Duchovní a duševní

Duchovní a duševní https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23854/bmid_duchovni-a-dusevni-dya-23854.jpg 5 5 5

Příspěvek z pohledu teologie narativní. Nehovoří jazyky, nýbrž lidé. Nekomunikujeme s idejemi, ale s člověkem. Událost „slova“ proto nelze zredukovat pouze na psychologický záměr, případně na metodo-logickou koncepci. Tato provokativní práce olomouckého jezuity, který přednáší na teologické fakultě UP spirituální teologii, chce poukázat na často opomíjené rozlišení mezi tím, co je „duchovní“ (celistvé, nejen zbožné), a tím, co je „duševní“ (nadané a sympatizující, ale často ne trvalé).... celý text

Přidat komentář

archandelka
18.09.2021 4 z 5

Psát jakoukoliv recenzi na Michala Altrichtera je pro mě fakt výzva, protože on je jednoznačně nejgeniálnější člověk, kterého jsem kdy v životě potkala. A jak už jsem možná zmiňovala u jiných jeho knih, kdybych ho neznala osobně, tak bych nejspíš jeho knihy zahodila po třetí stránce.
Přečíst Duchovní a duševní jsem si dala jako předsevzetí a zcela upřímně jsem se s tím potrápila podobně jako například s Danteho Božskou komedií anebo Augustinovým Vyznáním, což může autora těšit, že jsem jej zařadila po bok těchto velikánů. No nicméně přece jenom pár postřehů k celé knize:
1. Původně je text textem jeho habilitační práce, čemuž odpovídá odbornost celé knihy (za něco tu docenturu dostat musel, že :-)). Číst tuto knihu bez teologického vzdělání znamená mít slovník cizích slov v ruce. A i přesto, že mám teologické vzdělání, tak jsem ten slovník občas využívala.
2. Neustále mě nepřestává udivovat šířka jeho záběru – dokáže propojit dohromady historii, filozofii, literaturu, hudební vědu, teologii. Ono se stačí podívat na seznam zdrojů, kde má knihy v několika světových jazycích. Upřímně bych chtěla mít podobný vhled do tolika oblastí, jako on.
3. Docela dost jsem se těšila na hudební témata, protože přece jenom si o sobě myslím, že hudbě rozumím. No pravdou je, že části věnující se tónu a harmonii byly z celé knihy ty nejnáročnější a doteď si nemyslím, že bych pochopila, co tím chce říct.
4. Jako u jiných jeho knih, když člověk odseká všechno to, čemu nerozumí, tak je kniha plná hlubokých myšlenek, nad kterými se dá hodiny a hodiny rozjímat. To je taky hlavní důvod, proč bych jeho knihy, včetně této, doporučila. Protože ta krása myšlenek stojí za to.
No a jak je mým dobrým zvykem, aspoň pár perliček:
- „Pokud jsem člověk, Bůh žije můj život. Bůh žije to, co jsem, ne to, co bych měl být. Jednou mě Bůh začal žít.“
- „Přijetí daru je více než pochopení daru.“
- „Obličej je zrcadlem duše. Bez odevzdávání duchovních krizí Bohu nejsme ve tváři pročišťováni.“
- „V pekle je ten, kdo není sám sebou, a hlavně jim nechce být.“
- „Výpověď o Bohu jako o Tom, co on není, je vždycky snadnější, nežli říci, co On jest.“
- „K sobě si Bůh připustí toho, kým (přes koho) chce promluvit.“
- „V člověku se nachází zoufalá kategoriálnost: tvrdit netvrditelné a absolutizovat limitované.“
- „V bibli často zavládne fiasko a Hospodin si volí za své miláčky osobnosti právě psychologicky rozporuplné.“
- „Bůh mučí miláčka na duchu, aby vyrostlo srdce. Kdo žije srdcem, je blázen v bláznovství.“
- „Uzavřené ovzduší však plodí jed.“
- „Naším úkolem je hlásat lásku, ne stanovovat diagnózu.“