrém slova smyslu. Rozhodně se nejedná o lehkou literaturu. Částečně politikaření připomíná Game of Thrones, akčnější svemérie jsou rovněž zábavné, ale jak dojde na snové části, člověk musí hodně, hodně vnímat.
Měl jsem na dovolené a pro náročnost jsem knihu nečetl. Doma jsem si potom udělal klid a dočetl jsem za pár dní.
Mimochodem, kniha je ukončená, takže se nemusíte bát dlouhé série. Další díly netřeba číst.
Dunu jsem četla cca ve 14 letech a nyní v dospělosti po shlédnutí filmu. Při prvním čtení se mi moc líbila fantazie, celkově děj a prostředí, ve kterém se kniha odehrává. Nyní jsem viděla i linku spasitele a toho, jak by se měl člověk chovat či žít v souladu s přírodou. Určitě knihu doporučuji číst jako první.
cetl jsem dunu ve slovenstine.... prosim nikdy to nedelejte ...... nektere knihy by meli zustat tak jak jsou/ cestina /
Bohužel jsem se po polovině už tolik nemohla začíst. Ačkoliv se to četlo výborně, přišlo mi to chvílemi až moc roztahané. Z filmu jsem byla nadšená a knížku skvěle film vykreslil.
Český Atreides hodnotí Dunu: Knihu jsem četl poprvé v jedenácti nebo dvanácti letech a nyní jsem ji po dlouhé době vzal znovu do rukou. Tentokrát jsem však zvolil chronologické čtení a musím říct, že hned je to jiný zážitek. Už sama o sobě je Duna velmi specifickým dílem, které můžeme označit za první ekologický román planetárních rozměrů, díky kterému dnes navíc slavíme třeba Den Země. Kromě toho tu máme varování před falešnými spasiteli a myšlenky se dále hromadí. Určitě je to nadčasová kniha, kterou Frankův syn Brian s Kevinem navíc rozšířili celou řadou prequelů, jež komplexitu díla ještě znásobují. Člověk pak s radostí vnímá všechny detaily, které tvůrci rozvedli nebo jim dali hlubší, případně i trochu jiný význam.
Posloucháno jako audiokniha.
Ke knize jsem se dostala až po shlédnutí filmu. Jak film tak kniha mi uchvátila.
Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Nemohl jsem si přát lepší čas pro čtení Duny než dobu přelomu mezi mým sedmnáctým a osmnáctým rokem, možná jen, abych si mohl tuto knihu vychutnávat v největších letních vedrech, abych se cítil jako Fremen na rozpálené arrakisské poušti. Udivuje mě, jak je toto úžasné dílo málo známé. Ale když se na to podívám podruhé, zjišťuji, že popularita podobná Hvězdným válkám by Duně opravdu neprospěla.
Miluju příběh knihy pro jeho zajímavost a poutavost, historii světa Duny pro její propracovanost a hloubku, postavy v knize pro jejich autentičnost a osobitost a celou knihu pro její originalitu a epickou délku. Paul Atreides je hrdinou, do něhož se čtenář vžije, a zážitek je právě o moc krásnější, když je čtenář dospívající stejně jako on, protože v Paulovi prostě vidí sám sebe. Duna je především román psychologický, zaměřený na myšlenkové pochody hlavních postav a plný nespočtu vnitřních monologů. Takové množství natolik inteligentních postav jsem ještě v žádném jiném díle neviděl. A víc moudrých citátů než Duna, mají už jedině Malý princ či náboženské texty jako bible.
Rozebírat dopodrobna celou Dunu by vystačilo na sepsání větší brožury, a proto zmíním pouze věci pro mě nejpodstatnější. Fascinuje mne, že Duna je zasazena do našeho světa tisíce let po současnosti jako sci-fi příběh postavený na sci-fi příběhu, neboť události na Arrakisu se odehrávají dlouho po vytvoření umělé inteligence, jejím velkém rozšíření, válce lidí proti ní, jejím poražení a zničení a po zdokonalení lidské mysli nad schopnosti umělé inteligence. Od této řady událostí se odvíjí kultura a veliký kus náboženství, o němž nutí kniha čtenáře přemýšlet stejně jako o přírodě a jejím ekosystému a to i ve skutečnosti.
Na knize je zvláštní, že prozrazení velké části děje, jeho konce, začátku ani popisování světa Duny lidem, kteří knihu nečetli, zážitek z četby nepokazí. Jednak je to proto, že se o tom, co se stane, v knize mluví už od začátku, a zároveň, když knihu čtete, jakobyste byli součástí příběhu a kniha Duna byla pouze kronikou popisující podrobně události, o kterých už víte. Důkaz pro to spočívá například v neologismech, jež nejsou vysvětleny v příběhu, ale člověk si je musí najít v příloze slovníku na konci. Moc se mi líbí, s jakou péčí byly tyto termíny autorem vytvořeny a překladateli přepsány, že svým zněním odpovídají svému příběhovému původu. Samozřejmě mě neminulo porovnání filmu s knihou. Ve zkratce jsou mistrovským dílem jak tato kniha z roku 1965, tak i film z roku 2021, ale překvapuje mě určitý detail: baron Vladimir Harkonnen v knize, narozdíl od toho z filmu, nelétá, má jenom velmi lehký krok, což mi přijde trochu škoda, podobně jako nedostatečné prozkoumání rodu Harkonnenů v rámci díla, a přál bych si, abych o těchto charakteristických antagonistech věděl více.
Nejsem moc veliký fanoušek sci-fi, Duně konkrétně jsem odolávala cca 4 roky.
Ale nakonec mě zdolala, a já jsem se zamilovala!
Velmi pěkné. Má to spád, výborný děj a vše je skvěle popsáno.
Rozhodně dobrá volba sci-fi k četbě nebo poslechu.
Film jsem zatím neviděl a nutno říct, že bude mít co dělat, aby se této knize aspoň z části vyrovnal.
Moje nejoblíbenější kniha vůbec, jak dějem a jeho spletitostí, tak vykreslením postav, a především propracovaností a originalitou světa, ve kterém se odehrává. Čím je Pán prstenů pro fantasy, tím je Duna pro sci-fi. Proto jí musím dát své první hodnocení zde, přestože jsem ji potřetí dočetl před circa čtyřmi lety (a určitě to nebylo naposledy). Porpvé jsem ji četl, když jsem byl v jalovém věku puberty, a byl jsem z ní naprosto unešen, ačkoliv v té době mi její čtení přišlo místy dost obtížné, a říkal jsem si tak, že až budu starší, zkušenější a vyzrálejší, porozumím tomu lépe. A to se s dalšími přečteními popravdě nestalo - sledujeme tu tolik dějových zvratů, intrik, myšlenkových pochodů a popisů náležitostí světa, který je i v rámci sci-fi žánru prakticky ve všem naprosto nový, že v tom může mít pěknej gulášek i čtenář starší a sečtělejší, než je pisatel tohoto blábolu. Kniha byla považovaná za nezfilmovatelnou, ale jenom do té doby, než podle ní natočil docela zajímavý film David Lynch (kostýmy a všechny ty serepetičky v něm jsou úžasný), a posléze si s látkou solidně poradil i můj oblíbenec Denis Villeneuve, ale přiznejme si - tady se žádný film nemůže rovnat originálu, protože nedokáže příběh a vše okolo podat tak poutavě, jak to dokázala kniha. Jak by také mohl, když na to má nějkaé dvě hodiny (+- drobné), kdežto kniha Vám vše vypráví na nějkaých šesti stech stranách. V případě Duny bych se nebál použít slovo opus ani v případě, kdyby Herbert nenapsal pokračování. Až člověk žasne, jak někdo něco tak spletitého, ale zároveň dokonalého, dokáže vůbec vymyslet..
Audiokniha
Bravurně načteno Janou Strykovou a Markem Holým. Příjemné tempo, emoce...., cítila jsem všechna zrníčka bouří, sucho pouště i vlhko jeskyně.
Přiznám se bez mučení. Dlouho jsem váhala, kterou knihu zvolit do letošní výzvy (2023), kniha jejíž děj se odehrává ve vesmíru. Zvítězila Duna a po překonání počátečních rozpaků to nakonec byla skvělá jízda s příliš rychlým koncem.
Ač nejsem milovníkem klasické sci-fi, tady se vůbec nebráním poslechu dalších dílů. Specifický život na Arrakisu s naprostým nedostatkem vody a specifickým kořením si mě hold získal.
Priznám sa na rovinu: knihu som dočítal v rozmedzí piatich rokov až na tretí krát. Problém s touto knihou som mal taký, že autor nás od prvej strany nešetrí svojimi odbornými výkladmi tohto sveta. Tvári sa akoby sme viacmennej kraj v ktorom sa príbeh odohráva, poznali, vieme sa v ňom orientovať a tak nám nemusí vysvetliť isté pojmy úplne podrobne. Napríklad triedne rozdiely, kultúrne aspekty atď. Hoci svet Duny mi nebol úplne neznámy, videl som adaptáciu Davida Lyncha, a svojho času som hrával ako malý chlapec aj pc hru: Dune 2000, ale ani toto mi nestačilo na to aby som si naplno užil toto nevšedné literárne dielo. Tak sa stalo, že som dal prednosť iným knihám, hoci ma kniha bavila, a keď som sa k Dune vrátil, musel som začať od začiatku keďže som sa v tom strácal ešte viac,. No na tretí krát sa mi to podarilo. A musím podčiarknuť niektoré zásadné veci. Nebavila ma iba hlavná dejová linka ale aj všetky tie maličkosti ktoré vytvárali pocit naturalizmu (dôvody, prečo už nevyužívajú umelú inteligenciu, ekonomické pomery rodín, tradícia/komercia) toto všetko mi sedí. Jediné čo ma sklamalo a prečo je moje hodnotenie 4/5* je ten urýchlený koniec.
Zpočátku jsem se čtením knihy váhal, počet stránek mě děsil. Obavy ale nebyly na místě. Co se děje týče, kniha jede už od samého začátku ve vysokém tempu, někoho může zaskočit akorát velké množství pojmů světa Arrakis, ale pochopit to není až tak obtížné. Tyto pojmy lépe vtáhnou čtenáře do specifického světa a nejsou tedy samoúčelné, navozují dobře atmosféru tohoto světa s využitím jazyka čerpajícího z oblasti pouští našeho světa.
Každá stránka příběhu vybízí k přečtení té další. kromě ústředního tématu boje o moc nad planetou se zázračným kořením je strhujícím tématem zápas o přežití v podmínkách kruté pouště, kdy musíte zužitkovat každou kapku vody. Voda je zde podstatou náboženství, hybatelem boje o přežití. Voda a moc. Rozvíjí se zde několik témat, některá jsou jen naznačena a řešení jsou pak v dalších knihách. Skvělé jsou všechny pasáže z pouště, přežití a soužití v poušti, oběh vody. Naopak nepřesvědčivé jsou erotické a milostné vztahy a psychologie hlavních postav, postavy nejsou vlastně moc lidské, což je v knize vysvětleno speciální výchovou a výcvikem všech postav v extrémních podmínkách, který je zaměřen na získávání a udržení moci, je to trochu slabá stránka knihy, naopak skvělé a dech beroucí jsou bojové scény a napínavé scény z pouště. Intriky jsou důmyslné a jejich rozuzlení je překvapivé. Kdo osedlá červa, stává se plnohodnotným členem smečky. Svět techniky je zde jen nastíněný, principy cestování mezi planetami se zde neřeší, všemocná Gilda to řeší za Vás, když jí poskytnete pytle s kořením. Svět mystiky a politiky se zde prolíná, zásadní je téma velkého a jasnozřivého vůdce.
Vůdce není ten, jehož cílem je vládnout lidem, ale ten, kdo je k vládnutí povolán. Strach zabíjí myšlení.
Ve finále ale skvělé strhující čtení se spoustou námětů k přemýšlení.
Štítky knihy
space opera zfilmováno Hugo (literární cena) Nebula (literární cena) sci-fi science fantasy (SF + F)
Autorovy další knížky
| 1988 |  Duna |
| 1993 |  Spasitel Duny |
| 2007 | Děti Duny |
| 2001 | Božský imperátor Duny |
| 1999 | Kapitula: Duna |
První - a zatím poslední - kniha, kde je spousta natolik zajímavých myšlenek, že jsem si je podtrhával tužkou. Super. Pro někoho možná moc filozofické a trochu těžší na čtení a pochopení... Však sám taky nepředstírám, že bych chápal úplně všechno. Za mě ale jednoznačně geniální dílo.