Dokud jsme dva
Helena Tyburcová
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387712/bmid_dokud-jsme-dva-PO0-387712.jpg
4
34
12
Láska na první dobrou trvající skoro padesát let... Prožili toho spolu tolik. Začínali z ničeho, měnili nájemní byty, destinace, procestovali svět. Překonávali nástrahy hrozící ponorkou, dlouhá odloučení...A vše, co je potkalo, unesli, protože byli DVA. Co jim pomáhalo kromě humoru, pro oba tolik potřebné igredience vztahu? Pokud vás to slovo napadne a chcete se mu bránit, protože LÁSKA zní tak otřepaně, nebojte se. Láska je trefa. Ti dva s ní překonali každou překážku a skrze ni našli cestu i z každého zabloudění. Dožít se důchodu ve dvou, sen mnoha vytížených lidí, věnovat se konečně něčemu jinému, novému, víc si užívat všeho, na co nebyl dřív čas... Jim to vyšlo. Příběh reflektuje rozdílný přístup mužů a žen k životním trablům i velkým malérům. Muž klesá na kolena a žena ho zvedá zpátky na nohy. Muž propadá depresím, žena se dál stará o všední věci, běh rodiny. Ví, že o radost ze života je třeba stále usilovat. Muž se zabývá svými prohrami, žena stihne při práci malovat, cvičit, hrabe se v zemi a je tu pořád pro něj. Aby ho povzbudila. Když si muž zoufá, žena se směje, protože někdo se smát musí. Jsou tu i děti, vnoučata. Zůstává silná. Ve chvíli, kdy je sražena na kolena, se musí znovu zvednout a dál hledat smysl života, který byl dosud tak jasný.... celý text
Přidat komentář
Příběh, který píše život sám.
Vše je sluncem zalité. Do doby, než se stane rodinná tragédie. Kniha mi dala empatii vůči ženě, kterou opustil milovaný manžel, tatínek.. dědeček. Sfoukla jsem ji za jeden den. Určitě stojí za přečtení.
První půlka vypráví o perfektní jednotce babiděda. Problémy s depresemi najednou vyplavou až po dědečkově smrti. Trochu to působí dojmem, že nám je autor na začátku zapomněl sdělit. Druhá část knihy pro mě byla poměrně náročným čtením.
První pulka knížky je trochu nezazivna. Myslela jsem ze zaujme spis mamku. Ale po přečtení cele knizky si nejsem jista jestli jí ji davat číst.
Je smutna, ale ze života... a pro mne drtivá.
V průběhu čtení jsem si říkala jak to jednou zpracuju já.
Knihu jsem dostala jako dárek a neměla žádnou představu o čem vlastně je. Byla překvapivě dobrá i když druhá část velice smutná.
Smutný příběh jednoho manželství. Vše je přesně vystiženo v anotaci knihy. Na mě z knihy dýchl smutek a druhou polovinu jsem dočítala na etapy, najednou by toho smutku bylo příliš.
Kniha ze života, hezky psaná,člověk se snad zamyslí i nad svým životem, svým manželstvím... doporučuji.
Kniha je rozdělena na dvě části. Ta první je souhrnem postřehů ze života, jak jej vidí naše děti s vnoučaty a jak starší generace. Je to výpověď o době ve které žijeme a čase jež nás neustále nutí učit se nové věci. Jak se nám to starším daří a jak vidíme sebe navzájem v partnerství i v soužití s dětmi. Tato část je úsměvná a zaručeně vás pobaví. V druhé části autorka popisuje umrtí manžela a její prožívání této hluboké životní rány. Knihu mi daroval bratr, který je nucen svůj život rekapitulovat a tak nás všechny kolem elegantně připravuje....co dodat? Čtěte a myslete na každé nové ráno, děkujte za něj.
Kniha ze života, o tom že ve dvou se to lépe táhne. Knížka je rozdělena do dvou částí, před a po.
Smutná, kniha, mě zasáhla do hloubky duše. Příběh spokojeného manželství ,které trvalo skoro padesát let , co vše spolu prožili chvíle šťastné i smutné a vše co je potkalo řešili spolu ,protože byli DVA-než je rozdělila smrt . Žena z příběhu popisuje ,jak se těžko vyrovnává s toto skutečností a přesto zůstala silná a dál hledá nový smysl života. Krásný čtivý příběh.
Dokud jsme dva
Příběh ze života, manželé, rodiče, prarodiče ... zdánlivě vše funguje tak jak má, jednoho dne se stane neštěstí.
Od neštěstí toho vyplave hodně na povrch a přijmutí sama sebe .