V Kordillerách
Karel May
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/445456/mid_v-kordillerach-470-445456.jpg
4
262
262
Dobyvatelé Gran Chaca série
< 3. díl
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1932 , Jan ToužimskýOriginální název:
Im den Kordilleren , 1891
více info...
Přidat komentář
Oba dva díly Dobyvatel Gran Chaca patří k těm nadprůměrným románům z jeho tvorby. Přestože na trilogii o Vinnetouovi a hexalogii Ve stínu pádišáha to jistě nemá, tak toto jihoamerické dobrodružství vedle knihy Poklad Inků patří k těm nejlepším, které Karel May ve své tvorba zpracoval. Velice čtivé, velmi dobrý nadstandartní překlad. Ve druhém dílu se náš hlavní hrdina - německý cestovatel, který se nápadné podobá Old Shatterhandovi, a celkově děj přesouvá do sousední Argentiny, přesněji do pouště Gran Chaco a ještě později do And. Zde náš hrdina bojuje s tajemným banditou El Sendadorem a poté pomáhá i skupince místních sběračů a zemědělců s hledáním pokladu Inků. Snad to s naším hrdinou dopadne dobře.
Tento díl byl pro mne zklamáním. Nedovedu pochopit jak mohl Karl May napsat tak skvělej první díl a druhej tak slabej. Přitom Na Rio de La Plata je podle mne nejlepší Mayovka ze všech.
Závěrečný díl putování Old Shatterhanda a jeho přátel kteří pátrají po bájném pokladu Inků. Prastarého kipu, dle kterého se lze k pokladu dostat, se však zmocnil zloděj a vrah Geronimo Sabuco, zvaný sendador a tak nezbývá než se vydat za ním do míst která obývají pouze nepřátelští indiáni a kde nebezpečí číhá za každým stromem. Skvělé finále tohoto románu je opravdu důstojným zakončením celé ságy. Karel May znovu dokázal že byl výborným vypravěčem a toto jihoamerické dobrodružství Old Shatterhanda se plně vyrovná těm severoamerickým.
Nejvíc zná člověk Šetrnýho Oldu, jak trajdal po divokém západě s Apačem. Pak má jeden ponětí, jak trajdal po Blízkém východě s nesmírně ukecaným beduínem. A nejméně se ví, jak trajdal po jižní Americe. No... za přečtení to stojí taky. Jestli si to May nakonec všechno jen navymýšlel, byl v tom vymejšlení dost dobrej.
Opět strhující až do konce. Zatímco předchozí díl se zabýval spíše cestou a problémy na cestě do hor, zde už konečně začíná honba za lstivým sendadorem. Vynikající.
Slabší než první díl, asi díky nástupu indiánů na scénu je to takové lehce šablonovité. No ale to už tyhle Mayovky bývají. I tak jsem přečetl s chutí.
Hrdinný Charley se přesunul do Jižní Ameriky, kde se stane hlavní postavou v chystané revolución. Samozřejmě jen tak při cestě rozdává rány pěstí, střílí jako Vilém Tell, pomáhá estancierům a yerbaterům svým bystrým úsudkem a lstivostí, trestá vrahy. Dnes, v daleké dospělosti, působí Mayovky naivně, předvídatelně a šablonovitě, ale v dětství to byly prostě pecky, v tomto případě o fous lepší prvního dílu i díky děsivému starci a jeho trofejím - 70 %
Vinnetou - paráda, Old Surehand - Paráda :) ale asi jsem propásl ten správný věk na čtení takových knih :) prostě mě někdy začíná štvát ta laskavost Old Shatterhanda, ta touha všechny spasit a všechno vyřešit smírně mi přijde dohnaná do extrému..tím radši mám třeba dlouhého lovce od A.V.Friče
Žádná jiná knihy mne nedokáže do děje vtáhnout tak jako ty od Karla Maye. Úplně vidím tu krajinu, postavy a děj... Úžasné
Knížka V Kordillerách je stejně jako první díl Na Rio de la Plata úžasné dobrodružství Old Shaterhanda v Jižní Americe. Hlavní hrdina opět vyzraje na všechny zlosyny bez zbytečného krveprolití. I nejzákeřnější Sendador na sklonku svého života prosí Boha o odpuštění za své činy. Krásná kniha!
Pokračování románu Na Río de la Plata. Klasická pohádka s Old Shatterhandem. Jako milovník Karla Maye jsem ji četl několikrát a určitě se k ní po čase zase vrátím. Výborná oddechovka.
Velmi uspokojivé.
Byť jsem vyrůstal hlavně na "Májovkách" s Vinnetouem, přečetl jsem všechny, ke kterým jsem se dostal. V Kordillerách mě bavilo převelice. Skvěle zvládnutý a spádný děj působil, že jsem pak ve škole usínal v lavici a vysloužil si nejednu poznámku, stálo to však za to a pokud bych měl možnost tu dobu prožít znovu, pravděpodobně bych nečinil jinak.
Přesně jak píše HTO. Vynikající pokračování předchozího dílu. Snad ještě dobrodružnější díky civilizaci vzdálenému a nebezpečnému prostředí indiánů a pustých hor. A všechny ty nepravděpodobnosti (jakože báječné postavy cascarillera Peny a starého poustevníka, které Old Shatterhand v pustině potkává, jsou všichni Němci), to k mayovkám prostě patří ;-) May byl úžasný vypravěč.
Druhá dobrá Mayovka z Jižní Ameriky. Vic jsem jich z této oblasti nečetl a asi nepřečtu, protože věk, který tyto knihy dělá ještě záživnějšími je za mnou...:-)
Skvělé pokračování skvělého prvního dílu (Na Río de la Plata). Old Shatterhand i tady pochopitelně dělá to, co v jiných knihách: omračuje protivníky jednou ranou pěsti a omračuje je taky svým osobním přesvědčením: „I ve zločinci musíme vidět božího tvora a chovat se k němu s láskou. Dobrota a snášenlivost jsou ty nejprostší požadavky lidskosti.“ Bratr Jaguár je stejně skvělý jako v prvním díle – a nemohlo mě u toho nenapadnout, jak skvěle May dokáže zvládnout děj, ve kterém hlavního hrdinu obklopuje tolik dalších spřátelených postav, vždyť jenom yerbaterů je šest! (tady může závidět i David Eddings) – a kormidelník Hans Larsen se konečně dočká pořádného boje jen rukama, a nové postavy jsou vesměs vynikající, ať už starý poustevník nebo cascarillero Pena. Kromě toho v obou dílech může May uplatnit to, co v indiánkách příliš nejde, totiž své hudební vzdělání: ať už v prvním díle s varhaníkem nebo zde s pištcem. Obojí je podáno se stejnou zázračnou stylistickou lehkostí (tady může závidět i Robert A. Heinlein) a vtipem, který je známý třeba i z rovněž geniální knihy „V Súdánu“. Vůbec, prostě si tyhle knihy přečtěte!
„Jediný Indián, který se už probudil, stál před dveřmi své chatrče a vzhlížel k nebi, jako když německý měšťák vystrčí ráno hlavu z okna, aby zjistil, zda bude svítit slunce, nebo zda budou padat kroupy.“
Část díla
- Old Shatterhand v soukromí 1896
- Vzkříšení 1893
Autorovy další knížky
| 1969 |  Syn lovce medvědů |
| 1965 | Vinnetou 1 |
| 1971 | Divokým Kurdistánem |
| 1970 | Pouští |
| 1973 | Žut |
(SPOILER) Šetrná Ruka pokračuje v putovaní južnou Amerikou a udalosti prvého dielu necháva za sebou, takže je nám len v úvode mimochodom povedané že záporáci s ktorými sa Oldo toľko mordoval nakoniec skončili mimo obraz/stránku neslávne ako podvraťáci. Môžeme teda obrátiť list a v druhom diely zachraňovať náhodných indiánov, ktorí sú všetci úplne blbí ak sa s Old Chcimírhandom nekamarátia. Každopádne, tak ako minule aj tentoraz je tu okrem nemenného Mayovského štandardu aj pár solídnych okamihov kde Drvičhand nie je pánom situácie, ako trebárs zmätená nočná prestrelka kde záporák kĺže krovinami ako mastný had. Plus ma bavilo Šetrného šetrné čínske vodné mučenie. Väčšinou je to ale do písmena presne to isté čo vždy a Charley dopredu odhalí všetko o nepriateľoch a ich úmysloch, či už náhodou alebo ako špión a potom zmanipuluje ľudí, dianie, priestor aj čas aby sa riadili výhradne jeho plánmi, takže záporáci iba napochodujú v zástupe po troch do pasce a sú zavretí do pivnice. Samozrejme nechýba stretnutie s ďalšími udatnými a spravodlivými Nemcami medzi domorodcami, pretože svet je malý a novoprichádzajúci Nemci majú úplnou náhodou detailné informácie o konkrétnych Nemcoch ktoré vykúpia duše tých Nemcov čo utiekli z domova pod ťažbou viny. Náhodné náhody nad náhody náhod by mohol byť Mayov pseudonym. No a na záver snáď nájdeme aj ten poklad, keď už sa toľko riešia tie šnúrky Kipu slúžiace ako mapa, lenže mier a priateľstvo sú dôležitejšie než prekliate zlato a v tomto prípade to bolo podané dosť dobre aby mi to nakoniec vôbec nevadilo. Za to má Karl pol bodu k dobru.