Dobrodružství Toma Sawyera
Mark Twain (p)
Dobrodružství Toma a Hucka série
< 1. díl >
Světově proslulý příběh kamarádů Toma Sawyera a Huckleberryho Finna je klasickým, oblíbeným dobrodružstvím čtenářů mnoha generací.
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 1963 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
The Adventures of Tom Sawyer , 1876
více info...
Přidat komentář
Kniha byla moc fajne. Líbilo se mi že se odehrává v minulosti. A dokážu si tak nějak představit jak si hráli moji pra prarodiče a možná podobným způsobem prarodiče. Celkově príběh rychle utíká a jsem ráda že jsem si ho mohla přečíst po druhé.
Má milovaná kniha, k niž je možné se vracet v každé dekádě života. Dělám to opakovaně, dojímám se, tleskám, raduji se. Je to o životě se vším, co k němu patří, a proto si myslím, že tahle kniha bude navždy stálicí v tzv. literárním kánonu.
Hlavní postavou je chlapec TOM, kterého vychovává teta POLLY. Tomovým kamarádem je HUCKLEBERRY FINN, který je tulák a JOE. Tom se kamarádí také s dívkou BECKY. Tom s kamarády zažívá různá dobrodružství. Při určitém dobrodružství mi tuhla krev v žilách, jak to všechno nakonec dopadne.
Tom se nechová pokaždé dobře, zejména vůči tetě Polly, která má o něj strach. Z druhé strany Tom prokazuje, že když se někdo ocitne v nouzi, dokáže mu pomoci.
Autor v Předmluvě uvedl, že „Většina dobrodružných událostí zaznamenaných v této knize se skutečně přihodila; několik jsem jich zažil sám, ostatní zažili jiní chlapci, moji spolužáci. Huck Finn je kreslen podle skutečné předlohy. Tom Sawyer také, jenže nikoliv podle jednoho určitého modelu. Tom Sawyer je kombinací charakteristických znaků tří chlapců, jež jsem znal, a patří tudíž do skupiny staveb ve smíšeném slohu.“
Autor poukazuje v tomto románu také na to, že děti jsou nuceny se učit nazpaměť verše z Bible, a přitom většině vůbec nerozumí, což není správné.
Kniha se celkově četla dobře a časem si určitě přečtu knihu DOBRODRUŽSTVÍ HUCKLEBERRYHO FINNA.
Kniha byla vydána v roce 1964 v nakladatelství Mladá fronta. V závěru knihy se nachází EDIČNÍ POZNÁMKA, VYSVĚTLIVY a SLOVNÍČEK VÝSLOVNOSTI.
Knížka vhodná pro malé dobrodruhy, kteří chtějí prožít kousek nezbedností s Tomem Sawyerem a jeho kamarády. Příběh má veselé, napínavé i temnější části, popsané pro děti skvělým způsobem. Jedná se už o starší kousek, takže je možné, že dnešní děti nebudou rozumět nějakým významům, ale většina s tím určitě nebude mít problém.
Úžasná knížka, která čtenáře přenese do malého amerického městečka, jehož krev rozproudí řada výjimečných, dobrodružných událostí, k nimž se vždy náhodou nebo cíleně přimotají Tom Sawyer a jeho kamarád Huck Finn. Oceňuji super zpracování psychologie dětských hrdinů, klučičí lačnost po dobrodružstvích, fantazii, se kterou jejich příhody nabývají punc neotřelého zážitku, živočišnost a rozpustilost kluků, kteří se snaží utéct z dospěláckého světa konvence a pravidel, co to jen jde, rozmary, které s sebou nese první dětská láska. Mě knížka v dětství minula. Poprvé se s ní setkávám ve stejném věku, v jakém ji Mark Twain napsal, a rázem ji řadím na nejvyšší příčku mezi vším, co jsem kdy přečetla.
K této knize se můžu stále vracet. Dětství kluka, který se nebojí, učí se, objevuje. Srdeční záležitost.
Kniha mého dětství. Rád zavzpomínám, když jsem ji prvně našel u táty v knihovně. Zkrátka nostalgie. Každý kluk by ji měl přečíst
No, to mi připadá, že bych nebyla snad ani dítě, kdyby se mi kdysi tahle kniha nepřipletla do života :-) ... prožívala jsem ta dobrodružství spolu s Tomem.
Četl jsem Toma Sawyera s taťkou napůl, já jsem četl tři stránky a on taky. A chtěl bych si to přečíst s tátou znovu, protože se mi kniha moc líbila.
Mark Twain vypráví čtenářům úžasný příběh, který opravdu vůbec nestárne. Tom Sawyer a jeho věrný kamarád Huckleberry Finn spolu zažívají řadu nejrůznějších velkých dobrodružství. Byla to skoro kultovní četba v době mého dětství a doufám, že i současné generaci kluků má stále co říct.
Kniha mého dětství, kterou jsem četl několikrát a nikdy se mně neomrzela. Vidím to na pět stars a doporučení! :)))
Dobrodružství uličníka Toma Sayera jsem si matně pamatovala z dávno minulých let, ale teď jsem si pustila audioknihu k loupání hrachu. Super příběh
Četl jsem někdy před 50 lety a i teď se mi kniha moc líbila - dokonce jsem si některé okamžiky dokázal vybavit. Určitě přečtu i pokračování.
Je s podivem, jak čtivý a aktuální je to příběh, ačkoliv ho Mark Twain napsal před téměř 150 lety. Asi je to tím, že jsem ho poprvé četl skoro před padesáti lety, a tenkrát tak starý ještě nebyl. Miloval jsem Toma Sawyera, jeho kamarády Hucka Finna a Joe Harpera, prožíval jsem jejich dobrodružství na hřbitově, na ostrově, v jeskyni, i hororové scény s Joe Indiánem. Tak nadčasových knih pro děti a mládež není mnoho!
Jsem rád, že jsem neprošvihnul úzké časové období mezi tím, kdy moje dcera začala číst dobrodružné knížky a nástupem její puberty. V těch několika málo letech jsme si spolu o přečtených knížkách povídali. Hráli jsme takovou hru:
Hádej co to je, začíná to: Stoupáme? Ne, klesáme!
Tajuplnýýý ostróóv!!
Dobře, a tohle?: Zdalipak víš, milý čtenáři, co je to greenhorn?
Vinetóóóu!!
Dobře, a tohle?: Tome? Žádná odpověď. Tome?? Žádná odpověď.
Tom Sojééér!!
Když už jsme pak byli u toho Toma Sawyera, uznale jsem Toma pochválil, jak uměl své kamarády motivovat (ovšemže jsem neřekl manipulovat), aby za něj natřeli tetin plot.
Dceři se zase líbilo, jak Tom uměl chytře obchodovat (řekla ovšem kšeftovat) s těmi barevnými lístečky.
Já jsem rafinovaně zmínil, že se mi líbilo, jak se Tom zamiloval do spolužačky Becky, že jsem se v jeho věku taky zamiloval do spolužačky (ovšem Elišky), že jsem jednou kvůli ní skočil z prvního patra do kupy písku a málem si zlomil nohu... Udělal jsem v řeči malou pauzu, doufaje, že se dcera chytí, a prozradí taky něco ze svého citového života...
Ale nic, nenaletěla.
Tak jsem pokračoval vzpomínkou, jak jsem se ve svých deseti letech strašlivě bál, když jsem četl, jak Tom s Huckem o půlnoci na hřbitově, skrčeni za pomníkem byli svědky, jak Indián Joe se svým kumpánem vykopali z čerstvého hrobu rakev a Indián Joe potom svého kumpána zavraždil...
Bála ses taky? zeptal jsem se dcery.
Proč?, podivila se.
Ále, jen tak, odvětil jsem, odvedl řeč jinam a začal přemítat, zda je dcera vůbec moje.
Pak jsem si uvědomil jakousi poučku, že mentální vlastnosti se dědí ob jednu generaci.
Mám tedy takový plán:
Počkám, až se narodí vnoučata. Až jim bude deset, dám jim přečíst Dobrodružství Toma Sawyera. A jestli se budou bát, když Tom a Becky, uvězněni ve spleti jeskynních chodeb, ze kterých neznají cestu ven, zahlédnou na opačném konci chodby strašlivou tvář Indiána Joea, jestli se budou bát tak strašně moc, jako jsem se bál já, budu mít konečně jistotu, že moje dcera je mojí dcerou.
No, tím, že jsem to nečetl v dětství, to má asi kapku jiný rozměr, ale je to super čtení. U mě je trochu tendence srovnávat s Pány kluky (filmem), ale časem už je to opravdu úplně jinde. V podstatě dokonalá dobrodružství, která ještě snad zažívala naše generace a dnešní děcka už asi nedocení. Každopádně pobavilo a hybaj do knihobudky. :-)
Smrt indiána čekajícího na kapku vody z krápníku se mi vepsala do nočních můr na hodně dlouhou dobu.
Jinak naprosto parádní dětské dobrodružství z konce 19. století. Kniha funguje i jako malý tunel do minulosti a důkaz toho, že dětské roky jsou v jakékoliv historické době a věku víceméně stejné....
Kdo tohle v dětství nepřečetl, tak se dost ošidil, ale i v dospělosti je to parádní četba, ke které se rád občas vracím, je to jedna z těch, na které se prostě nezapomíná.
Štítky knihy
pro děti 19. století americká literatura Amerika dobrodružství dětská dobrodružství pro chlapce
Autorovy další knížky
1961 | Tajemný cizinec |
1964 | Dobrodružství Toma Sawyera |
1999 | Princ a chuďas |
1965 | Dobrodružství Huckleberryho Finna |
1970 | Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna |
Kniha naprosto unikátní, vzpomínka na dětství dávno minulé, prostě nostalgie...