Don Camillo a jeho svět

22.03.2024

Hned na začátku vypravování o donu Camnillovi se tento rve v kostele s Pepponem, starostou městečka a předsedou komunistů. Z kříže na něj promluví Kristus a poradí mu, jaký správný úder použít, don Camillo jako správný křesťan poslechne a Peppone je sražen ranou tak mocnou, až je zbaven vědomí. Později si Camillo s Kristem spokojeně notují, jak to dobře dopadlo...

No, a v tomto duchu se nesou i všechny další krátké historky: Peppone a Camillo si vzájemně dělají naschvály, nadávají si a vyhrožují násilím, ale nakonec se nějak usmíří, protože se respektují. Jejich respekt pramení z jejich vzájemné podobnosti (jsou to vlastně taková dvojčata), uctívají na sobě to, že jsou velcí a silní muži, že vždycky všechny překřičí a že nad ničím zbytečně nepřemýšlí. Patrné to bylo v situaci, kdy na Camillovo místo přijde jako záskok kněz drobné postavy. Z logiky, která panuje v Guareschiho světě nemůže být přijat – jak si můžeme vážit kněze, který by nepřežil jedinou mou facku, ptá se ho Peppone a zdá se, že tento argument nepřijde nikomu divný, ani autorovi knihy.

Trochu mi to celé připomínalo grotesky s Tomem a Jerrym (i když v podání obou pánů by to byl spíš Tom a Tom) a ještě víc atmosféru filmů Slunce, seno, něco. Přišlo mi to nevtipné, nevkusné, humpolácké. (Ale pořád to nebylo tak hrozné, jako když se autor pokoušel dojímat nebo předávat životní moudra.)
A taky jsem si uvědomil, že mi vadí tento způsob popisování Krista. Což mě zarazilo, protože obvykle různé alternativní pohledy dobře snáším: Poslední pokušení jsem si opakovaně užil, Satanskou bibli přečetl se zvědavým zájmem. Ale tohle pseudolidové a patetické zneužití Božího syna, které z něj dělá nějakého dobráckého strejce a parťáka Camillových zlomyslností?

Přemýšlím, jestli jsem vůbec za dobu svého pobytu na tomto webu četl knížku, která by mi byla tak moc protivná.

21.11.2022

Vcelku krasna oddychovka. Uvodna pasaz, je proste uzasna. Tri pribehy ktore chytia za srdce. Samotna kniha su ale potom uz skor take anekdoticke kratke 4-6 strankove mikropribehy. Necudujem sa ze to u nas veselo vydavali krestanske nakladatelstva, lebo ...ved knaz, a jeho dialogy s Jezisom. Ale ani ako ateistu ma to neurazalo. Jezis je obcas pekne sarkasticky hlas. Dalo sa to vydrzat a uz mam kupene aj dalsie tri pokracovania. Su tam obcas tak vtipne vety, ze som mal chut si to niekam poznacit. Take mile prekaracky a suboje s Donom Pepponem, starostom mestecka a velitelom vsetkych komunistov v okrese :) Obaja stari partizani, ktori pre ranu pestou nejdu daleko, ale v podstate sa maju radi. Ucta medzi nimi funguje, pretoze co? Pretoze v prvom rade sme vsetci len ludia a co je horsie... aj susedia :) V sobotu, nedelu rano do postele s kavou... idealne citanie. Alebo na dovolenky. Fakt sa nedajte odradit tou krestanskou nalepkou. Su aj filmy myslim s Fernandelom, ale to ani neviem kde sa da dohladat. A urcite tam nebude vsetko. (Odtial aj tie vcelku odpudive obalky vydavatelstva Lux) Nuz ale za tie peniaze. Daju sa este zohnat vsetky ked pohladate, a ked sa vypredaju, dlho zase nevyjdu lebo je to no... proste to nie je zname meno... ved kto pozna Guareschiho? To nie je Jerome Klapka alebo Woodehouse.

01.11.2022

Nádherná knížka, na kterou jen tak nezapomenu.

18.05.2021

Italský smysl pro humor se s tím mým míjejí. Kniha se mi začala líbit, až když děj nabral vážnější směr.

01.11.2013

Kniha je mnohem syrovější a reálnjší, než geniální seriál ale obojí se doplňuje jako dobré víno a sýr :-)