Dúhová brána

29.01.2023

Když jsem se před více jak třiceti lety rozloucila se Sašou Janovskou a jejími kamarádkami tancujicimi v parku na oslavu jednak vyhraného soudu křivě obviněných multanskych Votaku, jednak úspěšně složených zkoušek do vyšší třídy, mrzelo mě, že nebudu vědět, jaké byly dalsi osudy. Po letech jsem na tomto serveru náhodou objevila třetí dil. Překvapivě nevyšel v češtině, pouze ve slovenštině, a z jednoho slovenského antikvariátu také doputoval přes Čechy až k nám do Be'er Shevy.
Sasu zastihneme už čtrnáctiletou, začínající studium na druhém stupni jejich dívčího ústavu. Situace v Rusku se neustále zhoršuje, mnozí se studentské stavky, hladomor ve vzdálenějších guberniich Ruska, policejní razie, ale i četba zakázaných knih. To všechno formuje Sasin světonázor.
Současně sledujeme i změny charakteru Sasinych kamarádek. Ze smělé a vtipné Mely Norejkove se pod vlivem její tetičky stává stejný prázdný zok bez hlubšího zájmu o cokoli, jeden dopis rozmetal všechny změny k lepšímu v případě Tamary Chovanske,která se opět nechala oslnit vnějším poplatkem....Ale i případ Alfreda Dreyfuse.
"Dreyfusova aféra bola jednou z prvych zrazok rodiaceho sa fasizmu do vsetkymi dobrými a čestnými silami světa.
Dnes proti fasizmu stojí komunistický svět. Je to obrovska, nepremozitelna armáda.
A každý z nás je vojakom této armády. "
Ne, Saso Janovská, mýlila ses. Komunismus, v počátcích plané blazneni, přerostl ve stejné gigantické zlo jako později fašismus. A toto zlo naštěstí nebylo nepremozitelne, přesto si vyžádalo miliony lidských životů. Jsem hrdá, že jsem nikdy nebyla vojákem této armády. Ale těžko ti po tvých zkušenostech mít tvůj názor za zlé.