Druhý život Marýny G.
Vladimíra Klimecká
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399486/bmid_druhy-zivot-maryny-g-l1Z-399486.jpg
4
449
449
Svět žen je vždy jiný než svět mužů. Kronika velké valašské rodiny, v níž projdeme celé 20. století, je psána výhradně z perspektivy žen. Marýna, Růža, Josefka a Fany - kolem nich míjejí československé dějiny se všemi zvraty, propastmi a výšinami, nadějí i rezignací. Obě světové války, osvobození, 50. a 60. léta rezonují ve třech příbězích, čtvrtý je ukotven v naší současnosti. Díky autorčině výraznému talentu vzniká originální, přitažlivý obraz jednoho kraje, jedné země. Novely o čtyřech ženských osudech se postupně splétají do promyšlené románové struktury spojené jedním prostředím. A ačkoli zachycují různá období lidského života i velkých dějin, pokaždé hovoří o fenoménu ženství. Ženy jako hrdinky své doby, bohyně našeho světa.... celý text
Přidat komentář
Perfektní knížka. Nádherně bolestné příběhy žen, které se opakují po generace. Zabezpečit rodinný krb, manžela a děti. Lidé, kteří z ničeho dokázali udělat domov, přežít hrůzy, které se celé 20. století děly. Tato kniha ve mně dlouho zanechá vzpomínky.
Krásně napsaná kniha, na kterou jen tak hned nezapomenete. Osudy všech žen jsou působivé, hlavně ten Marýnin. Doporučuji.
Vychutnávala jsem si krásný jazyk, moudré, nevtíravé myšlenky, silné a naplněné ženské osudy. Někdy si brávám knížku do vlaku, na cesty, ale tuto jsem si musela hýčkat na večerní domácí klid, ona si to zaslouží! Jen tak se v ní toulat po horách...
Tak tohle je opravdu nádherné čtení.Takovéhle příběhy obyčejných lidí miluju.Měla jsem ji půjčenou od kamarádky,ale musela jsem si ji prostě koupit abych se k ní mohla vracet.Čte se jedním dechem.Doporučuji.
Tak jsem si ji opět přečetla a nedá mi abych sem neopsala tyhle úžasné věty:Co ženě až k srdci dosáhne,to chlapovi dojde sotva po kolena.Tak to bylo a vždycky bude.
Nádherná knížka o životě v horách, jak to měly ženy těžké, úplně mě to vtáhlo do jejich života. I ta jejich mluva.. Až na ten poslední příběh, ten tam snad ani nemusel být.
"Všechno člověk unese, co mu osud naloží. Smutek, strádání, bolest, hlad. Všechno člověk vydrží, jen srdce mu okorá a duše se zatvrdí."
Tvrdý život je v horách, o to víc v době války, když je hlad a nedostatek všeho. Ženy jsou silná stvoření, obzvlášť když jsou uvyklé těžkému životu a všechno leží na jejich bedrech. Ne jinak tomu je u Marýny a celého jejího valašského rodu. Neměli za války, neměli po válce, neměli po znárodnění a přece žili, milovali se, drželi pospolu, ctili hodnoty, měli víru.
Svoje příběhy nám vypráví Marýna, Růža, Josefka a Fany. Každý je jiný, ale všechny jsou krásné. Mám ráda silné ženy, které se nebojí práce a drží rodinu pohromadě.
Ráda doporučuji.
Průřez dvacátým stoletím prostřednictvím životních osudů několika generací valašských žen. Mám pocit, že tam bylo daleko víc strastí než radostí.
Tahle kniha se mi líbila moc, bylo to tak reálné, že jsem si připadala jako bych tam s hrdinkami žila, mám opravdu ráda české autory. Bylo to dojemné, chvílemi jsem se smála, občas jsem stačila jen zamrkat očima a už se lily slzy. Nádherný knižní zážitek.
Jedna z knih, díky které si uvědomíte, jak je náš dnešní život jednoduchý, bez neustálého strachu o to, jestli bude co jíst a čím topit. Člověku se až nechce věřit, že nás od těžkého života těchto silných žen dělí jen jedno století.
Knížka, která mě zaujala hned od začátku. Nelehký život Marýny a Růži, těžké dětství a mládí Josefky a všední starosti Fany... Krásně napsáno!!! Ke konci jsem litovala, že knížka nemá víc stran. Určitě si ji s chutí časem přečtu ještě jednou.
K této knize jsem získala pozitivní vztah i kvůli tomu, že je z oblasti, odkud pocházím. Nahlídneme na nelehký život lidí v horách, příběh bez velkých překvapení a náhlých zvratů, takže pro mne relaxační četba.
Pohlazení po duši. Kniha, která plyne jako potůček, plná laskavosti a pokory k životu.
Další z řady knih, které nám přibližují těžký život našich babiček a prababiček.
Krásná oddechová kniha, přivedla mě do nostalgie po životě, který mě o dobré století minul.
Tenhle příběh by mohl mít tisíc stran a pořád by mě bavil. Vede mě k zamyšlení, jestli i přes bídu, hlad, nemoci a dřinu nebyl ten prostý život lepší a naplněnější.
Kniha mi připomenula Gabru a Málinku. Ale jen nářečím. Příběhy několika žen se odvíjejí v období první i druhé světové války. Bída a drsné horské podmínky jsou někdy vylíčeny až překvapivě s humorem. Člověk si po přečtení začne vážit dnešní doby.
Docela mě mrzí, že už jsem u konce knihy... moc se mi líbila.
Cítím z příběhu takovou pokoru k tomu drsnému a zároveň i krásnému životu na valašsku v období celého století. Krásně popsáno prostředí beskydských horských polosamot a příběhů obyčejných rodin. Smutné a místy i humorné pasáže ukazují, co všechno musely ženy vydržet, jak byly silné a přitom na život nezanevřely.
... příběh Marýny byl nejhezčí. Kniha hezky napsaná, čtivá, na styl psaní jsem si zvykla hned. Takové zvláštní kouzlo toho života v sobě skrývá.
Příběh Marýny naprosto silný zážitek, četlo se to samo stejně tak Růženka, máme to my ženský teď prostě mnohem snazší, díky bohu. Co už mě nezaujalo tak Josefka a Fany to bylo snad psáno někým jiným, žádný extra zvrat nic co by se me dotklo srdce jako u prvních dvou žen. I tak kniha skvěle napsaná a doporučím.
Wow, ta mě chytla za srdce. Jak ráda vzpomínám na naše výlety a pobyty nedaleko Rožnova, vracím se v mysli na Pustevny. Život není jednoduchý a pro ženy zvlášť. Těžký život ženy měly a nebudu lhát, že takovou dřinu na horských polích si už neumím dnes ani představit. Dřinu, aby člověk neumřel hlady, úmornou a lopotnou práci od svítání do tmy každý den, aby matka měla dát co svým dětem a že často neměla. Máme se dnes lépe? Máme, ale taky se máme jinak. Moje babička říká, že nebyl čas moc přemýšlet o životě, pocitech, muselo se prostě dřít. Dnes ten čas máme a jak s ním vlastně nakládáme, jako Fany, vracíme se k sobě? Všechny čtyři příběhy žen jsou fascinující a úžasné, protože zachycují život, jaký byl, je a bude. Takový, jaký ho budeme chtít vidět a hlavně v souvislostech. Mně se líbí moc ten odkaz ke kořenům, nezapomenout na ně, spjatosti k přírodě, rodině ale taky k sobě samé. "Holt ženská musí vydržet aji to, co by chlapa porazilo", je to tak, není? Kniha pohodově plyne jakoby popisovala jeden romantický příběh za druhým...vřele doporučuji